Inflace je vyšší, než říkají oficiální čísla, myslí si bohatí Češi. A podle toho také investují

Movití Češi teď nejvíc řeší, jak ochránit hodnotu svého majetku v době, kdy Česko zažívá nejrychlejší inflaci za posledních nejméně deset let. Ukazuje to průzkum, který slovensko-česká privátní banka J&T každoročně dělá mezi dolarovými milionáři.

Alena Tkáčová, obchodní ředitelka v pražské J&T Bance, říká v rozhovoru pro HN, že jedním z nejzajímavějších závěrů letošní zprávy je, že se z tuzemských milionářů, lidí, kteří většinou zbohatli díky podnikání, začínají stávat investoři.

„Letos poprvé je vidět, že z podnikatele, který dřív své veškeré finance vždy vracel zpět do firmy, se stává investor. Podíváme-li se na zdroj jeho bohatství, není to už podnikání, ale především investice. Investují i starší generace a o investování hodně přemýšlejí. Radí se a díky tomu ustáli covidovou krizi, udrželi pozice, něco dokoupili a v podstatě si připsali dvouciferné zisky,“ říká Tkáčová.

J&T Banka má celkově v České republice a na Slovensku asi 60 tisíc privátních klientů. Z toho asi šest tisíc spadá do kategorie dolarových milionářů.

HN: Vaše banka připravuje Wealth Report už jedenáctým rokem. Vy jste v bance už od roku 2009 a s majetnými klienty přicházíte do každodenního styku. Máte tedy výhodu určitého srovnání. Jak se milionáři mění?

I když se mezi dolarovými milionáři objevují stále častěji i mladší podnikatelé, z drtivé většiny jde o lidi, kteří se dostávají do životní fáze, která s sebou přináší rozhodnutí, jak dál – zda své firmy a podniky prodat, či předat mladší generaci. Mnohem víc si uvědomují ubíhající čas a nyní, i díky pandemii, si uvědomují mnohem více hodnotu zdraví a rodiny. Umí si tedy udělat více volného času, který věnují jak sobě, tak i rodině. A přestože i nadále velmi tvrdě pracují, umí si více balancovat práci a volný čas. To dříve nebývalo, dříve žili jen prací.

HN: Co je nyní z jejich pohledu tématem, které s vašimi privátními bankéři nejvíc řeší? Inflaci, vysoké ceny akcií a nemovitostí?

Nejvíc určitě rezonují inflace, aktuální dění na trzích a budoucí vývoj. Inflaci vidí jako největší hrozbu pro své bohatství a majetek. Myslí si, že inflace je ve skutečnosti mnohem vyšší než oficiálně avizovaných šest či sedm procent. Přirozeně tak mají obavy a chtějí se s námi především bavit o tom, jak svůj majetek uchovat, ochránit, jak zkrátka kvůli inflaci neztratit investiční sílu a nezchudnout.

HN: Co zajímavého ještě z průzkumu vyšlo?

Ukázalo se, že v oblasti investic jsou ochotní mnohem více přijímat riziko. Více diverzifikovali svá portfolia. Mnohem častěji mají v portfoliích akcie, ať už jednotlivé tituly nebo v podobě investičních fondů. Vyhledávají příležitosti, které nabízí vyšší zhodnocení a pomohou inflaci překonat. Také hledají příležitosti, jak investovat do nemovitostí nebo firem, ať už v podobě start-upů či private equity.

Z podnikatelů investory. Čeští dolaroví milionáři řeší, jak vyzrát na inflaci

10. 12. 2021 ▪ 5 min. čtení

HN: Takže se mění pohled movitých lidí na investování?

Letos poprvé je vidět, že z podnikatele, který veškeré své finance vždy vracel zpět do firmy, se stává investor. Podíváme-li se na zdroj jejich bohatství, není to už podnikání, ale především investice. Investují i starší generace a o investování hodně přemýšlí. Radí se a díky tomu ustáli covidovou krizi, udrželi pozice, něco dokoupili a v podstatě si připsali dvouciferné zisky. Předběhli obecnou populaci, která se bude muset inflaci začít také bránit a také bude muset investovat.

HN: Jaké mají tito lidé hodnoty? Na počátku českého kapitalismu byli bohatí spíš společností vnímáni kriticky. Mění se to?

Možná že část toho, na co se ptáte, je jen mediální obraz. Vidíme v průzkumech už léta, že tito lidé jsou například mnohem větší patrioti než zbytek společnosti. Média často neukazují pozitivní věci, které ve svém okolí dělají. My víme, že rekonstruují historické budovy, opravují mosty, podporují sportovní týmy a zájmové kroužky, mají vlastní nadace. Podporují znevýhodněné děti ve studiu, starají se o své zaměstnance. Jsou aktivní v místech, kde působí, a místní komunitě hodně vrací. O tom se příliš nemluví, protože oni sami nemají potřebu o tom příliš mluvit.

