Za poslední rok a půl nastal v souvislosti s bezhotovostním placením doslova boom. Lidé si zvykli více používat karty, mobily či hodinky k úhradám za zboží a služby především díky restrikcím spojeným s pandemií koronaviru. Nejenže se řada z nich obávala z hygienických důvodů manipulovat s papírovými penězi, ale k placení „na dálku“ je nutily také uzávěry kamenných prodejen. Tuzemští experti v oblasti plateb se navíc domnívají, že tento fenomén bude pokračovat i dál a užívání papírových bankovek bude i nadále klesat. 

„Odklon od papírových peněz, který vloni započal nástupem covidu, pokračuje i letos. Podle našich aktuálních dat je až 59 procent všech plateb v Česku bezhotovostních,“ řekl na konferenci Cashless Future, kterou pořádaly letos již poosmé Hospodářské noviny, generální ředitel Mastercard Michal Čarný. Podle něj tento proces pandemie urychlila až o čtyři roky. A přestože si nemyslí, že by bankovky ze společnosti do budoucna vymizely úplně, mohl by se tento podíl v příštích letech i nadále zvyšovat.

„V roce 2019 byl podíl bezhotovostních plateb 50 procent. Vloni se nástupem covidu zvýšil o čtyři procentní body a letos o dalších pět. Nevidím důvod, proč by tato dynamika nepokračovala i nadále až například k 80procentnímu podílu,“ dodává.

Že od začátku pandemie došlo k výraznému nárůstu bezhotovostních plateb u obchodníků, potvrzují i statistiky Sdružení pro bankovní karty (SBK). Vloni poprvé se například stalo, že celkový obrat plateb v maloobchodě byl vyšší než objem výběrů z bankomatů. Letos za první pololetí lidé utratili kartami v obchodech 436 miliard korun, což byl meziroční nárůst o dalších 12 procent, zatímco výběry z bankomatů stagnovaly.

Pomáhá tomu i to, že v zemi několik let v řadě roste počet platebních terminálů u obchodníků. Data SBK říkají, že za letošní první pololetí jich je v provozu zhruba 295 tisíc, za poslední dva roky jich tak přibylo více než 110 tisíc. Naopak počet bankomatů se dlouhodobě pohybuje na stejné úrovni a banky jich u nás mají zhruba 5,5 tisíce.

K výraznému rozšíření sítě platebních terminálů pomohla i kampaň s názvem Česko platí kartou pod záštitou ministerstva průmyslu a obchodu, svazu obchodu a cestovního ruchu či společností Mastercard a Visa. Obchodníci, kteří nenabízejí bezhotovostní placení, mohou na šest měsíců vyzkoušet zdarma platební terminál a poté se na základě zkušenosti rozhodnou, zdali tuto volbu klientům nabídnou natrvalo.

Během rok a půl trvající pandemie koronaviru si lidé také zvykli platit mnohem více takzvanými tokenizovanými přístroji – mobilními telefony, hodinkami, náramky, či dokonce prsteny. Tato chytrá zařízení mohou fungovat jako spolehlivý platební prostředek poté, co do příslušné aplikace klienti přepíšou anebo oskenují údaje ze svých karet. Ověřování totožnosti pak většinou probíhá pomocí biometrie, tedy skenem obličeje anebo otiskem prstu. 

„Platby mobilem jsou velmi pohodlné. Spotřebitelé nemusí nosit peněženku nacpanou bankovkami či mincemi a do telefonu dnes běžně ukládají nejen platební, ale i věrnostní karty,“ řekl v jedné z panelových diskusí v rámci konference Michal Hladík, který je šéfem platebních transformačních služeb v technologické společnosti Trask.

Z prezentovaných statistik Mastercard také vyplynulo, že podíl plateb mobilem v Česku letos vzrostl na 32 procent. A zajímavý je i údaj o tom, že ve chvíli, kdy klient začne pro placení používat právě smartphone, platí tímto způsobem každou druhou následující transakci. Platbu chytrými hodinkami si pak alespoň jednou vyzkoušelo 10 procent držitelů karet této společnosti. To výrazně kontrastuje s průzkumy z roku 2017. Tehdy drtivá většina oslovených zákazníků Mastercard placení hodinkami zcela odmítla a jen asi pětina uvedla, že si umí představit, že by placení například mobilním zařízením alespoň zvážila. 

„Svědčí to o tom, že Češi jsou velmi inovativní a nové technologie milují, jen o tom často v danou chvíli ještě nevědí. Určitou roli hraje asi i to, že lidé zde jsou k novým věcem do doby, než je poznají, hodně skeptičtí,“ říká Čarný.

Velkým tématem v rámci konference byly také kryptoměny. Podle prezentovaných průzkumů až pětina lidí uvedla, že by je do budoucna chtěla využívat nejen jako investiční nástroj, skrze nějž zhodnocují své úspory, ale i jako univerzální platidlo. České banky se ale zatím k těmto digitálním měnám staví spíše odmítavě, a to zejména z toho důvodu, že jsou nejen velmi nestabilní a jejich hodnota může velmi jednoduše během několika hodin klesnout i o desítky procent, ale také proto, že jsou spojovány s praním špinavých peněz.

Pavel Juřík, expert na bezhotovostní platby a ředitel společnosti Bancibo zabývající se poskytováním platebních služeb, pak vysvětluje, jak by mohl proces využívání kryptoměn pro placení vypadat. Člověk by vlastnil platební kartu s účtem v klasické měně, například v korunách, a také digitální peněženku, prostřednictvím níž by naopak držel kryptoměny. Ve chvíli, kdy by u obchodníka platil mobilem za zboží, došlo by zjednodušeně řečeno ke konverzi mezi korunami a například bitcoinem či ethereem v reálném čase podle současného kurzu. A samotná transakce by tak neproběhla přímo prostřednictvím kryptoměn, ale právě v korunách.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist