Zelení Češi. Chtějí, aby ochrana životního prostředí byla velkou prioritou celé EU, ukázal průzkum

Češi kladou velký důraz na ochranu životního prostředí. Podle nich by se jí měla věnovat také Evropská unie, ukazuje analýza výzkumné agentury STEM pro Úřad vlády. Podle Čechů by klima mělo být jednou z priorit našeho nadcházejícího předsednictví unii.

„Mezi respondenty dominuje shoda, že by se EU měla zaměřit na environmentální témata,“ shrnuje STEM. Zároveň ale upozorňuje, že Češi sice chtějí čistý vzduch a vodu, ale nemají jasno v tom, jaké kroky je pro to nutné udělat.

Boj proti změnám klimatu je už teď naprosto klíčovou prioritou sedmadvacítky. Čeští vládní i opoziční politici ale unii často vyčítají, že zachází příliš daleko.

Naposledy to udělal končící premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden na klimatické konferenci COP26 ve skotském Glasgow. Premiér tam napadl Zelenou dohodu, tedy závazek EU snížit emise skleníkových plynů téměř na nulu do roku 2050. Babiš přitom tento plán jménem Česka opakovaně schválil. „Zelená dohoda by mohla být odpovědná za ztrátu konkurenceschopnosti EU, za zbídačování rodin, rostoucí nezaměstnanost, astronomické ceny energií, za rozpad průmyslu a nakonec i za zničení životního prostředí, které hodlá chránit,“ řekl ale nyní na konferenci.

Češi mají podle průzkumu STEM „velký zájem o ochranu životního prostředí, chtějí ‚prosperující krajinu‘, které se ‚daří dobře‘ – konkrétně zadržování vody v krajině, pestré a zdravé lesy, čistý vzduch“.

I z minulých studií STEM je ovšem zřejmé, že si lidé v Česku ne vždy uvědomují, jak stav krajiny nebo čistota vzduchu souvisí se změnami klimatu. O konkrétních návrzích na půdě EU na to, jak snížit škodlivé emise, které klimatické změny způsobují, tak Češi často mají jen malé povědomí, případně jsou k nim skeptičtí. „Veřejnost souhlasí obecně s dekarbonizací, ale je rozpačitá z dílčích opatření,“ konstatuje STEM s odkazem například na návrhy na další budování obnovitelných zdrojů energie nebo na podporu elektromobilů.

Přesto mezi občany převládá jasná shoda, že by ochrana životního prostředí měla být prioritou našeho předsednictví EU. Česko se ho ujme 1. července příštího roku, a to na šest měsíců. Dalšími velmi důležitými tématy jsou pro Čechy evropská bezpečnost a ochrana spotřebitele. Lidé podporují také ekonomické aspekty členství v unii, hlavně propojenost díky jednotnému evropskému trhu.

Analýza společnosti STEM ukázala, že mezi lidmi výrazně roste povědomí o tom, že Česko bude unii už příští rok předsedat. Momentálně o tom ví skoro 40 procent lidí. „S využitím další informační kampaně je tak možné povědomí dále zvyšovat na úroveň srovnatelnou s prvním českým předsednictvím,“ tvrdí STEM. O toto informování se stará hlavně Úřad vlády.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Státy sedmadvacítky se v předsednické roli pravidelně po šesti měsících střídají. Poprvé Česko unii předsedalo v první polovině roku 2009. Měsíc před tím o předsednictví vědělo 90 procent Čechů, připomíná STEM.

Jeho výzkumníci tak vládě doporučují, aby skutečnost, že Česko bude na šest měsíců předsedat stovkám unijních schůzek od zasedání ministrů až po jednání odborníků, mezi občany dál propagovala. „Víme, že u veřejnosti obecně je vysoká poptávka po aktivním zapojení a viditelné roli Česka v Evropě,“ uzavírá analýza.

Úkolem předsednické země je snažit se domluvit takové kompromisy ohledně návrhů nových pravidel platných v celé unii, které by vyhovovaly všem členským státům. A následně se na definitivním znění dohodnout i s Evropským parlamentem.

Během druhé poloviny příštího roku bude nejspíš úkolem Česka pokusit se najít shodu i ohledně návrhů, s kterými má ono samo tradičně problém. Jde například o už zmíněné návrhy na podporu elektromobilů. Evropská komise chce, aby se v unii po roce 2035 už nemohla prodávat žádná nová auta produkující emise. To by v praxi znamenalo zákaz nových aut na benzin a naftu. Babišova vláda je proti a podobně toto opatření kritizují i politici z ODS a některých dalších stran.

Dalším sporným tématem nejspíš bude migrace. Evropská komise už nenavrhuje povinné kvóty na přijímání části žadatelů o azyl pro případ, že by nějakou zemi unie zasáhla velká migrační krize. Chce ale, aby se státy, které by část běženců odmítly převzít, místo toho postaraly o vyhoštění těch migrantů, kteří nebudou mít nárok na azyl. Také k tomuto návrhu jsou čeští politici skeptičtí. STEM ve své analýze upozorňuje, že i o těchto obtížnějších tématech bude muset příští vláda během předsednictví s Čechy mluvit.

Stát, který unii předsedá, přitom během této doby musí potlačit své vlastní zájmy a prosazovat taková řešení, na kterých se shodne co nejvíc členských zemí. Pokud by se předsedající stát unie choval jinak, ostatní země by to považovaly za selhání.

Na předsednictví se každá země připravuje několik let. Pokud ho kvalitně zvládne, výrazně se tím posílí respekt, který u ostatních členských států má.

Předsednictví slouží také ke zkvalitnění státní správy – úředníci si zlepší znalost jazyků a získají nové znalosti o fungování unie nebo kontakty v ostatních členských zemích.

Končící Babišova vláda na předsednictví původně vyčlenila rekordně nízké prostředky i počet úředníků a diplomatů. Po kritice rozpočet předsednictví i jeho personální zajištění částečně navýšila.