Státní správa vyžaduje reformu. Přeje si to většina Čechů, kteří považují úřady za pomalé a neefektivní. Jejich důvěra postupně klesá, významný podíl na tom měl covid. Vláda podle lidí boj s ním nezvládala. Vyplývá to z průzkumu pro Aspen Institutu CE, který na toto téma pořádá ve čtvrtek výroční konferenci Kam kráčíš Česko/Evropo 2021. 

„Důvěra občanů ve veřejný sektor je v zemích střední Evropy poměrně nízká, věří jí 38 procent lidí, ve srovnání se západní Evropou, kde je 58 procent,“ uvádí studie Mc Kinsey&Company pro Aspen. Nízká je v Česku i dalších zemích střední Evropy také míra spokojenosti občanů se službami poskytovanými státem.

V roce 2020 například spokojenost se zdravotnictvím, školstvím nebo soudnictvím ve střední Evropě dosahovala v průměru 52 procent oproti 71 procentům v západní Evropě. „Je to jako v manželství, buď přijde velká zrada a důvěra se okamžitě ztratí, nebo se postupně snižuje samými drobnostmi. U nás je to za posledních osm let kombinace oněch drobností a doražená covidem,“ míní jeden z účastníků debaty na konferenci Michal Bláha, zakladatel serveru Hlídač státu.

Podobně vidí souvislost s covidem také armádní generál ve výslužbě, bývalý náčelník Generálního štábu Petr Pavel. „Zejména v posledních dvou letech je hlavní příčinou chaos a absence kvalitního krizového řízení a srozumitelné komunikace. Za to sice může primárně politická reprezentace, ale špatné světlo dopadlo i na státní správu,“ říká Pavel, další z řečníků na čtvrteční konferenci.

Velké změny chtějí i sami úředníci

Výraznou reformu si tak přeje 80 procent lidí, a to i těch, kteří pro stát pracují. „Zjištění potvrzují hypotézy o nespokojenosti se státní správou, vnímanou jako neefektivní, zkorumpovanou a příliš byrokratickou,“ uvádí Aspen Institute CE v závěrečné zprávě.
Netýká se to jen Česka, třeba důvěra vládě je v zemích V4 o 20 až 30 procentních bodů nižší než ve starých členských zemích Evropské unie.

Cesta ke zlepšení efektivity státní správy, a tedy i důvěry občanů vede přes takové kroky, jako jsou digitalizace a přivedení schopnějších lidí na úřady a další instituce. „Jsou to spojené nádoby. Důvěru budujete tím, že budete k lidem upřímní. Proto klesla důvěra v době covidu, protože řada věcí se zamlčovala, protože říkat pravdu bylo vládě nepříjemné,“ upozorňuje Bláha.

Za digitalizací se přitom neskrývá jen „vyřizování po mailu“.

Přináší také snížení počtu úředníků, rychlejší odbavování žádostí občanů i celkové zjednodušení řízení. „Dnes při převodu auta musí prodávající i kupující jít na dopravní inspektorát a tam vystát tříhodinovou frontu, aby jim úředník zapsal změnu do technického průkazu. A teď si vemte, že to vyřídíte během dvou minut přes datovou schránku,“ přidává srovnání Bláha.

Podle další účastnice konference Kam kráčíš Česko/Evropo 2021, rektorky Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudové, je další problém české digitalizace v tom, že nevznikala centrálně, ale její vývoj byl rozstrkán po všech ministerstvech. „S tím také souvisí neschopnost sdílet data a neschopnost využívat sbíraná data k analýzám. Plně to odhalila covidová krize,“ říká Nerudová.

Státy střední Evropy tak vykazují nižší skóre v takzvaném Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) než státy staré evropské čtrnáctky. Celkový pomyslný bodový zisk je pro východní Evropu o pětinu nižší. Rozdíl je zejména ve využívání předvyplněných formulářů v rámci eGovernmentu, kde lze mezi jednotlivými regiony pozorovat největší rozdíly.

To ale neznamená, že by se ve východní a střední Evropě na poli digitalizace nedělo nic. Česko se například může pochlubit projektem bankovní identity, který vznikl ve spolupráci s bankami a umožňuje lidem využívat internetové bankovnictví pro přístup ke službám elektronické veřejné správy. Díky tomu je třeba možné podat on-line daňové přiznání nebo přehled pro správu sociálního zabezpečení, přes bankovní identitu mohli Češi vyplnit údaje při sčítání lidu nebo stáhnout certifikáty o bezinfekčnosti v souvislosti s onemocněním covid-19.

