Tři bratři a jejich miliardové investiční dobro. „Přidejte se k nám, otevřete srdce,“ vzkazují nejen českému byznysu

Více než do Prahy jezdí do Varšavy. Z kanceláří v pátém patře věžáku Steelhouse se dívají na komíny železáren a o rodném Třinci říkají, že je to skvělé místo k podnikání. Bratři Wałachovi byli mediálně nejvíce sledovaní před 12 lety, když získali titul EY Podnikatel roku.

Potom se ale na roky odmlčeli a čtenářům, kteří detailně nesledují český byznys, je tak lepší je připomenout přes značky, jež budovali. Namátkou džusy Relax, výrobce doplňků stravy Walmark, dále Marťánci, Proenzi, Prostenal nebo Biopron.

Dnes už Adam, Mariusz a Valdemar žádnou z těch firem nemají, ale přes svou skupinu Aternus investují do českých a polských start-upů, mají v portfoliu tři dolarové jednorožce. A jako praktikující křesťané se rozhodli udělat zásadní filantropický počin.

HN: Proč jste se rozhodli dát tak velkou sumu na filantropii? Proč zrovna 1,8 miliardy korun?

Valdemar: Chtěli jsme trumfnout Vlčkovy (smích).
Adam: Já mu říkal, ať to neříká! Ne, vážně, filantropie je nakažlivá. Byť my už o nadaci uvažujeme určitě pět let a poslední rok jsme se naplno věnovali její profesionální přípravě.
Valdemar: Chtěli jsme udělat nadaci, která by nebyla průtoková (jako naprostá většina nadací v Česku), ale investiční. Tedy aby nebyla závislá na svých zakladatelích a tom, jak se jim právě daří. Většina filantropů totiž dává peníze podle toho, jak v daném roce zrovna mohou. My chceme nadaci, která je stabilní a má z čeho rozdávat stále. Proto jsme do ní vložili nenávratně najednou tak velký majetek. Pokud počítáme, že by průměrná výnosnost jejích aktiv měla být čtyři až pět procent ročně, tak nám 1,8 miliardy do základu dává smysl. Pak bude nadace moci ročně podporovat různé projekty zhruba 100 miliony korun.
Adam: Ale jestli to budou dvě miliardy, nebo jednou třeba tři, vlastně není až tak důležité. Důvod, proč jsme ji založili, je v tom, že si uvědomujeme, že nám bylo hodně dáno. Máme finanční úspěch, máme hodně zkušeností z byznysu a tím vším chceme pomáhat. Chceme ukázat, že filantropie může být řízena strategicky a efektivně. A celé je to rámované tím, jak dobře víte, že jsme křesťané. Filantropie řecky znamená láska k člověku (filein – milovat a anthrópos – člověk). Milovat Boha a milovat druhé a sloužit jim – je základní paradigma křesťanství. Láska k člověku znamená uspokojovat jeho potřeby nejen fyzické, ale také duchovní. Věříme, že máme vracet svůj úspěch okolí, protože sami jsme byli hmotně obdařeni. Jiní byli obdařeni zase jinak a mohou věnovat třeba svůj čas nebo vědomosti a schopnosti. Dávání bereme jako naše poslání, které našemu životu dává naplnění, velký smysl a radost.