Jaká je podle vás největší hrozba, které bude Česko, potažmo EU v nejbližší době čelit?

Petr Pavel, armádní generál ve výsluze

Vyhrocená předvolební kampaň má bezprostřední dopad na další rozdělování společnosti. Politici si rozdělí procenta a nám všem zbude rozdělenější země plná vykopaných příkopů, nevraživosti a otevřeného nepřátelství. Ještě víc lidí může na dění kolem úplně rezignovat.

Kvůli absenci poučení z covidové krize a adaptace systému protikrizové ochrany nám hrozí, že v příští krizi budeme opakovat stejné chyby a bude nás to opět stát mnoho obětí.

V evropském a globálním kontextu bude česká bezpečnost záviset na způsobu soupeření hlavních mocností. Musíme mít proto jasno, kde v tomto globálním soupeření stojíme a jakou roli chceme hrát. Celosvětová pandemie všechny nahromaděné problémy jen prohloubila a snaha řešit prioritně potíže vlastní země bohužel narušila i soudržnost organizací západního světa. Toho cíleně, v duchu hesla „rozděl a panuj“ využívají hlavně Rusko a Čína. A islámský extremismus, posílený nezvládnutým stažením z Afghánistánu, bude dále zvyšovat hrozbu nelegální migrace.

Jana Černochová, předsedkyně výboru pro obranu PSP ČR

Nemá smysl zabývat se pouze jednou hrozbou, analýza prostředí musí být vždy komplexnější. Navíc se velice často objeví něco, co nás překvapí a na co jsme nebyli dostatečně připraveni, protože jsme si mysleli, že pravděpodobnost není vysoká. Příkladem je rozsáhlá pandemie, jaká nás sužuje v posledním roce a půl.

Mezi reálnými hrozbami pro EU a Česko bych určitě uvedla kybernetické útoky na kritickou infrastrukturu. Další hrozbou je terorismus a zvýšená migrace, ať už z Afriky či Asie. Bude určitě pokračovat destabilizování východního křídla NATO a Evropské unie ze strany Ruska a je pravděpodobné, že poroste napětí na Balkáně.

Je nutné rovněž věnovat pozornost vnitřním hrozbám, mezi které patří zcela jistě zadlužování a důsledky tzv. Green Dealu, který bude velice nákladný. Důsledkem bude naše oslabování, ještě větší neochota investovat do obrany a bezpečnosti, růst napětí ve společnosti a vyvolání démonů minulosti.

Obrana a bezpečnost

Nábor do rozvědky trvá měsíce. Prochází se známí, sítě i pokuty. Často končí nezdarem

4. 10. 2021 ▪ 6 min. čtení

Andor Šándor, bezpečnostní poradce

Vidím několik vážných hrozeb, kterým již čelíme nebo nás čekají. Přestože postoj Evropské unie a hlavně Německa je už od roku 2015 odlišný, nezvládnuté řešení další migrace kvůli neschopnosti najít shodu, jak tomuto jevu čelit, může ohrozit integritu EU jako takové. Případný nekontrolovaný příchod migrantů z muslimských zemí bude zvyšovat pravděpodobnost útoků radikálních islamistů na území EU.

Přehnaná protiopatření proti změně klimatu mohou vést k drastickému navýšení cen elektřiny a plynu. Nelze ani vyloučit, že těchto komodit může být nedostatek. Neschopnost českých politiků formulovat racionální zahraniční politiku a národní zájmy při vnímání reálné geopolitické situace nijak nesníží fakt, že pro nás bude Rusko stále bezpečnostní hrozbou. To, že jsme částečně narušili špionážní síť na velvyslanectví, neznamená, že aktivity ruských tajných služeb skončily. Ty pokračují pod krytím podnikání či obchodování, což není snadné kontrolovat. Na podporu velkých zemí EU nelze spoléhat, což názorně ukázaly po Vrběticích.

Libor Frank, bezpečnostní a obranná studia, Univerzita obrany

V globalizovaném světě již nelze uvažovat pouze o jedné největší hrozbě, problémem bude komplex propojených a synergicky zesilovaných hrozeb a výzev. V Evropě budeme čelit jak negativním dopadům globálních klimatických změn, tak i důsledkům adaptačních opatření (zejména ve smyslu změny energetické báze ekonomiky a celé společnosti). Ze stejného důvodu zesílí negativní vlivy jevů a procesů odehrávajících se zatím mimo Evropu (např. ozbrojených konfliktů o potravinové a energetické zdroje, hladomorů, masové migrace).

Problémem je i protichůdný demografický vývoj a jeho ekonomické, sociální, kulturní a bezpečnostní implikace. Evropa bude rychleji stárnout a vymírat, zatímco jen v geograficky relativně blízké subsaharské Africe se počet obyvatel zvýší z dnešní více než miliar­dy na skoro čtyřnásobek do konce století. Výzvou je i rozšiřování schopností umělé inteligence – snad se podaří nalézt rovnováhu mezi závislostí společnosti na moderních technologiích a osobní svobodou jednotlivce.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Obrana a bezpečnost.