Psát o dosud naprosto neznámém a převratném objevu u penzijní reformy v Česku je obtížné. V zemi, kde měl před třiceti lety vzniknout privatizační penzijní fond, o pár let později chilský systém soukromých důchodových fondů a jediným výsledkem byl s mnohaletým zpožděním pokus o třípilířový systém, který skončil se změnou vlády, je to v podstatě nemožné.

Použitelné recepty jsou dnes všeobecně známé stejně jako to, v jakých zemích se inspirovat a čemu se pro jistotu vyhnout. Přesto se vždycky objeví někdo s geniální myšlenkou, jejíž podstatou je, že se dají budoucí penze zajistit pohodlně, politicky jednoduše bez velkých změn mnohých státních systémů, a to nejen penzijního, ale také sociálního, zdravotního, a nikoliv na posledním místě daňového.

Ne že by nápad nastupujícího ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zachránit důchodový systém tím, že na důstojný důchod dosáhnou jen rodiče více dětí, zatímco ostatní by si měli spořit víc, byl vyloženě špatný. V kontextu s tím, jak jeho strana kdysi vehementně brojila proti tomu, aby matky malých dětí dostaly rodičovský příspěvek jen proto, že si chtěly přivydělat, což dost žen od dalších dětí odradilo, se to dá brát dokonce jako pokrok.

Zbývá vám ještě 70 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se