Polsko pro změnu už v roce 2015 zahájilo integraci služeb pro podnikatele v podobě digitálního kontaktního místa. Vláda si za to vysloužila ocenění mezi zeměmi OECD.

Za neúspěch dostanete vynadáno

To už ovšem dnes nestačí. Aspen Institute CE proto uvádí další kroky, které by mohly zefektivnit státní správu v oblasti digitálních technologií. „Státy by mohly zjednodušit design těchto digitálních služeb, učinit je uživatelsky přívětivější, a motivovat tak občany k jejich častějšímu využívání.“ Digitální služby díky tomu zrychlí a zjednoduší komunikaci mezi občany a jejich vládou a v konečném důsledku povedou k vyšší spokojenosti občanů se službami státu.

Rektorka Nerudová však upozorňuje, že situaci už jsme si sami zkomplikovali. „Strašně jsme zaspali. Země jako Estonsko začínaly v bodě nula a mohly digitalizaci od počátku budovat k obrazu svému. My už to máme roztříštěné, bude těžké vše koordinovat,“ říká. Podle ní je potřeba po vzoru Irska či Estonska vytvořit jeden centrální útvar, který bude odpovědný za digitalizaci v celé zemi a na všech ministerstvech.

K tomu bude navíc zapotřebí kvalitních lidí na správných místech. A tady je další problém české státní správy – nedostatečná práce s talenty. „Aby se moderní státní správa dokázala vypořádat s novými typy problémů a úkolů, bude potřebovat nový typ talentů s novými dovednostmi, které lze získat buď rozvojem stávajících úředníků, nebo najímáním nového typu talentů zvenčí,“ uvádí studie.

Michal Bláha například popisuje, proč stále působí pro schopné lidi státní správa zkostnatěle, a tedy i neatraktivně. „Když chcete udělat nějakou inovaci, vždy je tu nějaké riziko, že se to nepovede. V soukromé sféře je neúspěch součástí poučení a zlepšení, ve státní správě dostanete vynadáno buď interně, nebo veřejně. Je nutné tuto kulturu změnit,“ říká Bláha. Podle něj je na vině z nemalé části služební zákon, který si kladl za cíl oddělit úředníky od politického vlivu. „Ve skutečnosti jen zabetonoval stav, jaký byl předtím.“ Výsledek je podle něj ten, že u úředníků nezáleží na tom, jak jsou schopní nebo zda jsou ve svém oboru odborníci. A tím klesá i atraktivita úřednické profese, do které se například mladí a schopní vysokoškoláci nehrnou.

Podle studie NMS Market Research pro Aspen Institute CE většina vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 25 až 40 let nepovažuje zaměstnání ve státní správě za atraktivní. Opačný názor zastává jen asi třetina z nich. „Pokud špičkoví absolventi budou moci jít na stáž do státní správy či seniorští experti po nástupu nepůjdou jen na spodní místa dle zásluhovosti, bude tak přechod do státní správy atraktivnější a více se tak občerství krev podněty odjinud,“ míní Bláha.

Studie McKinsey&Company pro Aspen proto uvádí základní pilíře, na kterých by mělo stát zlepšení práce se schopnými lidmi a jejich nábor na úřady. Jednak je třeba vytvořit strategii pro práci s talentovanými zaměstnanci a definovat klíčové dovednosti, podle kterých je budou zaměstnavatelé – tedy stát – ohodnocovat. Druhým bodem je pomocí vhodného náboru pracovníků zajistit, aby se státními úředníky stali lidé s těmi správnými schopnostmi. A do třetice je třeba neustále vzdělávat a zvyšovat dovednosti stávajících zaměstnanců.

Dohromady tak ze zmíněné studie vychází pět bodů, které je potřeba udělat pro lepší a efektivní státní správu, která by získala důvěru lidí.

Jednak je třeba stanovit modernizaci úřadů jako klíčovou vládní prioritu, která však bude zcela apolitická. K tomu bude třeba zřídit tým, který bude dohlížet na plnění těchto priorit. Bude třeba přesně definovat výsledky, jakých mají jednotlivé resorty dosáhnout, a to tak, aby jim každý rozuměl a mohl sledovat, jak se je daří plnit. Dalším bodem je celková personální přeměna státní správy a posledním je taková digitalizace státní správy, u které lidi pocítí zjednodušení všech procesů, které musí s úřady absolvovat.