Kazachstán byl nejbohatší a nejstabilnější republikou Střední Asie, když před třemi lety rezignoval na svou funkci první a do té doby jediný prezident země Nursultan Nazarbajev. Politologové dávali stát za příklad poklidného předání moci od stárnoucího autokrata, který si uchvátil moc v divokých dobách rozpadu Sovětského svazu, k mladému loajálnímu technokratovi, který bude zemi dále modernizovat. Nyní se Kazachstán zmítá v nejhorší krizi své novodobé historie. V centru největšího města Almaty hoří vládní budovy a armáda střílí do agresivních demonstrantů.

Země požádala o pomoc členy Organizace Smlouvy o kolektivní obraně, na základě čehož už do státu přicestovali ruští, běloruští a arménští vojáci. Podle většiny pozorovatelů na této situaci má paradoxně značný díl viny Nazarbajev a jeho rodina. O něm nyní kolují v Kazachstánu fámy, že zmizel do ciziny a že někteří jeho spojenci byli zatčeni.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se