Každý začátek nového volebního období sněmovny provází zvýšený zájem poslanců o mediální problematiku. Zažil jsem to jako novinář opakovaně, je to jako přes kopírák. Noví zákonodárci plní energie vždycky začnou přemýšlet, jestli by se nedaly změnit mediální zákony. Věčným tématem jsou televizní a rozhlasové poplatky nebo způsob zpracování výročních zpráv veřejnoprávních médií. Střídá se jenom motivace k takovým krokům: buď je to snaha televizi a rozhlas zkrotit, anebo vznešená snaha o nápravu, která má ovšem své háčky.

Tentokrát jsme ve vznešené fázi. Skoro to vypadá, že mávnutím kouzelného proutku budou Česká televize a Český rozhlas lepší, voňavější, stabilnější, krávy budou bučet a hory se zelenat. Lednové zasedání mediálního výboru sněmovny ale také potvrdilo, že politici jsou stále stejní. Ať mají jakoukoliv politickou příslušnost, neodolají tomu, aby strkali nos do věcí, které jim nepřísluší. Pokud jsme to vyčítali Andreji Babišovi a jeho melody boys, nezavírejme nad tím oči ani u vládní koalice. Je lhostejné, do jak hezkých slov to zabalí, vábení moci je silné.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se