Zeman ustoupil a jmenuje vládu včetně Jana Lipavského v pátek. Jeho výhrady ale trvají, říká Fiala

Pondělní schůzka prezidenta Miloše Zemana s designovaným premiérem Petrem Fialou z ODS má překvapivé vyústění. Prezident ustoupil ze svého ještě v pátek anoncovaného přesvědčení, podle něhož nejmenuje pirátského kandidáta Jana Lipavského ministrem zahraničí. Fiala v pondělí vpodvečer za účasti předsedů dalších stran koalic Spolu i Piráti se STAN oznámil, že Zeman tento pátek 17. prosince jmenuje jeho vládu, včetně Lipavského.

„Byla to série argumentů. Pan prezident si uvědomuje situaci, ve které je Česká republika, ve které jsou čeští občané. A rozhodl se proto ke státnickému kroku, jmenovat vládu tak, jak jsem mu ji navrhl,“ prozradil Fiala. Nová vláda tak bude jmenována tento pátek na zámku v Lánech. O důvěru sněmovny pak hodlá Fialův kabinet požádat v týdnu kolem 12. ledna, až bude mít nová vláda hotové své programové prohlášení.

Vláda jednu změnu oproti Fialovu návrhu mít bude – post ministra zemědělství dočasně zastane předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Půjde však o změnu dočasnou, jen na pár týdnů, danou tím, že lidovecký kandidát Zdeněk Nekula je nakažený koronavirem, a nemohl se tak s prezidentem setkat. Zeman však už dříve řekl, že Nekulu je připraven po jejich setkání jmenovat začátkem příštího roku. Teoreticky by tak nic nemělo bránit tomu, aby vláda už při svém žádání o důvěru byla kompletní.

Pondělní schůzka mezi Fialou a Zemanem tak zažehnala spor, ve kterém původně obě strany tvrdily, že neustoupí. Fiala byl připraven obrátit se kvůli tomu s kompetenční žalobou na Ústavní soud. Aby tak jednou provždy rozhodl o pravomocích při jmenování ministrů. Podobný spor, kdy hlava státu odmítala jmenovat některého z ministrů, se odehrával už i za prezidentů Václava Havla a Václava Klause. A také oni nakonec ustoupili a dotyčné jmenovali.

Zeman měl vůči Lipavskému řadu výhrad. Jako důvody svého postoje uváděl ještě v pátek nedostatečnou kvalifikaci nebo odtažité vztahy k Izraeli a Visegrádské skupině, kterou vedle Česka tvoří ještě Slovensko, Polsko a Maďarsko. Lipavského a hlavu státu rozdělují také odlišné názory na vztahy k Rusku nebo k Číně, což ale Zeman v oficiálním vyjádření jako příčinu svého nesouhlasu nezmínil.

Fiala v pondělí po schůzce upozornil, že všechny prezidentovy výhrady vůči Lipavskému trvají. S ohledem na covid, energetickou krizi nebo přípravu českého předsednictví Evropské unii ale Zeman ustoupil. Roli přitom mohlo sehrát i to, že tušil, že několik měsíců trvající spor u Ústavního soudu má pro něj nejistý výsledek a mohl by prohrát. Sám Fiala poznamenal, že s prezidentem hovořil i o možné žalobě. A „o tom, co by znamenala“.

Samotný Zeman, když na konci 90. let sestavoval vládu, a Václav Havel mu tehdy nechtěl jmenovat kandidáta na ministra vnitra Václava Grulicha a Jana Kavana na ministra zahraničí, stál pevně za tím, že hlava státu nemá do jmenování ministrů premiérovi co mluvit.

„Vycházím z článku 68 ústavy a ústava platí pro každého. Tento článek jasně říká, že prezident jmenuje na návrh ministerského předsedy členy vlády,“ řekl Miloš Zeman před 23 lety v pořadu Sedmička na TV Nova. „Z článku 68 ústavy jasně vyplývá, že se nemůžeme ptát, kdo se komu líbí a kdo se komu nelíbí,“ tvrdil.

S tehdejším Zemanovým názorem souhlasí také většina respektovaných ústavních právníků, podle nichž prezident může kandidáta do vlády odmítnout jen v případě, že by dotyčný porušoval zákon, například byl ve střetu zájmů. Nic takového však v případě Lipavského nenastalo.