Sběr elektroodpadu v obcích roste. Ochota třídit ale není všude stejná

Češi přistupují k třídění elektroodpadu stále zodpovědněji. „Hmotnost odevzdaných elektrozařízení do našich sběrných míst se jen za posledních pět let téměř ztrojnásobila. Češi jsou navíc ochotni dopravit vyřazené elektrovýrobky na sběrné místo do stále větší vzdálenosti,“ říká Zuzana Adamcová ze společnosti Ekolamp, která je neziskovým kolektivním systémem pro zpětný odběr elektrozařízení.

Organizace sdružuje výrobce a dovozce elektrozařízení, především osvětlení, za které plní jejich zákonné povinnosti týkající se sběru a recyklace elektroodpadu. Po republice buduje síť sběrných míst, zajišťuje sběr a svoz použitých elektrozařízení a jejich zpracování včetně následného využití materiálu a odstranění zbytkových odpadů. Služby zpětného odběru a recyklace nabízí zdarma obcím i firmám.

Spotřebitelé za tento servis platí již v okamžiku nákupu elektrospotřebiče, osvětlení či jiného druhu elektrozařízení, a to formou recyklačního příspěvku. „Konkrétní částka je vždy uvedena na účtence a její výše se odvíjí od typu či velikosti elektrozařízení. Záleží zejména na tom, jak nákladná je jeho recyklace. Příspěvek na recyklaci však odráží i další činnosti jako vytváření sběrné sítě, svoz elektrozařízení do recyklačních firem nebo osvětu,“ vysvětluje Zuzana Adamcová.

Nezisková organizace Ekolamp je také členem evropské asociace, která pod názvem EucoLight zastřešuje kolektivní systémy zaměřené na sběr osvětlení a je zárukou vysokého standardu poskytovaných služeb.

Sběrná síť dostupná pro všechny

Aktuálně má organizace po celé republice přes 4300 sběrných míst, nejčastěji to jsou sběrné dvory obcí, prodejny elektra a světelných zdrojů. Malé nádoby bývají často rozmístěny také v supermarketech a nákupních centrech nebo na obecních a městských úřadech. Pro obce je tato služba bezplatná, hradí ji výrobci a dovozci příspěvkem na recyklaci, který odvádějí do kolektivního systému v okamžiku uvedení nového elektrozařízení na trh.

„Snažíme se budovat místa zpětného odběru tak, aby je měl každý co nejblíže. Přesto zjišťujeme, že ochota lidí třídit elektroodpad se v jednotlivých regionech liší. Zatímco v Jihočeském kraji jsou podle nedávného průzkumu lidé ochotní svůj elektroodpad donést do sběrné nádoby vzdálené téměř 1800 metrů, v Královéhradeckém je to méně než 300 metrů,“ konstatuje Adamcová.

Rozdíly mezi jednotlivými kraji ovlivňují tři hlavní faktory. „Prvním je ochota obyvatel zapojit se do systému zpětného odběru. To souvisí s jejich hodnotami a ekologickým smýšlením. Druhým je hustota obcí v regionu a třetím ochota obyvatel dojíždět. Ta je podle Adamcové dána dostupností občanské vybavenosti, na kterou jsou zvyklí. Zatímco pro člověka z města je kilometr daleko, pro obyvatele vesnice to není nic. Lidé nejvíce preferují prodejny elektra, supermarkety a sběrné dvory.

Podle loňských výsledků vysbíral Ekolamp největší množství odpadu ze svých sběrných míst v Praze, hlavní město se podílí 17 procenty. 14 procent odpadu vysbíraného tímto systémem pochází z Moravskoslezského kraje a téměř desetinou se na celkovém objemu vráceného osvětlení a elektrozařízení podílejí obyvatelé Jihomoravského kraje.

