Dlouhá desetiletí studené války bylo Finsko loajálním sousedem Sovětského svazu. Výměnou za sovětské právo veta ve finské zahraniční, ale i domácí politice měla tato severská země zajištěný odbyt svých výrobků, ale třeba také možnost bez víza navštěvovat Leningrad a Tallin. I proto bylo pro Kreml šokem, když při letošních novoročních projevech finský prezident Sauli Niinistö i premiérka Sanna Marinová prohlásili, že v případě ohrožení by země mohla vstoupit do Severoatlantické aliance. A to v okamžiku, kdy Rusko vyhrožuje Západu konfliktem na Ukrajině, pokud nedostane záruky, že se NATO nikdy nebude rozšiřovat směrem na východ.

Jenže jak říká v rozhovoru pro HN uznávaný politolog Vladimir Gelman, který přednáší na Univerzitě v Helsinkách, do značné míry si za to Kreml může sám.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se