Co ale dlouhodobě kritizují, je fungování státu. Vadí jim státní politika, která společnost víc a víc rozděluje a nikam nás neposouvá.

HN: Z reportu také vyplývá, že se bohatí logicky obávají vyšších daní…

Zdanění hodně rezonovalo kolem voleb, teď to mírně utichlo. Z rozhovorů s těmito lidmi vyplývá, že nemají problém odvádět daně z majetku, ale chtějí vědět, do čeho konkrétně ty peníze půjdou. Pokud tyto peníze stát jen rozdá nebo spotřebuje, místo aby se za ně stavěla infrastruktura nebo zlepšovalo zdravotnictví a školství, tak s vyššími daněmi nesouhlasí.

HN: V minulosti se ve Wealth Reportu také ukazovalo, že třeba slovenští milionáři jsou okázalejší než čeští. To stále platí?

Když jsme s průzkumem začínali, ukazovalo se, že Slováci dávali své bohatství častěji na odiv. Češi byli radši trochu skrytí. Ale teď nás překvapilo, jak se Slováci svým postojem přiblížili Čechům. Nevíme přesně, co se stalo, ale je tam cítit určitá větší zralost.

Co se týče bohatých Čechů, tam často ani nepoznáte, že jsou to milionáři. Přijedou metrem nebo tramvají… Možná je to tím, že chtějí být začleněni do svého prostředí, nechtějí být uznáváni jen kvůli penězům. Často ani jejich okolí netuší, kolik peněz mají.

HN: Co ženy? Zvětšuje se jejich zastoupení mezi lidmi, kteří disponují v přepočtu miliony dolarů?

Postupně jejich počet roste a bude růst s tím, jak se pro ně objevují příležitosti. Je to otázka kulturního a ekonomického vývoje, změny nenastanou za rok nebo za dva. Z dotazovaných je jich asi 10 procent. Ale i když jsme se dívali na tento poměr ve vyspělém světě, například v USA, bylo zastoupení žen v této kategorii movitých lidí jen asi patnáct dvacet procent. Relativně málo jich majetek vybudovalo. Často jsou v této kategorii ženy, které se k většímu jmění dostaly třeba rozvodem nebo při generačním předávání majetku.

HN: Vaše práce také znamená starat se o to, aby J&T movitým lidem měla co nabídnout. Co klienti v současnosti chtějí?

Chtějí hlavně uchránit a udržet bohatství. Dřív chtěli víc růst. Když byla nízká inflace, stačil ke spokojenosti roční výnos čtyři pět procent. Ale v dnešní době, kdy míra inflace letí do velkých čísel, to už nestačí. Revidujeme s nimi jejich portfolia a diskutujeme, jak prostředky alokovat. Chtějí vyšší výnos, ale s tím souvisí i vyšší rizikovost a delší investiční horizont. O tom se s klienty hodně bavíme. To je důležitá role našich bankéřů.

HN: Co jim nabízíte? Dlouhodobá bolest klasických retailových bank je, že drobným klientům nenabízejí příliš atraktivní produkty se zajímavým výnosem…

Bavíme se zejména o tom, co od svých financí očekávají, jaký mají cíl a jaký časový horizont. Kdy budou peníze potřebovat a na co. Řešíme s nimi hodně růstovou složku portfolia – takzvaná nominálně pružná aktiva. Jsou to aktiva, která reagují na tržní situaci a na inflaci. Sem patří třeba nemovitosti, akcie nebo investice formou private equity. Nejsou to aktiva s fixním výnosem jako směnky nebo termínované vklady.

HN: Jistě se setkáváte i s tím, že vaši klienti vidí raketový růst, jak to bylo například u bitcoinu, a náhle jim třeba roční výnos deset procent už nestačí. Komplikuje vám to život?

To, že jsou na trhu produkty, které přinášejí extrémní výnosy, má vždy nějaký důvod. Klienty samozřejmě výnosy lákají, ale musím také říci, že jsou už poučenější. Pokud něco má vysoký výnos, velká řada movitých klientů je spíše podezíravá. Náš vztah je o partnerství, diskusi o tom, co od investice očekávají a jaké riziko jsou ochotni nést.

HN: Když ale dnes vidíme, kdo všechno z movitých podnikatelů investoval například do velmi riskantních směnek skupiny Arca Investments, tak je to zarážející…

Je pak otázka, kdo jim radil.

HN: A když za vámi přišli s myšlenkou investovat do těchto směnek?

Tento typ produktu jsme jim nenabízeli.

HN: A když přijdou a chtějí investovat do bitcoinu?

