Přehledná grafika: Priority jednotlivých ministrů Fialovy vlády

Ještě v pátek při ceremoniálu v Lánech musel pirátský ministr zahraničí Jan Lipavský při jmenování vlády skousnout nepříjemnou chvilku. Hradní kancléř Vratislav Mynář, do té doby pozorně čtoucí jména a vysokoškolské tituly nových ministrů, se u Lipavského zasekl. Nejdřív ho nazval magistrem, následně se opravil a uvedl, že je bakalář. Byť podle prezidenta Miloše Zemana šlo asi „jenom o přeřeknutí“, Mynář tak zakončil týdny táhnoucí se spor, v němž prezident Lipavského odmítal jmenovat ministrem a za jeden z důvodů označoval jeho nedostatečnou kvalifikaci.

Lipavský má sice z členů Fialovy vlády formálně nejnižší vzdělání, na druhou stranu, v předchozích vládách byli i ministři bez vysokoškolského titulu. Lipavskému nic nebránilo převzít úřad. Už toto pondělí ve funkci jako vůbec první z členů vlády Petra Fialy (ODS) vyrazí na oficiální zahraniční cestu – bude tradičně na Slovensko.

Formálně ukončený spor o jmenování Lipavského má však pozoruhodnou rovinu. Zeman v neděli v pořadu Partie na televizi Prima poznamenal, že ke jmenování ministra – kterého původně odmítal – ho přiměla osobní Fialova garance, že pirátský politik neuhne z programového prohlášení vlády. A že na rozdíl od předchozích let, kdy se kvůli koordinaci zahraniční politiky běžně scházel s nejvyššími ústavními činiteli a ministrem zahraničí, teď hodlá vše řešit jen s Fialou.

Lipavského přitom spolu s nově ustaveným ministrem pro evropské záležitosti, kterým je senátor Mikuláš Bek (STAN), čeká asi nejobtížnější úkol pro českou zahraniční politiku posledních více než deseti let. Česko bude v polovině příštího roku, poprvé od roku 2009, předsedat Evropské unii. A Lipavský tak doufá, že se Zemanem – s nímž ho rozdělují názory na Izrael nebo Visegrádskou čtyřku – se nakonec přece jen naučí nějak vycházet. „Prezident zastupuje stát navenek, je klíčový pro jmenování velvyslanců a také pro podpis mezinárodních smluv. Účastní se některých fór, cestuje, přijímá návštěvy, takže debata musí běžet,“ poznamenal Lipavský poté, co v sobotu převzal ministerstvo.

Obtížných úkolů však novou vládu čeká podstatně víc. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09, který bude mít kvůli důležitosti agendy boje s covidem ve vládě nezvykle i post vicepremiéra, už má za sebou první důležité rozhodnutí, podle něhož vláda nepožádá sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. Ten tak skončí o půlnoci 25. prosince.

Bez prodloužení nouzového stavu přestane platit třeba omezení otevírací doby v restauracích a nočních klubech nebo zákaz pořádání vánočních trhů. „Pokud se bude jakýmkoliv způsobem vyvíjet situace kolem varianty omikron, vláda bude důsledně a rychle reagovat v souladu s doporučením odborníků,“ poznamenal Válek a zároveň naznačil, jakým směrem se nová vláda bude ubírat. Byť na veřejnost apeloval, aby během Vánoc a novoročních oslav zůstala doma, zákazy vydávat nechce. „Nežijeme v komunismu, aby lidem musel ÚV KSČ něco nařizovat. Žijeme v demokracii, každý by měl být zodpovědný,“ prohlásil Válek.

Nový ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) se pak v pátek po uvedení do úřadu poprvé aspoň stručně vyjádřil k energetické krizi. Vysoký nárůst cen energie hodlá probírat ve zvlášť ustavené ministerské pracovní skupině, která by měla s řešením přijít ještě do konce tohoto roku. Síkelův předchůdce na ministerstvu průmyslu a obchodu Karel Havlíček z ANO předpokládá, že cena elektřiny poroste příští rok o 30 až 50 procent, cena plynu pak o 50 až 70 procent.

Podle politologa Josefa Mlejnka „žádná vláda po listopadu nevstupovala do tak těžkých podmínek. Je tu covid, energetická krize, ale také třeba mezinárodní napětí, hrozba ruské invaze na Ukrajinu, která by dál zvedla ceny plynu.“

Zbyněk Stanjura z ODS, který se ujal řízení ministerstva financí, při svém pátečním nástupu do úřadu zopakoval ambici snížit schodek státního rozpočtu na příští rok z 377 milionů korun navržených jeho předchůdkyní Alenou Schillerovou (ANO) o zhruba 80 miliard. Kde tyto peníze vzít, zůstává však i po víkendu stále neznámou. Stanjura slibuje, že vláda návrh rozpočtu připraví do přelomu ledna a února.

Naopak dost konkrétních kroků už od pátečního uvedení do pozice ministra vnitra stihl oznámit předseda STAN Vít Rakušan. V nedělních Otázkách Václava Moravce v České televizi prohlásil, že bude potřeba provést policejní reformu. Z Národní centrály proti organizovanému zločinu, která řeší nejsložitější kauzy v zemi, bude podle něho třeba vyčlenit speciální útvary zabývající se kyberkriminalitou a terorismem.

První úkoly nové vlády: do února osekat rozpočet, do roka mít stavební zákon, do dvou let reformu penzí

15. 12. 2021 ▪ 5 min. čtení

Zrušit pak Rakušan v brzké době hodlá Radu vlády pro zdravotní rizika, kterou teprve loni v červenci ustanovil kabinet Andreje Babiše (ANO). Rada se dosud v podstatě výhradně zabývala situací kolem covidu, jejími členy byli kromě premiéra či ministrů i předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS) nebo epidemiolog Petr Smejkal. Podle Rakušana však rada deformovala systém, v němž má mít rozhodující slovo Ústřední krizový štáb.

Jediný, kdo se po víkendu zatím neujal řízení úřadu, je ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Lidovecký kandidát se kvůli nedávnému pozitivnímu testu na covid nemohl zúčastnit schůzky se Zemanem ani pátečního jmenování v Lánech, ve vládě ho tak prozatím nahradil předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

„Zdeněk Nekula by měl s vysokou pravděpodobností nastoupit první lednový týden, takže moje pověření je charakteru provizorního, symbolického řešení. Určitě bych ten resort neměl vést dva, tři nebo víc měsíců,“ předpokládá Jurečka.