Výrobci aut táhnou dolů český průmysl i export. Schodek obchodní bilance byl největší v historii

Domácí ekonomika začíná brzdit. Důvodem jsou přetrvávající problémy automobilek, kterým se na skladech hromadí nedokončené vozy. Už třetí měsíc po sobě česká exportně orientovaná ekonomika také více věcí dováží, než vyváží. Obchodní bilance za srpen dokonce vykázala schodek 28,1 miliardy korun, což je nejvíce v historii. Ukazují to aktuální čísla Českého statistického úřadu za srpen.

„Propadá se obchod s auty – propadá se celý zahraniční obchod,“ říká Tomáš Volf, analytik společnosti Citfin. Ve prospěch exportérů podle něj nehraje ani současná politika ČNB, která minulý týden kvůli inflaci rekordně zvýšila úrokové sazby na úroveň 1,5 procenta. To vede i ke zpevňování koruny, což nahrává dovozcům a není výhodné pro exportéry. Pozice vývozců se může zlepšit až poté, co ČNB dostane inflaci pod kontrolu. „To se však nestane dříve než ve druhé polovině příštího roku,“ dodal.

Růst sazeb má navíc podle analytiků pokračovat: do konce roku na dvě procenta, další zvýšení se čeká i příští rok. Podle Víta Hradila z Raiffeisenbank by to na provozní financování podniků nemělo mít větší vliv. „Mnohem větší problém jsou pro firmy rostoucí ceny materiálů, které navíc chybí, energií a nedostatek lidí,“ uvedl. Podle něj zatím nic nenasvědčuje tomu, že by obtíže s dodávkami materiálu a součástek měly skončit. Během září navíc dramaticky zvýšily ceny elektřiny a zemního plynu.

V meziročním srovnání byla obchodní bilance Česka za srpen horší o 35,6 miliardy korun. Oproti červenci se export po sezónním očištění snížil o 5,7 procenta na 277,5 miliardy korun. Meziročně sice vzrostl o více než osm procent, ale celkové dovozy do Česka v srpnu narostly o mnohem výraznějších 23 procent na 305,5 miliardy. Výsledkem tak je zmíněný rekordní schodek, ke kterému kromě slabšího exportu aut nejvíce přispěl růst cen paliv, protože cena ropy byla v té době v průměru 70 dolarů za barel.

Nepříznivá čísla zahraničního obchodu jsou provázaná s propadem průmyslové výroby. A ta zase s propadem automobilového průmyslu, který meziročně klesl o téměř 16 procent. Oproti předcovidovému roku 2019, v němž už se začaly projevovat známky ochlazení, je nižší o 12 procent. Výrobci aut mají momentálně na skladech desetitisíce nedokončených aut, protože nemají dostatek čipů a dalších dílů kvůli problémům v logistice a narušení globálních dodavatelských řetězců, kdy dodávky trvají i několik měsíců.

Už v srpnu byly dopady na průmysl významné. Z červencového růstu o téměř sedm procent se průmyslová výroba meziročně propadla o 1,4 procenta. Meziměsíčně byla nižší o 3,2 procenta. 

A může být ještě hůř. Největší firma v zemi, automobilka Škoda Auto, oznámila, že od 18. října s výhledem do konce roku výrazně omezí či dokonce úplně zastaví výrobu ve všech třech závodech v Česku. A to může v posledním letošním kvartále výrazně ovlivnit čísla o průmyslové produkci.

Rozhodnutí mladoboleslavské automobilky bude mít dopad na desítky subdodavatelů. První podniky už začínají odstavovat výrobu – třeba dodavatel plastových dílů firma Kasko ze Slavkova na Uherskohradišťsku, jenž zaměstnává přes 300 lidí. Podle ředitele Petra Valdy se potíže koncernu promítají do výroby Kaska už několik týdnů. Reagují i politici. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) požádá kvůli situaci v automobilovém průmyslu o svolání tripartity a chce, aby stát podpořil pracovní místa podobně jako za epidemie. 

Průmyslové podniky ožívají. Zakázky rostou už třetí měsíc za sebou. V červenci nejvíc bodovaly hutě a slévárny

7. 9. 2021 ▪ 4 min. čtení

Ostatní průmyslová odvětví zatím takové propady nemají. Třeba výroba strojů a zařízení vzrostla o téměř 12 procent, dařilo se i kovovýrobě a produkci elektrických zařízení. „Bohužel, pokud se situace v automotive brzy nezlepší, tak se zpomalování produkce začne řetězit i do dalších odvětví,“ uvádí ekonom Miroslav Novák ze společnosti Akcenta. Podle odhadů se situace v polovodičích těžko vyřeší dříve než na jaře 2022.

Zpomalení naznačuje i hodnota nových zakázek. Ta se sice oproti loňskému srpnu zvýšila o 3,5 procenta, není to ale dané objemem objednávek, ale růstem cen. V klíčovém automobilovém průmyslu pak nové zakázky klesly o pětinu. „Zpomalení růstu zakázek bych nepřeceňoval, protože jde o letní měsíce. Zároveň ale nečekám, že by zakázky do konce roku nějak výrazně rostly, protože situace v automotive opravdu nevypadá dobře,“ řekl Novák.

Opatrnost průmyslových podniků naznačilo také snížení důvěry v srpnovém konjunkturálním výzkumu ČSÚ a pokles v zářijovém indexu nákupních manažerů (PMI) ze srpnových 61 bodů na 58 bodů.

Nepomáhá ani vývoj v sousedním Německu, na nějž je tuzemská ekonomika a hlavně průmysl výrazně napojená. Srpnová výroba tam významně zaostala za očekáváními, a to ze stejných důvodů jako v Česku. Podle údajů spolkového statistického úřadu klesla produkce ve srovnání s červencem o čtyři procenta, a zvláště trpí automobilový sektor. Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že se výroba v srpnu sníží o 0,4 procenta. Produkce automobilů a součástek do nich se v Německu ve srovnání s červencem snížila o 17,5 procenta.

Německý hospodářský institut Ifo ale za měsíc září očekává opět zlepšení. „Objednávkové knihy jsou stále plné, problémy v tuto chvíli způsobují pouze dodávky materiálu, které poněkud tlumí výrobní plány,“ řekl ekonom institutu Klaus Wohlrabe.

Slabší letní čísla z průmyslu se podle analytika ČSOB Petra Dufka nepochybně odrazí na celkovém výkonu českého hospodářství ve třetím čtvrtletí. „Ekonomika sice dál nejspíše zrychlovala, avšak jen díky rozvolněným službám. Přesto by celoroční růst HDP měl letos překonat hranici tří procent. Konjunktura však v důsledku nepříznivého vývoje cen komodit včetně energií bude dál spojena s – na tuzemské poměry – vysokou inflací a rychle rostoucími náklady ve výrobě,“ dodal.