Tvrdý trest za Putinovu válku. Západ se odstřihává od ruského plynu, ropy i uhlí

Lídři Evropské unie by se ještě tento týden měli dohodnout, že jejich země přestanou dovážet ruský plyn, ropu a uhlí. Politici sedmadvacítky se ve čtvrtek a v pátek scházejí ve francouzském Versailles k neformálnímu summitu. A jak vyplývá z návrhu chystané Versailleské deklarace, právě toto politické rozhodnutí by z jejich schůzky mělo vzejít.

 „Shodli jsme se, že se postupně zbavíme naší závislosti na dovozu ruského plynu, ropy a uhlí,“ říká klíčová věta ve zmíněné deklaraci, kterou mají HN k dispozici.  

Pokud by k odstřižení od Ruska skutečně došlo, představovalo by to zlom v dlouholeté sázce Evropy na tamní levné suroviny. Odběr ruského plynu, ropy a uhlí přežil několik vpádů Ruska do sousedních států i vydírání samotné EU, když Moskva zavřela kohoutky s plynem do východní Evropy v roce 2009. 

Dovoz těchto surovin zatím nepostihly ani sankce, které na Rusko uvalily evropské státy kvůli jeho válce na Ukrajině. Státy EU od Ruska pořád nakupují třetinu dovezené ropy, téměř 45 procent plynu a polovinu uhlí. Unijní země začátkem března posílaly Moskvě v platbách za plyn téměř 700 milionů eur denně. Z těchto peněz Kreml nyní financuje svoje válečné tažení na Ukrajině, protože k většině rezerv ruské centrální banky zamýšlených na tento účel se Moskva kvůli sankcím nedostane.

Tlak Západu přestat platit za Putinovu válku a snaha EU posílit vlastní bezpečnost začínají měnit stav věcí. S odchodem od ruského plynu předběžně souhlasí všechny země EU s výjimkou Německa. Každá země sice o svém dodavateli rozhoduje sama, odpor Berlína by však podkopal snahu Západu o energetickou nezávislost na Moskvě.

Konkrétní plán, jak by se unijní země mohly zbavit závislosti na ruských surovinách, načrtla Evropská komise v úterý a lídři EU ho dostanou k posouzení na zmíněném summitu ve Versailles. V zásadě jde o kombinaci úspor energií, uzavření kontraktů s jinými dodavateli a sázku na rozvoj domácích obnovitelných zdrojů. 

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

„Ještě do konce roku můžeme snížit dodávky ruského plynu do zemí EU o dvě třetiny a postupně je zcela eliminovat,“ prohlásil eurokomisař pro otázky klimatu Frans Timmermans při představování plánu. „Bude to zatraceně těžké, ale je to možné,“ dodal. 

Komise konkrétně navrhuje, aby státy do začátku letošního podzimu naplnily svoje zásobníky plynu na 90 procent kapacity. Právě poloprázdné zásobníky, především ty patřící ruskému Gazpromu, na území EU mnozí analytici označují za jednu z příčin rekordně drahých energií na kontinentu.

Kromě toho plán komise počítá s úpravou elektrické sítě na národních hranicích mezi státy EU tak, aby byly vzájemně propojitelné, s investicemi do infrastruktury na zkapalněný plyn a soukromé investory chce motivovat ještě víc směrem k obnovitelným zdrojům. „Musíme instalovat miliony solárních panelů na naše budovy v Evropě. V tomto máme největší rezervu, přitom ještě letos můžeme celou čtvrtinu naší elektřiny vyrábět ze slunce,“ prohlásil Timmermans.

Předpokládané nové investice do obnovitelných zdrojů zatíží rozpočty členských států, komise ale neplánuje, že by si na ně šla jménem EU půjčit peníze na trzích, jako tomu bylo po covidové pandemii. Mohou se na tom však dohodnout lídři EU. Eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová upozornila, že i tak ale mají vlády k dispozici dost peněz, které mohou použít zejména na pomoc lidem ohroženým energetickou chudobou. „Jen poslední měsíce vynesl prodej emisních povolenek 30 miliard eur, které leží vládám na účtech. Využijte je,“ řekla Simsonová. 

Ta také dodala, že EU je nyní plně zabezpečená pro případ výpadku nebo úplné stopky dodávek ruského plynu do Evropy, výzvou je podle ní příští zima. Zavřením kohoutku Kreml v úterý pohrozil v reakci na plán Evropy, jak se vyvázat z ruských kontraktů.

Západ však právě v tomto ohledu pokročil. Americký prezident Joe Biden v úterý oznámil, že kvůli napadení Ukrajiny USA zakazují dovoz ropy, zemního plynu a uhlí z Ruska. Jde hlavně o symbolický krok, suroviny z Ruska tvoří jen zlomek americké spotřeby. Podobně Británie oznámila, že ještě letos ukončí import ruské ropy a ropných produktů. Na snížení energetické závislosti na Rusku se podle českého premiéra Petra Fialy shodla také celá V4 na úterní schůzce s Borisem Johnsonem v Londýně.

Sama česká vláda pak chce nakoupit 200 milionů metrů krychlových plynu jako rezervu pro případ, že by přestal proudit z Ruska. Chce tak učinit prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv, jak informoval Deník N. Cena nákupu se odhaduje na 8,5 miliardy korun. Rezervy by tvořily zhruba dvě procenta české roční spotřeby, která loni dosáhla 9,5 miliardy metrů krychlových.

Státy EU v úterý zároveň připravily nový balík sankcí, který by měl postihnout další ruské oligarchy a také několik běloruských bank. Novinkou bylo uvalení speciálního dohledu nad obchodováním s kryptoměnami, aby se pomocí bitcoinu nemohly obcházet sankce.