Dlouhá desetiletí studené války bylo Finsko loajálním sousedem Sovětského svazu. Výměnou za sovětské právo veta ve finské zahraniční, ale i domácí politice měla tato severská země zajištěný odbyt svých výrobků, ale třeba také možnost bez víza navštěvovat Leningrad a Tallin. I proto bylo pro Kreml šokem, když při letošních novoročních projevech finský prezident Sauli Niinistö i premiérka Sanna Marinová prohlásili, že v případě ohrožení by země mohla vstoupit do Severoatlantické aliance. A to v okamžiku, kdy Rusko vyhrožuje Západu konfliktem na Ukrajině, pokud nedostane záruky, že se NATO nikdy nebude rozšiřovat směrem na východ.

Jenže jak říká v rozhovoru pro HN uznávaný politolog Vladimir Gelman, který přednáší na Univerzitě v Helsinkách, do značné míry si za to Kreml může sám.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se