Investoři se bojí inflace. Podle expertů se už ale nebudou moci spoléhat jen na akcie

Inflace a vysoké daně – dvě největší obavy movitých lidí s volnými penězi. A tedy témata, která budou mezi nimi rezonovat i příští rok. Investoři budou proto podle odborníků hledat pestřejší a rizikovější investice, aby znehodnocení peněz vykompenzovali.

Myslí si to například Martin Řezáč, předseda české Asociace pro kapitálový trh (AKAT). Řezáč varuje, že ve snaze ochránit kupní sílu svých peněz mohou movití Češi chtít „přitopit pod kotlem – přidávat riziková či alternativní aktiva pod mediální masáží inflace“.

V Česku meziroční míra inflace v říjnu vyskočila na 5,8 procenta, nejvyšší tempo za posledních 13 let a v prvních měsících příštího roku může být nad sedmi procenty. Inflační vlna, kterou v současnosti řada ekonomik prochází, souvisí s omezením výroby během pandemie a s narušením dodávek během následného oživení. K tomu se v závěru letošního roku přidal i růst cen surovin a energií, zejména elektřiny a plynu. 

Z podnikatelů investory. Čeští dolaroví milionáři řeší, jak vyzrát na inflaci

10. 12. 2021 ▪ 5 min. čtení

Letos dosud investorům pomáhaly v boji s inflací rostoucí akciové trhy, ale stejný růst se podle expertů v příštím roce nemusí opakovat. Zejména pokud hlavní světové centrální banky dojdou k závěru, že současná politika superlevných peněz je neudržitelná. Právě levné peníze dosud tlačily ceny akcií vzhůru a promítaly se i do růstu nemovitostí, protože lidé měli větší přístup k laciným hypotékám. V Česku už centrální banka proti inflaci zasáhla postupným zvyšováním úrokových sazeb a chystá se v tom pokračovat. Že se blíží konec levných peněz, signalizuje také vedení americké centrální banky Fed.

Tomáš Somogyi, který má na starosti vztahy s klienty v Conseq Investment Management, upozorňuje, že akciové trhy jsou blízko rekordů a v následujícím období nejspíš doručí investorům nižší výnos než letos a loni. „Nyní bude hrát prim důsledná a účinná diverzifikace portfolia. Po předchozím sprintu cen u růstových akciových titulů nejspíše nastává čas, kdy se investoři trochu uskromní,“ říká. Podle Somogyiho investoři přesměrují část peněz do alternativních investičních nástrojů, případně do průmyslových nemovitostí, zemědělské půdy či lesů.

I šéf AKAT Řezáč předpovídá, že rozprostření investic mimo akcie bude důležité, protože ani domácnosti, ani movití jednotlivci nemají jinou možnost než s inflací bojovat investováním. „Investice jsou každopádně jediný kredibilní přístup, jak ochránit dlouhodobě své úspory před erozí kupní síly,“ říká Řezáč.

Portfolio manažer NN Investment Partners v Praze Igor Müller vidí kromě inflace jako reálnou hrozbu také vyšší daně, které mohou přijít od nové vlády. Ta může chtít dodatečnými penězi zaplatit část rozpočtových schodků, které vláda premiéra Andreje Babiše vytvořila částečně i kvůli boji s pandemií. „Mám na mysli hlavně riziko vyšších daní a možná i nových forem zdanění, které budou zřejmě mířené hlavně na nejvyšší příjmové skupiny,“ říká. Může tak například jít o daně z převodu nemovitostí nebo zdanění mířící na offshorové struktury.

Podle Müllera by měli zbystřit i investoři do nemovitostních fondů, jejichž počty v uplynulých letech rychle rostly. Pokud by boj centrálních bank s inflací vyústil ve zvyšování úrokových sazeb nejen na koruně, ale i v eurozóně, poškodí to příjmy hodně zadlužených fondů. „Vyšší sazby tyto fondy nebudu schopny přesunout na nájemníky a veškerý zisk padne na úkor vyšších nákladů na financování,“ říká portfolio manažer.

S přispěním Luďka Vainerta

Chcete se naučit investovat a řídit své finance? Přidejte se k několika tisícům čtenářů, kteří odebírají newsletter Peníze HN.