Exnáměstkyně Schillerové získala post v Bruselu. Plat má jako zástupkyně velvyslance, její agenda je nejasná

Končící vláda Andreje Babiše (ANO) na předsednictví Česka Evropské unii rekordně šetří. Země tak bude mít v Bruselu na zajištění svojí role jen minimum lidí. Nyní je nově doplnila exnáměstkyně ministryně financí Lenka Dupáková (ČSSD). Má nejvyšší plat hned po velvyslancích, co je náplní její práce, ale není jasné. S redakcemi HN a Aktuálně.cz Dupáková nekomunikuje.

Alena Schillerová (ANO) má ke své dlouholeté náměstkyni blízký vztah. HN loni popsaly, že ministryně financí kvůli slabé angličtině často chybí na videokonferencích ministrů financí EU. Zastupovala ji tam právě Lenka Dupáková. Ta byla zároveň mezi vedoucími pracovníky úřadu, mezi něž Schillerová rozdělila na jedenáct a půl milionu korun na odměnách, navzdory vysokému schodku státního rozpočtu a slibům Schillerové šetřit.

Z vedení ministerstva financí Dupáková odešla po šesti letech letos v říjnu a nastoupila právě na české velvyslanectví při EU v Bruselu. Stalo se tak dva dny po parlamentních volbách, ve kterých hnutí ANO prohrálo a koaliční ČSSD, jíž je Dupáková členem, vypadla ze sněmovny. 

Schillerová odmítá, že by místo své náměstkyni vylobbovala ona. Ministerstvo financí upozorňuje, že Dupáková prošla výběrovým řízením, které začalo už v srpnu. Nástup do Bruselu podle resortu financí s výsledkem voleb nesouvisel.

 „Termín vyslání byl určen ministerstvem zahraničí. Reflektoval potřebu dokončení všech administrativních úkonů spojených jak s výběrovým řízením, tak s přípravou související s výkonem zahraniční služby,“ sdělil mluvčí resortu financí Tomáš Weiss. 

Ministerstvo zahraničních věcí, pod nějž místa v Bruselu spadají, uvedlo, že Dupáková byla vyslána na zastoupení země při EU v souvislosti s druhým českým předsednictvím unii v půlce příštího roku. Úřad řízený Jakubem Kulhánkem (ČSSD) zároveň potvrdil, že tabulkové místo pro Dupákovou bylo vytvořené mimořádně. Ministerstvo financí jej převedlo pod Černínský palác společně s penězi na plat Dupákové. Původně schválený počet lidí do Bruselu s jejím postem nepočítal.

České předsednictví bude zajišťovat méně lidí, než měla malá Malta

Co je náplní práce Lenky Dupákové v Bruselu, není jasné. Několik zdrojů HN a Aktuálně.cz potvrdilo, že nebyla zařazena do žádného oddělení na zastoupení Česka při EU a nemá přidělenou agendu. Nemusí tak například docházet na pravidelné pracovní skupiny.

Zjistit zadání přímo od exnáměstkyně není možné. „Právě si zakládám účet u banky v Bruselu, jsem zaneprázdněná,“ řekla Dupáková, když se ji reportérům podařilo zastihnout po telefonu. Na další dva smluvené termíny hovoru o její bruselské agendě poté nereagovala a neozvala se zpátky. 

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Ministerstvo zahraničí tvrdí, že Dupáková má v Bruselu koordinační roli. „Její primární náplní práce je v současné době horizontální koordinace, a to zejména problematiky takzvaného uhlíkového cla, včetně budoucího zakotvení v dané pracovní skupině,“ odpověděla na novinářské dotazy mluvčí Černínského paláce Eva Davidová. Co si představit pod slovy horizontální koordinace, ministerstvo neupřesnilo. 

Nadřízeným Dupákové je podle ministerstva zahraničí vedoucí úřadu, v tomto případě velvyslankyně Edita Hrdá. Ta na dotaz, jakým úkolem byla Dupáková v posledních týdnech pověřena, reagovala tak, že jí to nepřísluší zveřejňovat. Novináře odkázala zpět na ministerstvo.

Dupáková je v Bruselu zařazena do čtrnácté platové třídy, což je nejvyšší po vedoucím úřadu, velvyslankyni Hrdé. Kolik činí plat exnáměstkyně, ministerstvo zahraničí odmítlo sdělit. Běžně se čtrnáctá platová třída i s náhradami a osobním ohodnocením pohybuje mezi sedmi až osmi tisíci eur, v přepočtu tedy až dvě stě tisíc korun.

