Vím, čemu Putin rozumí. Angela Merkelová v Praze představila recept, jak by měla Evropa přistupovat k Rusku

Když byla Angela Merkelová ještě dítě, strávila jednou téměř celou hodinu tělocviku tím, že stála na prkně. A ne a ne se odhodlat skočit do bazénu, který byl tři metry pod ní. „Nakonec jsem skočila,“ vzpomínala v úterý večer v pražské Lucerně, kam přijela představit své nedávno vydané paměti. „V politice jsem se rozhodovala ne příliš brzy, ale ani příliš pozdě,“ vztáhla zkušenost z dětství na kritiku, která ji jakožto někdejší dlouholetou německou kancléřku často provázela. Tedy že se všemožně vyhýbala rozhodnutím a nechávala problémy tak říkajíc vyhnít.

Merkelová se mnohokrát sešla s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, zblízka poznala také Donalda Trumpa během jeho prvního prezidentského období. Sama byla v čele německé vlády 16 let – až do závěru roku 2021. V Česku jsou s ní dodnes spojovány především dvě záležitosti. Nejprve přístup k Rusku a Ukrajině, protože Merkelová řídila Německo v době, kdy Putin v roce 2014 podnikl svou první agresi proti Kyjevu a chystal masivní invazi, k níž nakonec přistoupil v únoru 2022. A její rozhodnutí ve velké migrační krizi let 2015 až 2016, o kterých v Praze také podrobně mluvila. Šlo o akci pořádanou nakladatelstvím Práh, které v češtině vydalo Merkelové paměti s názvem Svoboda, ve spolupráci s týdeníkem Respekt.

Merkelová dostala otázku, jestli je s Ruskem možný trvalý mír. Sama ve svých pamětech napsala, že v Putina zcela ztratila důvěru poté, co jí v roce 2014 otevřeně lhal o tom, že na ukrajinský Krym nevyslal ruské vojáky. Hájila ale to, že s ním poté nepřerušila kontakty – pokud by to udělala, Rusko by podle jejího přesvědčení na Ukrajinu zaútočilo dřív než v roce 2022. V té době přitom byla tato země podstatně slabší.

„Trvalý mír může s Putinem nastat, jen když bude Ukrajina silná. Putin velmi dobře rozumí jazyku moci,“ prohlásila někdejší německá kancléřka v pražské Lucerně. Proto je podle ní nutné, aby Západ nadále pokračoval ve vojenské podpoře Ukrajiny a pomohl jí posílit obranyschopnost i po případném konci současného konfliktu. Za zcela zásadní pak Merkelová považuje, aby Západ vydržel v té podobě, jak ho známe. „Nejlepším řešením a nejsilnější odpovědí Putinovi by bylo, kdyby USA a Evropa zůstaly jednotné,“ zdůraznila.

Autor HN

Merkelovou nejlépe vystihl Henry Kissinger. Díky němu pochopíme, proč udělala všechny své chyby

17. 1. 2025 ▪ 7 min. čtení

Prezident Trump ovšem o Evropské unii často mluví jako o nepříteli Američanů. Merkelová si uvědomuje, že zachování transatlantického spojenectví bude složité, stojí to prý ale za pokus. Klíčové je podle ní to, aby státy EU vystupovaly vůči USA jednotně, aby se nejprve shodly na společné pozici, a teprve poté vyjednávaly ve Washingtonu. „Z mé zkušenosti jasně plyne, že když budeme v Evropě jednat ustrašeně nebo každý za sebe, nebudeme úspěšní,“ zdůraznila.

Merkelové mnozí vyčetli, že ve své vzpomínkové knize Svoboda nepřiznává příliš mnoho vlastních chyb. V Praze uvedla, že německé výdaje na obranu měly být vyšší – za její vlády zůstávaly hluboko pod dvěma procenty HDP (ty české byly ještě níže). Otázku na rozhodnutí zavřít německé jaderné elektrárny pod dojmem katastrofy v japonské Fukušimě na akci v Lucerně nedostala. Ohledně svého přístupu k nelegální migraci připustila, že německý stát měl mnohem rychleji a účinněji vyhošťovat ty žadatele o azyl, kterým ho německé úřady odmítly udělit, a podle pravidel tedy měli zemi opustit.

Angela Merkelová podepisovala v Praze své paměti

Další 2
fotografie

Jinak ale někdejší kancléřka trvá na tom, že v roce 2015 neměla jinou možnost než pomoci lidem, kteří tehdy do Evropy prchali, a to především před občanskou válkou v Sýrii. Podle svých slov „nemá žádné pochopení“ pro země, které se tehdy nechtěly podílet na převzetí části běženců. Je ovšem faktem, že přístup EU jako celku k nelegální migraci od dob Merkelové výrazně přitvrdil. Výrazem toho je i takzvaný migrační pakt, na němž se země unie shodly loni. Merkelová mu vyjádřila podporu.

Někdejší dlouholetá kancléřka, které loni bylo 70 let, nyní podle svých slov intenzivně studuje fenomén umělé inteligence. Ostatně, původním povoláním je vědkyně, má doktorát z fyziky. Kromě toho prý chce zintenzivnit kontakty s mladými lidmi, kterým chce předávat svou zkušenost s tím, jak funguje politika. „Kdo chce jít do politiky, musí mít rád lidi a být rád, že jsou rozdílní,“ prohlásila. Podle svých slov má obavy z politiků, kteří fanaticky prosazují svou a nejsou schopni kompromisů. Takový přístup podle ní směřuje k diktatuře. „Je potřeba argumentovat a přesvědčovat, ale také naslouchat,“ zdůraznila v Praze. A uvědomit si, že „bez optimismu nedosáhnete ničeho“.