Ve svém oboru je skutečnou mezinárodní extratřídou. Ve fotbale by hrál Ligu mistrů. Z Ruska musel odejít z politických důvodů,“ říká pro HN docent Rudolf Kučera, ředitel Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd. Mluví o Janu Jakubu Surmanovi, polském historikovi, který už více než rok pracuje v jeho ústavu. Má za sebou působení na prestižních německých a rakouských univerzitách. V roce 2017 kvůli dalšímu výzkumu odjel do Moskvy, kde učil na Higher School of Economics, přední ruské univerzitě. Ta s ním ale předloni z ničeho nic ukončila spolupráci. „Univerzita si nejspíš jednoho dne spočítala, že je pro ni příliš riskantní, abych pro ni dále pracoval,“ říká Surman v rozhovoru s HN.

V Praze Surman vede velký výzkumný projekt, který se týká role vědy ve vývoji Československa v letech 1918 až 1968. Peníze na něj získal mimo jiné díky prémii udělované Akademií věd pro zakládání nových výzkumných týmů. Ocenění se jmenuje Lumina quaeruntur (Ti, kteří hledají světlo) a Surman má díky němu prostředky na sestavení vlastního týmu a na další výzkum.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se