Služby výkonové rovnováhy nejsou svatý grál. Jejich cena s dalšími bateriemi klesne

Novela energetického zákona lex OZE III, která v Česku platí od října, otevřela dveře výstavbě samostatných velkých bateriových úložišť. Začal tím velký tlak na distribuční společnosti. „Je to záplava žádostí na obrovské množství megawattů pro připojení těchto baterií. Otázka je, kolik se jich skutečně postaví. Určitě jich bude hodně, ale asi ne až tolik, na kolik to teď vypadá. Žádostí distributoři evidují kolem 100 gigawattů a 200 gigawatthodin, což se dá přirovnat k padesáti Temelínům,“ řekl na začátku prosince v debatě Hospodářských novin Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie Aku‑Bat.

Velká bateriová úložiště jsou potřebná pro vyrovnávání napětí v energetické síti, jsou nezbytná pro dosažení energetické soběstačnosti i pro dekarbonizaci české energetiky.

„Hodně firem se ze solárního byznysu přeorientovalo na bateriová úložiště. Co se týče těch opravdu velkých, můžeme firmy, které jsou schopné je dodat, spočítat na prstech dvou rukou,“ zmínil Tomáš Krejčí, ředitel pro agregaci flexibility ve společnosti Greenbuddies.

Úzkým místem, které nepustí všechny zájemce na trh, je distribuční síť. „Když se podíváme na mapu připojitelnosti, přípojné body jsou velmi limitované a coby komodita jsou extrémně cenné. Je relativně náročné najít v distribuční soustavě kvalitní přípojné body,“ podotkl Patrik Pinkoš, ředitel prodeje v Evropě ve společnosti Wattstor.

Žádosti o připojení posílá i AI

Omezený počet přípojných míst otevírá prostor pro spekulanty. Podle poznatků Asociace AKU‑BAT chodí distributorům tisíce žádostí o připojení generovaných AI. „Dnes se prý megawatt připojení spekulativně prodává i za cenu kolem čtyř milionů korun,“ popsal Fousek. „Rád bych se také pozastavil nad tím, kdo ze zájemců reálně ví, jak bateriové úložiště vůbec následně využívat. Snažíme se edukovat trh, abychom odradili ty investory, kteří slyšeli, že služby výkonové rovnováhy jsou zlatý grál, protože ono to tak není. Poptávka po připojení zatím stopadesátinásobně převyšuje nabídku,“ upozornil Fousek.

Společnost ČEZ připravuje vlastní lokality pro bateriová úložiště, a to v místech, kde utlumuje uhelné elektrárny. Útlumem dojde k uvolnění výkonu, a když je volná kapacita, reagují na ni zájemci. Když kapacita volná není, baterii stavět nelze. „Tím pádem se spekulanty nepřicházíme do styku. Vhodné lokality, kde se ještě připojovat lze, jsou také v oblastech průmyslových areálů, které ještě mívají rezervy na potenciální rozvoj,“ podotkl čtvrtý z diskutujících Ondřej Šišpela, ředitel úseku průmyslová energetika v ČEZ ESCO. „S bateriemi připojenými v průmyslových areálech se dají poskytovat nejen služby výkonové rovnováhy, ale i v rámci spotřeby těch areálů,“ zmínil Šišpela. Dodal, že návratnost v energetice bývá kolem deseti let, nikoli dva roky, a nevidí důvod, proč by se trh měl otevírat investorům bez znalosti energetiky a jejích služeb.

Pinkoš potvrdil, že jejich zákazníci – investoři do bateriových úložišť – mají často pěkně připravené projekty, ale neumějí pro ně získat dostatečnou kapacitu. A tak zjišťují, že na daném místě není možné úložiště realizovat.

Krejčí doplnil, že se stavějí spíše projekty investorů, kteří byli připravení a chystali je ještě před novelou lex OZE III. „Nebo těch, kteří mají průmyslový areál a v něm synergii, že například pomocí fotovoltaiky dokážou pokrýt jen 12 procent své spotřeby a toto číslo by chtěli zvýšit pomocí baterie. To bývají nejkvalitnější projekty a typicky se stavějí právě tyto. Z těch spekulativních dopadne dobře mizivé procento,“ podotkl Krejčí.

Cena za služby klesne

Diskutující řešili také otázku, jak se dá na volně stojících bateriových úložištích vydělávat. Patrik Pinkoš je přesvědčen, že většina byznysu velkých baterií bude postavená na obchodní flexibilitě. „Její forma se bude měnit v čase. Nyní pozorujeme, že může být zajímavý intraday market, kdy se elektřina obchoduje během jednoho dne. „Ale může se to přehoupnout také na day‑ahead market (obchoduje se na následující den prostřednictvím denních aukcí – pozn. red.) nebo to může být kombinace obojího,“ míní Pinkoš.

Tomáš Krejčí doplnil konkrétní čísla – řekl, že bateriové úložiště může za letošní rok vydělat zhruba 370 tisíc eur (téměř devět milionů korun) na megawatt, a to za technickou flexibilitu, tedy podpůrné služby. „V obchodní flexibilitě se příjmy pohybují okolo 150 tisíc eur (3,6 mil. korun),“ dodal Krejčí. Tyto příjmy ovšem podle něj dlouhodobě nevydrží. „Je realistické očekávat okolo 100–110 tisíc eur na megawatt na rok (2,6 mil. korun),“ odhaduje Krejčí.

„Během následujícího půlroku až roku, jak budou bateriová úložiště nastupovat, dojde ke změně,“ souhlasil Šišpela. Dodal, že v Německu již ceny za služby výkonové rovnováhy klesají.

Partnery debaty jsou společnosti ČEZ ESCO, Greenbuddies a Wattstor.