Firma a živnostník roku - Rady a názory

Podnikatelé čelí nejtěžší zkoušce

Vladimír Dlouhý
Prezident Hospodářské komory ČR

Přetrvávající pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření v byznysu mnoho zejména menších a středních podniků dovedly do existenčních problémů. Od začátku koronavirové krize se výrazně zvětšily rozdíly mezi jednotlivými firmami. Zatímco v roce 2019 se dařilo v podstatě všem, nyní máme na trhu firmy, které jsou na tom i výrazně lépe než před koronakrizí, ale také takové, které byly nuceny s podnikáním skončit kvůli mimořádným opatřením vlády. Jsou to přitom malé a střední podniky, které jsou v naší zemi největším zaměstnavatelem a které jsou hlavním pilířem ekonomiky.

Nejvíce postiženými obory jsou cestovní ruch, gastronomie a hotelnictví. Co se týká velikosti firem, hůře jsou na tom firmy mikro a malé do 50 zaměstnanců. Zmiňované obory skončily v podstatě zdecimovány, a je tak otázkou, zda vůbec a v jakém rozsahu a horizontu zde k oživení dojde. Z toho důvodu považuji za nezbytné, aby stát v krizi, která zřejmě ještě bude pokračovat, využíval k záchraně tohoto segmentu hospodářství kompenzační programy. A to podobným způsobem, jak fungovaly v nejtěžších vlnách covidu‑19.

Podle analýzy Hospodářské komory ČR činila v obdobích leden až říjen 2021 celková pomoc vlády podnikatelům v souvislosti s epidemií koronaviru 87,2 miliardy korun. Z této částky ale 20,5 miliardy bude muset být podnikateli „vráceno“, protože se týká odkladu placení daní, respektive úpravy záloh na daň.

Bez ohledu na pomoc státu čeští podnikatelé v krizi odolávají s obrovskou vůlí a chutí i nadále fungovat, jak nejlépe umí. Mnoho z nich uzávěry využilo k efektivnější výrobě, řada z nich začala vyrábět aktuálně nedostatkové produkty. Zkrátka podniky dělaly vše pro zachování pracovních míst i pro svoji konkurenceschopnost.

Investor Miloslav Vyhnal v tichosti odešel ze skupiny RSBC miliardáře Schönfelda

8. 12. 2021 ▪ 3 min. čtení

Únikům dat pandemie přeje

Pavel Marťák
Teamleader Cyber & Privacy, PwC

Když jsme se v PwC letos na jaře ptali generálních ředitelů, v čem vidí největší rizika pro byznys, označilo 85 procent světových lídrů za hrozbu kyberbezpečnost. Po pandemii to byla druhá nejčastější obava. Ovšem Česko v tomto ohledu vypadá tak trochu jako jiný svět. Kyberbezpečnostních rizik se obává jen 49 procent šéfů firem. Je to sice o 13 procentních bodů více než před rokem, ale oproti světovému průměru stále velmi málo. Rozhodně přitom v globálním kybersvětě neplatí, že by Češi byli nějak více v bezpečí nebo lépe chráněni. Jedná se spíš o podcenění a neuvědomění si problémů. Lze předpokládat, že vyšší meziroční obava u českých ředitelů pramení z mediálně známých útoků na OKD, brněnskou či benešovskou nemocnici nebo z informací o činnosti hackerské skupiny DarkSide.

Jenže kromě ransomwarových vyděračů zesílila pandemie i jiný fenomén. Mám na mysli vnitřní úniky dat ve firmách. S tím, jak se na již tak přehřátý trh práce dostala silná volatilita, jsou firemní data v mnohem větším nebezpečí než dříve. Firmy si přetahují zaměstnance, ti ztrácejí motivaci a hlubší pouto k zaměstnavateli, a tak s sebou nezřídka do nového působiště odnesou i nějaký ten citlivý soubor dat.

Nejedná se o žádnou teorii. Jak ve světě, tak i v Česku se to děje a i my to u klientů řešíme poměrně často. Předcházet se tomu přitom samozřejmě dá. Základem je princip „Need to know“, tedy aby každý zaměstnanec měl přístup pouze k těm digitálním datům, která ke své práci potřebuje. Nadto je potom potřeba vystavět systém, který odpovídá přesnějším charakteristikám daného podniku. Stejně jako u jiných kyberbezpečnostních projektů potom rozhodně platí, že preventivní investice je mnohonásobně levnější než dopady, které může vynesení citlivých dat ke konkurenci způsobit.

Systém udělování investičních pobídek je dostupnější i pro menší firmy

Patrik Reichl
Generální ředitel agentury CzechInvest

Investiční pobídky jsou jednou z aktuálně dostupných forem státní podpory. Zaměřují se na podnikatele, kteří investicemi rozvíjí region a pomáhají kultivovat jeho prostředí. Žadatelům je podpora poskytnuta především v podobě slevy na dani z příjmu, v určitých případech v podobě přímé finanční podpory. Žádost podnikatelé konzultují a podávají prostřednictvím agentury CzechInvest a následně je dále předána ministerstvu průmyslu a obchodu. V případě, že je žádost schválena, uděluje ministerstvo průmyslu a obchodu investiční pobídku.

Od ledna 2021 vstoupila v platnost novela zákona, která je kvůli koronavirové krizi ještě příznivěji nastavená pro malé podniky a výrobce zdravotnických prostředků. Systém pobídek tak reflektuje nové potřeby společnosti a podporuje vývoj a výrobu aktuálně velmi žádaných výrobků pro boj s pandemií. V přípravě je dále program na podporu tuzemských start‑upů, historicky největší projekt CzechInvestu, s názvem Technologická inkubace. V něm bude podpořen částkou 850 milionů korun rozvoj firem v oblasti IT, umělé inteligence, mobility nebo třeba kreativních průmyslů.

Elektromobilita firmám šetří peníze, ale i zvyšuje reputaci

Patrik Fejtek
Ředitel divize Volkswagen osobní vozy společnosti Porsche Česká republika

Proč je najednou všude plno elektromobility? Je to reakce na oteplování planety. Klimatickou změnu nezastavíme, ale můžeme ji zpomalit snížením emisí CO2. V oblasti dopravy je jediným řešením přechod k elektromobilům. V Česku drtivá většina registrací jde na konto firemních zákazníků. A jejich zkušenosti potvrzují významné snížení provozních nákladů. To díky nabíjení přes noc levnější elektřinou, menšímu opotřebení techniky a s tím spojenými nižšími servisními náklady. Také díky zrychleným odpisům, nižším sazbám pojistného, osvobození od silniční daně, parkování zdarma na modrých zónách nebo faktu, že elektromobily nepotřebují dálniční známku. Mimo to je bonusem pro firmy i reputační efekt, kdy se prostřednictvím elektrifikace své flotily hlásí k trendu modernizace a přechodu na šetrnější podnikání.

Podnikatelé se mohou těšit na vyšší podporu elektromobility. Český stát podnítí její rozvoj do roku 2030 celkem 34 miliardami korun. Na budování neveřejné dobíjecí infrastruktury ve firmách budou moci podnikatelé žádat o dotaci mezi roky 2022 až 2026 u Ministerstva průmyslu a obchodu, kde je pro tuto část vyčleněno 300 milionů korun. Také koncern Volkswagen investuje do čisté mobility astronomické částky. Výsledkem jsou naše nové elektromobily, které jsou nejen technicky na nejvyšší úrovni, ale jsou také bezpečné, prostorné, líbivé. To vše za dostupnou cenu. Je to podaná ruka všem, kdo myslí na budoucnost světa, v němž budou žít naše děti.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Firmy a živnostníci.