Merkelismus sice dostal Německo na vrchol, ale už přestává fungovat. Co se změní po volbách?

Dvacet let po 11. září může měsíc září opět sehrát rozhodující roli pro budoucnost Západu. Dramatické okolnosti stažení z Afghánistánu symbolicky označují konec éry, v níž se Evropa mohla spolehnout na Spojené státy. A v Německu se tento měsíc konají volby, které po šestnácti letech kancléřství Angely Merkelové zřejmě otevřou novou kapitolu německé a evropské politiky. Otázka, zda a jak může Berlín pomoci EU najít cestu ve stále nebezpečnějším labyrintu světové politiky, nebyla nikdy tak aktuální.

Nový průzkum uskutečněný Evropskou radou pro zahraniční vztahy (ECFR) ve dvanácti členských státech EU totiž ukazuje, že Evropané mají tendenci vnímat Německo jako integrující sílu a důvěryhodnou proevropskou mocnost. Merkelismus, styl politiky založený na obratném vyvažování různých zájmů s cílem nalézt kompromisy, které uspokojí všechny zúčastněné strany, se zdá být úspěšný. A na hypotetickou otázku, koho by volili jako „prezidenta EU“, kdyby měli na výběr mezi Merkelovou a francouzským Emmanuelem Macronem, se ve všech zemích (včetně Francie) výrazná většina respondentů přiklání k německé kancléřce.