Centrální banky jsou na rozcestí. Všechny směry jsou špatné, ale jeden si vyžádá prudký růst sazeb

Ani ne před týdnem bylo všechno jasné. Inflace sice rostla, ale protože za to mohla ropa a plyn, situace s koronavirem se zdála téměř vyřešená a průmysl a vlastně celá ekonomika jely na plné obrátky, nebyl důvod k výrazným změnám měnové politiky. Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová tvrdila, že pokud na zvýšení sazeb letos dojde, bude to až na konci roku. Ve Spojených státech šéf Fedu Jerome Powell dnes potvrzuje dřívější odhady, že ke zvýšení úroků může dojít tento měsíc.

Jako jestřáb měnové politiky se naopak chová Česká národní banka. V průběhu relativně krátké doby zvýšila základní úrokovou sazbu až na 4,5 procenta. V Česku se totiž k dovezené inflaci přidala i ta domácí, způsobená nejen nashromážděnými úsporami z dob nekonečných lockdownů, ale také (což se v jiných zemích nestalo) nezvládnutou regulací trhu s energiemi.