Důvěra se těžko získává, ale lehce ztrácí. Ví to každý dospělý člověk –  z osobního života, ze zaměstnání, z byznysu. A platí to samozřejmě i v politice. Je proto s podivem, že současná vláda poučku důsledně ignoruje. Před volbami si strany koalice pracně získaly důvěru veřejnosti, nyní se ale ve většině chovají tak, že se kapitál důvěry může rozplynout ještě dřív, než vůbec budou moci ukázat, co dovedou.

Pár příkladů. Poslanec STAN Jan Farský zmizel na půl roku do USA, což kritizovali i vládní politici a příznivci vlády. Sledovali jsme podivné financování STAN osobami spojenými s daňovými ráji, a ač Starostové peníze vrátili, pachuť zůstává. Ministr zdravotnictví Válek komunikuje málem tak chaoticky jako jeho předchůdci z ANO. Důvěryhodnosti kabinetu nepřidává ani personální politika, kdy například ministr spravedlnosti Blažek jmenoval svým náměstkem muže, který zpracovával účetnictví odsouzeného daňového podvodníka. Celé to dokresluje slabá angličtina některých členů kabinetu, který se chystá předsedat Evropské unii. Není divu, že se voliči vládních stran ptají, jestli toto je ta „změna, které můžete věřit“, o níž psala koalice Spolu na billboardech. 

Je jistě možné říci, že ve srovnání s vládou trestně stíhaného dotačního mága, kvůli kterému celému Česku hrozilo, že přijde o evropské fondy, který vládl s komunisty snažícími se co nejvíc oslabit vazbu na NATO a jehož největším politickým spojencem byl Viktor Orbán, jsou to všechno drobnosti. Je to samozřejmě pravda, potíž je ale v tom, že zatímco voliči naladění autoritářsky odpustí svým favoritům úplně všechno, voliči demokratických a zejména liberálních stran jsou citliví i na nejmenší zaváhání. Zvlášť to platí pro mladé voliče, kteří současným vládním stranám zvýšenou účastí ve volbách pomohli k moci. 

 Vláda si zkrátka nemůže dovolit dál hazardovat s těžce nabytou důvěrou veřejnosti a myslet si, že si vystačí s větou „Za Babiše to bylo horší, přece nechcete, aby se vrátil!“. Tím spíš, že Babiš už rozjíždí kola své propagandy a začíná dělat to, co na rozdíl od vládnutí umí – kritizovat, špinit a nadávat. On i jeho zaměstnanci jakýkoli přešlap vlády stokrát zveličí, a když problém nebude, tak ho vyrobí, tak jako udělali „skandál“ z miniúvazku premiéra Fialy na Masarykově univerzitě. 

Pokud se demokratické strany nevzpamatují a nebudou pracovat na vlastní důvěryhodnosti, čeká je velký karambol. A to už na podzim v komunálních volbách. Jak na ně, tak zejména na ty prezidentské za rok se Andrej Babiš už moc a moc těší.