ČNB opět skokově zvedla úroky. Guvernér Rusnok naznačuje, že zvyšování se blíží ke konci

Tažení České národní banky proti inflaci má další pokračování. Centrální bankéři ve čtvrtek odhlasovali zvýšení úrokových sazeb – v pořadí už šesté a opět větší, než je obvyklé. Klíčová sazba, kterou ČNB řídí ekonomiku, se tak dostane až na 4,5 procenta, kde byla naposledy v roce 2001. Skokovým zdražováním peněz chce centrální banka tlumit přehřátou ekonomiku a zpomalit růst spotřebitelských cen.

Sedmičlenná bankovní rada se při rozhodování o sazbách tentokrát mohla opírat o nejnovější prognózu ekonomického vývoje, kterou odborníci v ČNB pravidelně vytvářejí. Při následném hlasování pak padlo rozhodnutí zvýšit takzvanou dvoutýdenní repo sazbu o 0,75 procentního bodu. Změna začne platit od 4. února. Pro zvýšení bylo pět členů rady, dva byli pro ponechání sazby na úrovni  3,75 procenta. Od repo sazby se odvíjí cena peněz v ekonomice, hlavně úroky úvěrů a hypoték a také úroky na vkladech.

Běžně centrální bankéři se sazbou hýbou po čtvrtbodových krocích, ale v posledních měsících volí skoková zvýšení – v říjnu o tři čtvrtě procentního bodu, v listopadu pak o 1,25 procentního bodu, v prosinci o procentní bod. Podle analytiků je to dokladem, že ČNB hrozbu inflace vnímá naléhavě a je připravena ji ztlumit stůj co stůj.

Guvernér Jiří Rusnok na tiskové konferenci po jednání naznačil, že období skokového zvyšování se chýlí ke konci – a nyní bude ČNB spíš vyčkávat, až se změny propíší do ekonomiky. Rusnok doslova řekl, že pokud by se současná prognóza vývoje naplnila, tak by „v podstatě už neměla vznikat výraznější potřeba dalšího zpřísňování měnové politiky prostřednictvím sazeb“. 

Naznačil, že pokud dojde na další zvyšování, bude už menší. Podle něj stále existují „proinflační rizika“, a tedy i „jistá pravděpodobnost, že bohužel situace bude vyžadovat ještě nějaké další kroky ve směru zpřísnění“.

Komentář

Česká inflace: domácí, nebo dovezená?

31. 1. 2022 ▪ 2 min. čtení

Nedávné komentáře členů bankovní rady naznačují, že možná ještě jedno nebo dvě zvýšení můžou přijít na řadu, až budou zveřejněná další data o růstu cen.  Vojtěch Benda v lednu řekl, že sazby asi nestoupnout nad pět procent. Viceguvernér Tomáš Nidetzký zase prohlásil, že repo sazba výhledově vzroste zhruba až k pěti procentům, kde by se zvyšování mohlo zastavit.

Podobný scénář předpokládá i ekonom z Komerční banky Martin Gürtler. „Úrokové sazby se již zřejmě přiblížily svému vrcholu.“ Základní sazba by podle něj měla kulminovat na pěti procentech letos na jaře. Na konci letošního roku by ČNB mohla začít sazby opět snižovat zpět a v první polovině příštího roku by se s nimi mohla dostat ke 2,5 procenta. 

Centrální bankéře znepokojuje, že s rychlým růstem cen začínají počítat firmy a domácnosti i do budoucna a růst cen je pak těžší krotit. Podle prosincového šetření centrální banky očekávají nefinanční podniky, že za rok bude inflace 4,4 procenta, za tři roky pak 4,2 procenta. Přitom o čtvrtletí dříve byla očekávání růstu cen mnohem nižší. 

V prvních měsících letošního roku ale meziroční míra inflace může překročit i devět procent, řekl Rusnok. Mzdy i spotřeba domácností totiž rostou rychleji, než ČNB předpovídala. Poptávkovou inflaci pohání pokles nezaměstnanosti a napjatý trh práce, objem úspor a utrácení vlády.

Tlak na růst cen by mohl podle Rusnoka slábnout v druhé polovině tohoto roku. Přispět by k tomu mohlo i zlepšení v globální logistice zboží. 

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), jehož vláda během pandemie kvůli útratám vytvořila rekordní rozpočtové schodky, ovšem zvýšení úroků označil za destrukci ekonomiky a prosperity občanů.

Zároveň se zvýšením repo sazby bankovní rada také odsouhlasila navýšení dalších dvou sazeb, které pro většinu komerčních sazeb tvoří určitý koridor a používají se například při stanovování různých sankcí. Takzvaná diskontní sazba půjde na úroveň 3,5 procenta, lombardní sazba pak bude 5,5procentní.

Vyšší sazby obecně zatraktivňují korunu vůči zahraničním měnám. Ve čtvrtek před rozhodnutím o sazbách česká měna prolomila úroveň 24,1 koruny za euro a byla krátce na nejsilnější úrovni vůči evropské měně za více než deset let. Po oznámení ČNB koruna změnila směr a oslabila až na 24,35 za euro. 

Svět postižený inflací

ČNB není jediná centrální banka, která má s inflací problém. Ve Velké Británii, v eurozóně a USA je inflace výrazně nad dvouprocentní hranicí, na kterou tyto instituce cílí. 

Bank of England ve středu také zvýšila svoji hlavní sazbu, a to o čtvrt procentního bodu na 0,5 procenta. Evropská centrální banka (ECB) na inflaci sazbami zatím reagovat nechce, ovšem šéf amerického Fedu Jerome Powell tento měsíc už jejich zvýšení avizoval. Inflace v USA dosahuje nejrychlejšího tempa za uplynulých téměř čtyřicet let a analytici na Wall Street očekávají, že klíčová sazba Fedu se letos bude zvedat pětkrát nebo i sedmkrát, konkrétně po čtvrtinách bodu. Zatím je stále blízko nule.

Taky ceny v eurozóně rychle rostou. V lednu to bylo podle odhadů Eurostatu meziročně o 5,1 procenta. Vedení ECB ale věří, že inflační tlaky jsou způsobené vlivy ze zahraničí, brzy proto odezní.

Rozdílný postoj centrálních bank odráží i současnou debatu mezi ekonomy, zda je inflace v daných zemích spíš dovezená ze zahraničí – kvůli vyšším cenám komodit a energií –, nebo zda má z větší míry kořeny domácí. Podle ČNB je v Česku asi z poloviny způsobená zvýšenými útratami lidí po covidovém uvolnění, což podpořil růst mezd i peníze, které stát do ekonomiky rozpustil. Centrální banky zpravidla reagují na inflaci vyvolanou domácí poptávkou, protože tyto trendy jsou dlouhodobé povahy a lze je na rozdíl od zahraničních cen ovlivnit sazbami.  

Průzkum mezi řediteli firem, který vytváří poradenská firma PwC, například ukázal, že právě nedostatek pracovníků, růst mezd, inflace a růst cen energií vnímají šéfové českých firem jako největší hrozby pro nadcházející období.