Konec věcí na jedno použití. Unie směruje výrobce k šetrnosti

15. 9. 2020 ▪ 6 min. čtení

Ochota třídit elektrozařízení roste

Co je potěšující, je celkový trend, a ten je rostoucí. V loňském roce neměli lidé problém dopravit vysloužilé elektrovýrobky na sběrné místo vzdálené v průměru 1069 metrů, před dvěma lety to bylo jen 769 metrů. A rostoucí ochota Čechů třídit elektroodpad je znát i na jeho celkovém objemu. Jen v roce 2021 se ho u nás prostřednictvím Ekolampu vytřídilo téměř 4200 tun, zatímco před pěti lety to bylo něco přes 1500 tun. Nárůst je tedy skoro trojnásobný. Oproti roku 2005, kdy byla v Česku zavedena povinnost zpětného odběru osvětlení a elektrospotřebičů, se objem odevzdaného elektroodpadu zvýšil 17krát. Za celou dobu lidé odevzdali k recyklaci prostřednictvím tohoto kolektivního systému celkem 27 500 tun doslouživšího elektra.

Ekolamp, jak již z názvu organizace vyznívá, se zaměřuje především na sběr světelných zdrojů a svítidel. Ze světelných zdrojů jde o lineární i kompaktní zářivky, výbojky, LED diody a halogenové a wolframové žárovky. Svítidla zahrnují různé lustry, lampy a jiné druhy osvětlení. V roce 2019 na základě nové legislativy firma svou činnost rozšířila i na malá a velká zařízení jako domácí spotřebiče, spotřební elektroniku, zařízení reprodukující zvuk či obraz, elektrické a elektronické nástroje, hračky či vybavení pro volný čas a sport.

Od loňského roku nově sbírá také wolframové a halogenové žárovky, jejichž výroba byla již před lety pozastavena. Praxe je však taková, že jsou stále často využívány, proto je jejich zpětný odběr podle Adamcové krokem správným směrem: „Velké spektrum těchto žárovek stále využívá autoprůmysl, kde jejich užití zakázáno nebylo, a obecně na trhu je jich stále hodně. Čím víc odpadu se zrecykluje a neskončí na skládce, tím lépe. Navíc už spotřebitel nemusí řešit, které světelné zdroje patří k recyklaci a které ne.“

Spolupráce s obcemi

Pro obce je řízení zpětného odběru elektroodpadu poměrně jednoduché. Navázání spolupráce s organizací pro zpětný odběr vyřazeného elektrozařízení je otázkou několika málo týdnů, kdy po vyřízení administrativních záležitostí a výběru vhodného sběrného místa dochází k přistavení sběrných nádob. „Světelné zdroje se sbírají do kovových kontejnerů či kartonových krabic, pro sběr malého elektra dodáváme odolné vaky nebo klasické plastové kontejnery, se kterými se dobře manipuluje a nezabírají moc místa. Když se sběrné nádoby naplní, obec si prostřednictvím informačního systému objedná odvoz, který zajistí odborná svozová firma,“ vysvětluje Zuzana Adamcová.

Obce spolupracující s Ekolampem dlouhodobě oceňují flexibilitu, rychlost a spolehlivost. Ve sběrných dvorech se jim nehromadí elektroodpad, protože je odvážen vždy v předem dohodnutém termínu a v poměrně malých množstvích.

Odpadové hospodářství

Stáhněte si přílohu v PDF

Svozová firma odveze sběrnou nádobu na konsolidační místo, kterých je po celé republice dvanáct. Na sběrném místě zanechá výměnou prázdný kontejner. Z konsolidačních míst se eletroodpad následně odváží ve velkých množstvích k samotnému zpracování do recyklační firmy.

„Recyklace světelných zdrojů vyžaduje s ohledem na obsah rtuti použití speciálních technologií. Úzce spolupracujeme se společností Recyklace Ekovuk, která má jako jediná v České republice dostatečně kvalitní technologii. Ta zaručuje výborné výsledky při recyklaci a následném využívání získaných druhotných surovin,“ říká Adamcová a pokračuje: „Recyklace malých a velkých zařízení je z velké části závislá na ruční demontáži, pro nás ji zajišťují tři smluvní partneři.“

Z vytříděných materiálů se pak využívají zejména kovy, plasty a sklo, ačkoliv i ty je potřeba před jejich opětovným využitím dále roztřídit. Kovy například odebírají pro svoji kovovýrobu Kovohutě Příbram. Podle zprávy za rok 2020 dokázali partneři předat k dalšímu využití přes 93 procent materiálů ze světelných zdrojů, téměř 92 procent materiálů z malých elektrozařízení a skoro 94 procent materiálů z velkých elektrozařízení.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Odpadové hospodářství.