Ústavy jsou jen špička ledovce. Péče o seniory bude stále vzácnější službou

Populace stárne. V následujících čtyřiceti letech se v Česku téměř ztrojnásobí počet lidí, kteří budou potřebovat péči ostatních. Jak se na takový scénář připravit? „Problém je to už teď, v budoucnu bude jen větší. V Česku dnes máme zhruba 360 tisíc lidí, kteří jsou nějakým způsobem nesoběstační a pobírají příspěvek na péči,“ uvedl v debatě Hospodářských novin výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek a dodal: „Podle našich odhadů budeme do budoucna potřebovat dalších 40 tisíc lůžek v zařízeních pro seniory a k tomu odpovídající počet personálu, který je obtížné sehnat už dnes.“

Zatímco dříve byl počet pracujících vůči nepracujícím dvojnásobný, brzy se tento poměr vyrovná a v Česku bude pracovat jen polovina obyvatel, druhá bude potřebovat nějakou formu péče. Většina lidí si sice přeje zůstat i ve stáří doma, domácí péči ale nepůjde zajistit všem a vzroste tak poptávka po zařízeních pro seniory. „A protože žádný domov důchodců není prázdný, zvýšit kapacity znamená stavět nové,“ připomněl hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.

Upozornil také na to, že současné domovy byly většinou vybudované za komunismu, kdy jejich výstavba nepředstavovala pro stát takové výdaje jako dnes. „Komunisté zkrátka zabavili šlechtě majetek a zámky přebudovali na domovy důchodců, takže to měli téměř zadarmo,“ poznamenal Bartoň. To už dnes zopakovat nejde a do výstavby nových zařízení je třeba investovat. „Když to neuděláme, bude muset o staré lidi pečovat rodina doma, což představuje další náklady. Ve výsledku je to pro stát ještě dražší, protože tito pečovatelé nejsou specialisté,“ dodal ekonom.

Debata HN

Boom s velkými bateriemi? Investoři zájem mají, projekty ale nejsou připravené

24. 11. 2025 ▪ 5 min. čtení

Budovat pečující komunity

Stárnutí populace bychom ale neměli vnímat jen jako problém. Na to v debatě upozornila ředitelka Gerontologického centra Iva Holmerová. Mluvit o důchodcích jako o nemohoucích podle ní škodí celému přístupu k péči o seniory, protože to z nich dělá přítěž, zatímco mnohdy mohou být pro společnost velmi prospěšní.

K tomu by podle ní pomohlo budovat širší pečující komunity. „Ústavy jsou jen špička ledovce. Potřebovali bychom zajistit lidem péči tam, kde žijí, nebo co nejblíž, tedy v obcích, v sousedství. Obrovská výzva, kterou je stárnutí naší populace, nemůže zůstat jen na jednom hráči,“ zdůraznila Holmerová.

Zároveň poukázala na to, že kromě důstojnosti starých lidí stojí za to starat se o jejich soběstačnost, což například obnáší investice do rehabilitace. „Vyplatí se to i ekonomicky. Ve zdravotnictví často investujeme do léčby, ale pak zanedbáme rehabilitaci, takže pacient zůstane třeba ležet. Kvůli tomu pak potřebuje péči, která je dlouhodobá a drahá,“ podotkla Holmerová. Naopak, když se senior doléčí, i když je to zdlouhavé a neúplné, může se zase aktivovat a do určité míry postarat o sebe sám.

Domov má vonět

Příklad moderní péče představil v debatě spoluzakladatel a ředitel domova pro seniory Senlife Lukáš Drásta. „V krajských, ale někdy i soukromých zařízeních bývá péče o seniory zaměřená na základní potřeby, jako je jídlo, teplo a střecha nad hlavou. Zapomíná se ale na to, že je to člověk se svým vzděláním a se svou důstojností,“ řekl Drásta. Ústav by měl podle něj co nejvíc připomínat skutečný domov a Senlife se o to snaží například tím, že zůstává otevřený pro návštěvy do pozdních večerních hodin nebo že interiéry nejsou cítit nemocnicí.

„Důležité je, aby se větší část zaměstnanců věnovala opravdu práci s klienty, a ne té kancelářské,“ připomněl Drásta. Toho by se podle něj dalo docílit sdílením některých administrativních pozic. „Vzniklo by něco jako headquarter, kde by se například HR oddělení staralo o pět domovů namísto jednoho,“ navrhl Drásta. Efektivnější hospodaření by zlepšilo systém fungování jak krajských, tak soukromých domovů pro seniory, které nemají dotační podporu a veškeré financování musí pokrýt z plateb klientů a příspěvků na péči. Přesto se od nich obvykle očekává vyšší standard.

Prestiž práce spojené se stářím

S budováním nových domovů pro seniory počítají i samotné pojišťovny. „S Vládou jsme podepsali memorandum, že postavíme zhruba dvacet lůžkových zařízení. Chceme pomoci systému,“ uvedl Matoušek.

Pojišťovny přicházejí také s nabídkou pojištění proti ztrátě soběstačnosti. „Je to způsob, jak platit malé rizikové pojistné a v případě ztráty soběstačnosti získat měsíční rentu, kterou může pojištěnec využít na domácí péči, pobyt v ústavním zařízení nebo ji dát svým příbuzným, kteří se o něj postarají,“ uvedl Matoušek s dovětkem, že zájem o tento produkt zatím není velký, ale pravděpodobně bude růst v souvislosti s tím, jak si lidé budou postupně uvědomovat, že stát se o ně ve stáří nepostará v takové kvalitě, jakou by si představovali.

Kromě financí a míst v domovech seniorů však může v budoucnu chybět také personál. „Práce spojená se stářím bohužel stále nemá prestiž, jakou by si zasloužila. Přitom je spousta lidí, které by mohla naplňovat,“ poznamenal Drásta. Podle Holmerové by měla být i lépe placená, aby nedocházelo k odlivu kvalifikovaných lidí do zahraničí.

Partnerem debaty je Česká asociace pojišťoven.