Titulky o dramatickém růstu cen velkoobchodní elektřiny na nás skoro každý den svítí z novin, posloucháme o něm v televizi i v rádiu. Velkoobchodní ceny elektřiny na pražské energetické burze PXE i na německé burze EEX před nedávnem poprvé v historii překonaly hranici sta eur. A teď už dokonce 115 eur. Ještě začátkem roku byly na polovině. Co se stalo?

Ceny elektřiny vyrostly zejména kvůli vysokým cenám zemního plynu a emisní povolenky, kterou potřebují elektrárny používající jako palivo uhlí a plyn. Menší vliv pak má nárůst cen černého uhlí a neobvykle malá větrnost, jejímž důsledkem je nízká výroba z větrných elektráren.

Pojďme se blíže podívat na dva hlavní vlivy – cenu plynu a cenu povolenky. Cena zemního plynu roste z několika důvodů:

1) Poslední zima byla velmi dlouhá. Kvůli tomu se zásobníky plynu vyprázdnily na neobvykle nízkou úroveň a dodnes jsou pod pětiletým průměrem pro toto období.

2) Vysoký ekonomický růst EU na úrovni pěti procent znamená i vyšší spotřebu zemního plynu oproti loňsku – ať už napřímo v podnicích, nebo přes vyšší spotřebu elektřiny.

3) Rusko mírně snížilo dodávky do EU. Důvodem může být jednak nízká domácí těžba při relativně vysokých domácích i zahraničních závazcích, jednak tlak Ruska na spuštění nového plynovodu Nord Stream 2.

4) Zkapalněný zemní plyn (LNG) směroval ve zvýšené míře do Asie, která přeplatila Evropu. Asie si po dlouhé zimě užila horké léto, kdy klimatizace běžely naplno a markantně ovlivnily spotřebu elektřiny a následně zemního plynu.

5) Do již tak nervózního trhu přišly v minulých týdnech zprávy o aktuálních drobných omezeních na dodávkách z Norska. Výsledkem byl vysoký růst cen na spotových trzích, který se následně přenesl i na roční kontrakty.

Cena povolenky rostla nejprve kvůli očekávaným vyšším cílům Evropské unie na dekarbonizaci. Po jejich publikování v červeni 2021 se zdálo, že se cena povolenek stabilizuje kolem 50 eur za tunu. V dalším růstu cen povolenky hraje roli zase plyn, neboť se vytvořil jakýsi začarovaný kruh: Drahá povolenka zvyšuje výrobu elektřiny z plynu na úkor uhlí. S vyšší poptávkou po plynu tak stoupne jeho cena a výroba elektřiny se opět vrátí k uhlí. To má více než dvojnásobné emise oproti plynu, a proto stoupne poptávka po povolenkách. Jejich cena tak stoupne a jsme opět na začátku.

Navíc držitelé povolenek, kteří by je potenciálně mohli prodávat, jsou vyděšení z vývoje posledních měsíců a pro jistotu je drží. Situace je tak takřka absurdní: Ceny povolenek na jedné straně lámou rekordy, na druhé straně existuje celkový přebytek povolenek ve výši zhruba jedné roční spotřeby.

Co můžeme čekat do budoucna? V nejbližším období bude záležet na tom, zda po zprovoznění Nord Streamu 2 pošle Gazprom více plynu, nebo zda ho jen přesměruje z trubek přes Ukrajinu. Obrovskou roli bude hrát průběh letošní zimy: bude-li opět zvláště mrazivá nebo dlouhá, ceny poletí vzhůru, bude-li však třeba jen na průměru posledních deseti let, ceny plynu klesnou. Dlouhodobě je cena zemního plynu na současných úrovních neudržitelná: při současných cenách se vyplatí otevírat nová naleziště na celém světě.

Cena elektřiny je extrémně vysoká na příští rok, ale na delší období už je nižší. Letos totiž vidíme opravdu mimořádně výrazný cenový růst na komoditním cyklu. K jeho výši přispívá zejména situace na trhu se zemním plynem.