Ani ne před týdnem bylo všechno jasné. Inflace sice rostla, ale protože za to mohla ropa a plyn, situace s koronavirem se zdála téměř vyřešená a průmysl a vlastně celá ekonomika jely na plné obrátky, nebyl důvod k výrazným změnám měnové politiky. Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová tvrdila, že pokud na zvýšení sazeb letos dojde, bude to až na konci roku. Ve Spojených státech šéf Fedu Jerome Powell dnes potvrzuje dřívější odhady, že ke zvýšení úroků může dojít tento měsíc.

Jako jestřáb měnové politiky se naopak chová Česká národní banka. V průběhu relativně krátké doby zvýšila základní úrokovou sazbu až na 4,5 procenta. V Česku se totiž k dovezené inflaci přidala i ta domácí, způsobená nejen nashromážděnými úsporami z dob nekonečných lockdownů, ale také (což se v jiných zemích nestalo) nezvládnutou regulací trhu s energiemi.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se