Akciovým investorům vydržel v letošním roce optimismus jen pár dní, a to doslova. Poté většina akciových indexů začala oslabovat, v některých případech i poměrně výrazně. Technologický index Nasdaq Composite odepsal k 25. lednu z maximálních hodnot 14,5 procenta. Zároveň se prudce zvýšila volatilita trhů. Index VIX, někdy v Česku nazývaný index strachu, zdvojnásobil svou hodnotu, když zejména pondělí 24. ledna bylo na amerických trzích opravdu dramatické. Trhy otevřely prudkým poklesem a ztrácely přes čtyři procenta (Nasdaq téměř pět procent), pak se ale trend prudce otočil a trhy uzavřely den v kladných hodnotách.
Takovýto obrat během jediného dne sice není unikátní, ale zase ani příliš častý. V tomto tisíciletí takto index Nasdaq 100 vymazal ztrátu přes čtyři procenta pouze podvanácté, naposledy v listopadu 2008. Většina těchto případů ale spadá do let 2000 až 2002, tedy do doby, kdy na trzích praskla tzv. dotcom bublina.
Jsme tedy dnes opět v podobné krizové situaci? Odpověď je tradiční – ano i ne. Podobně jako v minulosti máme akciové trhy, resp. některé růstové sektory oceněny na maximum, tedy včetně velmi optimistických budoucích zisků. Pokud pak přijde výsledková sezona, která tato očekávání zcela nenaplní (tak jak zatím vidíme tu současnou), investoři znejistí. A pokud se k tomu ještě přidají obavy z rychleji rostoucích úrokových sazeb, optimismus se může vytratit velice rychle.
Na druhou stranu rostoucí úrokové sazby nejsou pro akciové trhy automaticky špatně. V minulosti bylo zhodnocení akcií v době rostoucích sazeb průměrně kolem devíti procent, což vůbec není špatné. Zároveň se ale v těchto obdobích zcela proměnila sektorová výkonnost a nejlepších výsledků dosahovaly spíše hodnotové než růstové tituly. Trochu jasněji můžeme mít již dnes večer (středa 26. ledna), kdy zasedá poprvé v letošním roce americká centrální banka Fed. Trhy tak budou jejich komentáře sledovat možná ještě bedlivěji než obvykle.
