Německá ekonomika letos poroste výrazně pomaleji, než se původně čekalo. Pět nejvýznamnějších ekonomických institucí v zemi ve čtvrtek upravilo své odhady růstu HDP z původních 3,7 procenta na 2,4 procenta. Rychlejší restart po loňském propadu způsobeném koronavirovou krizí naráží především na celosvětový nedostatek surovin a součástek.

Právě exportně orientované Německo je vůči globálním problémům v dodavatelském řetězci zranitelnější než jiné státy. Problémem je zejména nedostatek polovodičů, které jsou klíčové pro automobilový průmysl.

Hospodářské zpomalení našeho západního souseda může výrazně ovlivnit také české podnikatele, protože na německý trh míří zhruba třetina tuzemského exportu. Ministerstvo financí pro letošek počítá s tím, že HDP v Česku poroste o 3,2 procenta, příští rok pak dokonce o 4,2 procenta. Srpnová prognóza ČNB pro letošek odhaduje růst ekonomiky o 3,5 procenta.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar počítá s tím, že další odhady, které ministerstvo financí a centrální banka zveřejní, už tak optimistické nebudou. „Růst bude nižší, než jak to ještě před několika měsíci vypadalo. S nedostatkem vstupů to vypadá, že se naplní spíš černé scénáře než ty optimistické. To znamená, že se s tím budeme potýkat i na začátku příštího roku. Inflace se taky hned tak nesníží a chybějící pracovníky taky nevyřešíte rychle,“ říká Špicar. I nadále však očekává, že tuzemský HDP letos poroste tempem kolem tří procent.

Zpomalení Německa pocítí především domácí průmyslové podniky, nejvíce pak ty z automobilového sektoru. Trend už je vidět také na datech zahraničního obchodu. Za prvních osm měsíců letošního roku sice tuzemští exportéři do Německa vyvezli zboží ve vyšší hodnotě než v předkrizovém roce 2019, nicméně srovnání čísel pouze za srpen už ukazuje pokles.

Deník Handelsblatt navíc ve středu zveřejnil zprávu, podle které šéf koncernu Volkswagen Herbert Diess na zářijovém zasedání dozorčí rady vyslovil obavy o budoucnost největší evropské automobilky. Dokonce naznačil, že součástí úsporných opatření by mohlo být propuštění až 30 tisíc pracovníků.

Pokud se odhad německých ekonomů ukáže jako správný, sníží to také ekonomické vyhlídky eurozóny. Evropská komise dosud pro letošek počítá s meziročním růstem 4,8 procenta, novou prognózu zveřejní na začátku listopadu.

Společnou prognózu vývoje německého hospodářství sestavuje celkem pět ústavů – RWI z Essenu, berlínský DIW, mnichovský Ifo, IfW z Kielu a IWH z Halle. Ohledně vývoje v roce 2022 jsou však jejich zástupci optimističtější. Svůj odhad růstu ekonomiky vylepšili z původních 3,9 procenta na 4,8 procenta. V průběhu následujícího roku by se tak německá ekonomika měla vrátit do normálu a do stavu jako před koronavirovou krizí. Loni se německý HDP propadl o 4,8 procenta.

Druhým problémem po nedostatku součástek a surovin je rostoucí inflace. Ta v Německu v září vzrostla na 4,1 procenta, což je nejvyšší číslo od prosince 1993. Důvodem jsou především stále dražší energie a potraviny.

Související

Němečtí odboráři už kvůli růstu cen volají po „znatelném zvýšení mezd“. „Jelikož cenové skoky například u potravin, energií a benzinu postihují zejména lidi s nižšími a středními příjmy, naše mzdové požadavky zahrnují minimální částky, aby zvýšení mezd mělo na tyto pracovníky nadprůměrný vliv,“ řekl předseda odborového svazu Verdi Frank Werneke mediální skupině RedaktionsNetzwerk Deutschland.

Německé ekonomické instituty očekávají růst spotřebitelských cen v letošním roce o tři procenta a v roce 2022 o 2,5 procenta.

Podle prognózy se zároveň pravděpodobně postupně zlepší situace na trhu práce. Očekává se, že počet zaměstnaných lidí bude v nadcházejícím roce těsně pod 45,4 milionu, což je nad úrovní před krizí. V roce 2023 naroste ještě téměř o 400 tisíc zaměstnanců. Předpokládá se, že do té doby počet nezaměstnaných klesne na 2,4 milionu – což by bylo stále přibližně o 89 tisíc více než v předkrizovém roce 2019.

Nedostatek pracovní síly je pak podle Špicara třetím důvodem slabšího růstu Česka i Německa. „Německý šéf úřadu práce před pár týdny řekl, že budou potřebovat kolem 400 tisíc lidí, kteří chybí na trhu práce. Pokud je vezmou ze zahraničí, tak se ti pracovníci, kteří jsou teď u nás, zvednou a přejdou za vyššími platy do Německa,“ varuje Špicar. „Tím nám mohou situaci ještě zhoršit.“

Nezaměstnanost je v Česku ve srovnání s ostatními evropskými státy dlouhodobě nejnižší. V září bylo bez práce 262 tisíc lidí, zatímco zaměstnavatelé nabízeli 357 tisíc neobsazených pracovních pozic. „Firmy stejně jako před hospodářskou krizí musí odmítat zakázky, protože je buď nejsou schopné vyrábět, nebo je dodávají pozdě a jsou za to penalizované,“ míní Špicar. „Němci jsou na tom podobně a to je další důvod, proč obě ekonomiky zatím nejsou schopny vykompenzovat ztráty z posledního roku a půl.“

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru