Udržitelné technologie budou v příštích letech pro průmysl klíčovým tématem

V nejnovějším bleskovém průzkumu jsme se firem ptali, čemu by se měla nová vláda přednostně věnovat. Přes 70 procent z nich odpovědělo, že by vláda měla posílit odborné vzdělávání a orientovat ho mnohem více na praxi,“ říká v rozhovoru Bernard Bauer, výkonný člen představenstva Česko‑německé obchodní a průmyslové komory. Se svými téměř 700 členy je největší bilaterální hospodářskou komorou v Česku.

HN: Německo bylo v Brně dlouhé roky největším zahraničním vystavovatelem. Změnila na tom něco pandemie covidu‑19?

Ne, ani pandemie nezměnila nic na tom, že největším zahraničním vystavovatelem Německo zůstává i nadále. Na veletrhu je zastoupeno 108 německých firem, které vystavují na ploše okolo 1000 m². Česko dlouhodobě patří mezi deset nejdůležitějších obchodních partnerů Německa a strojírenství je jedním z hlavních pilířů, na kterých česko‑německý obchod pevně stojí, ať už to jsou špičkové obráběcí stroje, omílací technika, nebo třeba dávkovací čerpadla. Tak jako před pár lety do Česka přišly německé firmy s tématem Průmyslu 4.0, teď přináší zároveň téma udržitelných technologií. Udržitelné technologie budou v příštích letech pro průmysl klíčovým tématem.

HN: Tématy letošního veletrhu je Průmysl 4.0 a digitální továrna. Firmy si ale dlouhodobě stěžují na nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Připravuje české školství zaměstnance dostatečně na svět digitální výroby?

Ten problém má dvě roviny. České hospodářství jednak potřebuje vyřešit akutní nedostatek zaměstnanců a otevřít trh pro zahraniční pracovníky, chybí tu stovky tisíc zaměstnanců. Co se týká vzdělávání, na to firmy upozorňují řadu let. Například v nejnovějším bleskovém průzkumu jsme se firem ptali, čemu by se měla nová vláda přednostně věnovat. Přes 70 procent firem odpovědělo, že by vláda měla posílit odborné vzdělávání a orientovat ho mnohem více na praxi. Zavést prvky duálního vzdělávání, kdy učňové tráví více času ve firmách a po ukončení vzdělání jsou připraveni na skutečný svět práce. To funguje jedině ve firmách, kde se používají nejnovější technologie, které jsou společně se slušnou odměnou pro učně největšími lákadly.

HN: Zdražování energií, nestabilita dodavatelů, udržitelná transformace hospodářství. Budou se výzvy průmyslu řešit i zde v Brně?

Určitě budou všudypřítomným tématem. Musíme usilovat o to, aby se udržitelné podnikání stalo v Česku celospolečenským trendem a samozřejmostí. Důležitým úkolem bude stabilizovat nejen ceny energií, kvůli nimž podnikům rostou náklady, ale i dodavatelské řetězce obecně. Ty se během koronavirové krize ukázaly být Achillovou patou mezinárodního obchodu, k jejich stabilizaci bude třeba hlavně kvalitní management rizik. Nyní jsme chytřejší než před dvěma roky a musíme se poučit. Čím delší řetězec, tím více věcí se může pokazit a tím i horší bilance CO₂. Nejde o stanovisko proti globalizaci, ale o revizi dodavatelských řetězců – ta je určitě namístě.

HN: Vyplývají z toho nějaké šance pro české hospodářství?

Ano, ta šance se nazývá nearshoring. Pokud budou německé firmy chtít nahradit nebo doplnit stávající dodavatele, například z Asie, podle našeho průzkumu by 65 procent z nich jako preferovanou lokalitu volilo střední a východní Evropu. Tam má Česko jako top investiční lokalita i díky geografické a kulturní blízkosti dobrou šanci. Musí ji ale podpořit rychlou digitalizací a robotizací. Každý rok se v konjunkturálním průzkumu ptáme firem na podmínky podnikání v Česku. Letos firmy státní správu kvůli nedostatečné digitalizaci ohodnotily nejhůř v historii. Proto je nejvyšší čas jednat. Doufáme, že se Česko během nadcházejícího volebního období dočká zavedení principu „once only“ a podnikatelé budou státní správě všechny údaje odevzdávat jen jednou. Jednotlivé úřady pak k údajům budou mít přístup díky digitálnímu propojení. 

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Veletržní listy.