Deset hlavních problémů současného stavebního zákona

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) ale upozorňuje na deset hlavních problémů, které obsahovalo jak původně schválené znění, tak i nynější již mnohokrát novelizovaná podoba současného nového stavebního zákona.

Podle ČKAIT je problémem například přílišné zjednodušení projektové dokumentace pro povolení stavby, nejasná funkce projektových dokumentací a role projektové dokumentace pro provádění stavby při zadávání veřejných zakázek či absence jasně formulovaných požadavků na kolaudaci stavby i dokumentace skutečného provedení. Mimo jiné také to bylo tématem debaty Hospodářských novin s názvem Deset hlavních problémů současného stavebního zákona. Diskuse se zúčastnili Robert Špalek, předseda ČKAIT a autorizovaný inženýr v oboru statika a dynamika staveb, s Jaroslavem Synkem, pedagogem katedry technologie staveb, Fakulta stavební, ČVUT, zpracovatelem auditů prováděcí projektové dokumentace pro realizaci staveb.

Nemovitostní trh

Stavební řízení někdy připomíná kafkovské romány. I na Bali se povolení získá rychleji

13. 11. 2025 ▪ 7 min. čtení

Komplexní změna stavebního zákona

Stávající stavební zákon platí od roku 2021 a od té doby byl už 12krát novelizován. K tomu je třeba připočíst změny desítek navazujících zákonů a nové prováděcí vyhlášky. „Dvanáct novel je pořádná porce na to, jak krátkou dobu stavební zákon platí. Upozorňovali jsme proto, že jít salámovou metodou, dalšími novelizacemi, by nebylo úplně nejšťastnější. Navrhujeme cestu komplexní úpravy nového stavebního zákona,“ zdůrazňuje Robert Špalek, předseda ČKAIT, která vyjadřuje názor více než 32 tisíc autorizovaných inženýrů a techniků, tedy většiny stavebních projektantů, zhotovitelů staveb, stavbyvedoucích a technických dozorů stavebníků.

Nový stavební zákon z roku 2021 měl výrazně zrychlit a zjednodušit stavební řízení, zejména staveb pro bydlení. Podle Roberta Špalka byl ale samotný průběh implementace velmi nešťastný. Nepovedená digitalizace povolovacího řízení ho ještě více zkomplikovala a prodloužila. Výsledkem podle něj je, že dochází k problémům, které se řeší nekomfortně a projektanti a stavební úřady musí často improvizovat, aby vůbec bylo možné stavby povolit.

Jaroslav Synek míní, že je největší slabinou současného stavu rozpor mezi obsahem a rozsahem projektové dokumentace, na kterou se stavba povoluje, a obsahem a rozsahem dokumentace, kterou zhotovitelé staveb potřebují k tomu, aby stavbu dokázali zrealizovat a zprovoznit.

„Od začátku jsme vítali, že bude jedno řízení a vše bude probíhat jedním procesem, ale současný stav, kdy se dokumentace pro povolení záměru výrazně zjednodušila, je pro řadu staveb kontraproduktivní. Některé technologické stavby jako nemocnice nebo rozsáhlá logistická centra jsou pro přílišné zjednodušení nevhodné. Je potřeba si uvědomit, že ne všechny stavby by měly mít stejnou dokumentaci pro povolení,“ zdůrazňuje Robert Špalek.

Také Jaroslav Synek potvrzuje, že dokumentace pro stavební povolení je velmi zjednodušená a okleštěná. Autorizované osoby jsou odpovědné za to, že dokončená stavba i její provoz budou odpovídat všem zákonným požadavkům. Nižší podrobnost projektové dokumentace pro povolení stavby je ale pro mnoho úřadů a dotčených orgánů nedostatečná. Nový stavební zákon stanovuje základní požadavky na stavby, ale vedle toho existují další související prováděcí a městské předpisy, které stanovují další požadavky. Další kompetence a požadavky mají také dotčené orgány a státní organizace, jako je Hasičský záchranný sbor, Státní energetická inspekce či hygienické stanice.

„Ze zjednodušené dokumentace však není zřejmé, zda a jak jsou naplněny jejich požadavky na požární bezpečnost, hygienu prostředí či energetickou nenáročnost stavby. Takže když stavebník získá povolení na základě zjednodušené dokumentace, neznamená to, že ten, kdo následně zpracuje podrobné prováděcí řešení, dokáže vždy beze zbytku naplnit záměr povolení. Neexistuje žádné přímé provázání. Navíc jednu dokumentaci může zpracovávat jedna osoba a druhou úplně jiná. Není mezi nimi myšlenková vazba a já jako zhotovitel se s tím pak musím vypořádat,“ vysvětluje Jaroslav Synek. V praxi podle něj může dojít k tomu, že když stavbu dokončí, zprovozní a požádá o kolaudaci, bude zamítnuta kvůli nesouladu požadavků. „Na jedné straně stojí základní požadavky dané vyhláškou, na druhé podmínky hasičů, hygieny či energetiků. A právě tam se skrývá „čertovo kopyto“ – mimořádně vysoké riziko, které dříve neexistovalo, protože tyto části musely být jednoznačně vyřešeny už v dokumentaci ke stavebnímu povolení, zatímco dnes z ní vypadly,“ vysvětluje Jaroslav Synek.

Robert Špalek zároveň upozorňuje, že tato problematika se týká i domluvených smluv se správci sítí. „Každý, kdo realizoval větší stavební projekt, ví, že je nutné uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí například s ČEZ nebo plynárnami a rezervovat potřebný příkon energie. Pokud však nemáme dostatečně podrobnou projektovou dokumentaci, nejsme schopni tento příkon přesně určit. V takovém případě se často pracuje s odhadovanou hodnotou, která se ale později může lišit od údajů v detailní dokumentaci a vše se musí předělat. Navíc se může stát, že připojovací bod určený například ČEZ se posune na jiné místo, což vyvolá potřebu nového vedení přes jiné pozemky a zcela nové stavební řízení. Výsledkem je ping‑pong mezi projektem pro provedení stavby a povolením záměru.“

Zjednodušení dokumentace není možné vždy

Investoři by měli volit úroveň dokumentace podle typu projektu. Zjednodušená verze se podle Špalka hodí jen pro jednoduché stavby, případně pro většinu staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci. Naopak u komplexních projektů, jako jsou továrny či obchodní centra, podle něj rozhodně nestačí. Synek požaduje změnit zákon o veřejném investování pro větší veřejné stavby.

„Vybírat zhotovitele atomové elektrárny podle zákona, který je dobrý na nákup hygieny do korporátu, je prostě špatně,“ říká.

Řešila se i digitalizace stavebního řízení, která má i po roce od spuštění značné problémy. Podle Špalka Portál stavebníka nefunguje jako skutečný komunikační nástroj – komunikace probíhá mimo něj a portál připomíná spíše úložiště. ČKAIT proto navrhuje umožnit dočasné podávání dokumentace i přes datové schránky.

Partnerem debaty je ČKAIT.