Absurdní, tvrdí europoslanec

Uhlíkovým clem, které Černínský palác jmenuje jako agendu Dupákové, je pod anglickou zkratkou CBAM myšlena legislativa, kterou chtějí státy EU zatížit dovoz zboží ze zemí s nízkou ochranou životního prostředí. Clo je součástí třinácti „zelených“ legislativních návrhů známých jako balíček Fit for 55. Práce na něm jsou na počátku.

„CBAM je technicky poměrně jednoduchá věc. Složitá bude jeho provázanost na emisní povolenky a slučitelnost s pravidly Světové obchodní organizace. To ale řeší Evropská komise,“ uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (za TOP 09), člen ekonomického výboru europarlamentu, který se bude na formulaci legislativy podílet. 

„Z hlediska zájmu České republiky jsou mnohem významnější jiné části balíčku. Je absurdní, aby na jedné třináctině, navíc té jednodušší, pracoval celý jeden člověk,“ dodává Niedermayer. Na zastoupení v Bruselu už před příchodem náměstkyně působil český expert, jenž má mimo jiné uhlíkové clo na starosti. 

Ministerstva a další centrální úřady sváděly v minulosti boj s resortem Schillerové o každého člověka, který měl odjet kvůli předsednictví do Bruselu. Důvodem byly náklady na platy. Nakonec si ministerstvo zahraničí vylobbovalo jen 69 diplomatů a expertů navíc. Celkem tak bude na vedení EU v Bruselu pracovat okolo 170 českých expertů, což je nejméně, kolik kdy předsednická země měla. Více svých vyjednávačů zaplatila i maličká Malta, ta jich měla 210.

Zda je vyslání úřednice s vysokou platovou třídou a bez odpovídající agendy v souladu s cílem šetřit vypjatý rozpočet na předsednictví, nechalo ministerstvo zahraničí bez odpovědi.

Česko přes varování neopustilo ruské banky, bylo to v gesci Dupákové

Lenka Dupáková na ministerstvu působila ve funkci náměstkyně pro mezinárodní vztahy a finanční trhy. Na starosti tak kromě jiného měla i zastupování Česka ve dvou postsovětských bankách – Mezinárodní investiční bance (MIB) a Mezinárodní bance hospodářské spolupráce (MBHS). Západní spojenci varují, že ústavy, z nichž Česko od pádu železné opony stále nevystoupilo, mohou Rusku sloužit ke krytí mezinárodní špionáže. Moskva v nich drží většinu.

V roce 2019 přesto Babišova vláda odkývala přesun sídla MIB z Moskvy do Maďarska a otevřela jí tak dveře do Evropské unie. Ministerstvo Schillerové tehdy splnilo přání maďarského premiéra Viktora Orbána, Babišova přítele, který šéfa ANO přijel podpořit i před parlamentními volbami. Přesun MIB do své země vykresloval Orbán jako příležitost, aby se Maďarsko stalo mezinárodním finančním centrem.

Podle informací HN a Aktuálně.cz Dupáková ještě jako náměstkyně jednala se šéfem zahraničního odboru Hradu Rudolfem Jindrákem. Z něj prezident Miloš Zeman udělal zmocněnce pro česko-ruské vztahy a Babiš svého poradce. Co na jednáních padlo, ovšem doteď ministerstvo financí odmítá říct.

„Jednání s vládním zmocněncem pro česko-ruské vztahy se uskutečnila ve věci otázek spojených se členstvím České republiky v mezinárodních finančních institucích. Vzhledem k tomu, že předmětem schůzek byly záležitosti podléhající režimu vyhrazené, detaily jednání jsme nezveřejňovali a nebudeme tak činit ani nyní,“ tvrdí mluvčí ministerstva financí Weiss.

Ten nijak nekomentoval ani to, že se Dupáková podle informací redakcí setkala ve stejné věci i s ruským velvyslancem v Česku Alexandrem Zmejevským. Taková schůzka je z pozice náměstkyně ministryně financí v diplomacii nestandardní. 

Pod vedením Schillerové s Dupákovou nevystoupilo ministerstvo financí ani z druhé rizikové banky MBHS, která stále sídlí v Moskvě. A to přesto, že to už v roce 2017 schválila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), v níž Babiš působil jako ministr financí. Schillerová tvrdí, že k tomu dělá kroky. Jaké jsou, prý ale nemůže říci, neboť jde o utajený proces.