Kryptoměny nejsou něco, co bychom klientům radili. Banky navíc kvůli legislativě ani nemohou nabízet přímé investice do bitcoinu. Ale zařadili jsme do nabídky fond, který je na kryptoměny zaměřený – Blockchain Fund. Ten má svého manažera, který oblasti kryptoměn rozumí. Ale je potřeba si udělat předtím domácí úkol a mluvit s klientem o rizicích takové investice. Samozřejmě že mezi klienty jsou i lidé, kteří se tomu velmi věnují a svět kryptoměn sledují. Pořád je třeba mít na paměti, že naši klienti od nás chtějí hlavně uchovat majetek a zhodnotit ho v dlouhodobém horizontu.  

HN: Vy klientům některé investice nerozmlouváte?

Klienti nabídky dostávají různé a chodí se k nám ptát na názor.  Ze zásady nepomlouváme konkurenci, na přímou otázku však poukazujeme na fundament dané investice, na její výhody a nevýhody, rozhodnutí je však na klientovi. Často své investice diverzifikují a mají ještě jiné banky a jiné poradce, zkouší různé cesty a hledají komu věřit a kdo jim nabídne nějakou hodnotu. Když klient přijde a řekne: “vy to v nabídce nemáte ale mě se to líbí,” tak mu náš názor řekneme. Jsou produkty, které jako banka neděláme, ale umíme klientovi poradit kam má jít. To je smysl privátního bankovnictví. Náš cíl je mít expertízu a vybudovat si u klientů důvěru, tak, abychom se jim třeba za deset let mohli podívat do očí a oni byli spokojení.

HN: Když za vámi přijdu se 30 miliony korun a budu je chtít zainvestovat na deset let. Co mi dnes poradíte?

Už asi před třemi lety jsme začali pracovat na fondu, který nyní nabízíme a stává se naší vlajkovou lodí. Je to private equity fond J&T Arch Investments, který má ambici stát se jedním z největších evropských fondů tohoto typu.  Je na něm zajímavé, že portfolio jeho aktiv je diverzifikované napříč sektory. Najdete tam nemovitosti, e-commerce, firmy které už jsou vybudované, například EPH, ale i nadějné mladé firmy jako Rohlík. Investor má z dlouhodobého hlediska zajištěný stabilní růst, který poráží inflací. Navíc je veřejně obchodovaný na pražské burze, což většina FKI fondů není. Ivnestorovi tak nabízí flexibilní přístup k financím. Za mě je tak J&T Arch investiční řešení, které na zdejším trhu nemá obdobu. 

Ale máme i další řešení, která se hodí do růstových složek portfolií. Investice do startupů v podobě fondu J&T Ventures, nebo již zmiňovaný Blockchain fond, nebo fond zaměřený na kybernetickou bezpečnost. Nabídka je široká, je třeba si však s klientem říci, co očekává od financí, zda má třeba děti a bude chtít financovat jejich vzdělává nebo co je cílem jeho investic a majetku. Je to hodně komplexní zvažování a pohled, jehož výsledkem je plán a strategický alokace. Ale určitě bych doporučila, abyste velkou část dal do růstové složky svého portfolia.

HN: Tedy akcie. Ale neměl by se váš klient nyní akcií spíš obávat?

Nejen akcie, jde o pružná aktiva, taková, co mají potenciál překročit inflaci. Nicméně máte pravdu, akcie rozhodně patří do růstové složky a pokud nepotřebujete finance za půl roku, měl byste je v portfoliu mít, ať už akciový fond nebo daný titul.

HN: A co investice do akcií ČEZ, ke které jste mnoho klientů přivedli? Sice trvalo nějaký čas, ale teď jsou asi spokojení…

To jsou příležitosti, kde jsme sledovali fundamenty a využili jsme je i pro klienty. Máme velmi silný tým analytiků a ekonomů, o které se můžeme opírat. Ale není jen o akciích. Je důležité zmínit, že spousta movitých lidí má stále hodně konzervativní portfolia, která budou ztrácet na hodnotě, a to nejen kvůli inflaci. Úkolem bude změnit myšlení a portfolia přenastavit, zvětšit na dvojnásobek růstovou složku, která je nyní v průměru jen kolem patnácti dvaceti procent. 

HN: Zajímavé téma je investování žen. Studie se různí v tom, zda ženy investují lépe než muži. Jaký na to máte názor vy? 

Já tady rozdíl mezi muži a ženami nevidím. Mezi těmi, kdo se bojí rizika jsou jak ženy, tak muži. I mezi ženami jsou dravější investorky. Když se potkávám s klientkami, tak i mezi nimi jsou velmi znalé, s velmi sofistikovanými dotazy.

Chcete se naučit investovat a řídit své finance? Přidejte se k několika tisícům čtenářů, kteří odebírají newsletter Peníze HN.