Inflace se vrací na hodnoty z devadesátek. Držitelé protiinflačních dluhopisů jásají

Na sociálních sítích v posledních týdnech kolují vtipy, že investičním zlatým vejcem jsou letos české protiinflační dluhopisy. Na ty dříve hodně lidí pohlíželo s despektem, protože garantují pouze výnos ve výši inflace – po jejím zohlednění je tedy nulový. Jenže světové akciové trhy jsou od začátku letošního roku hluboko v červených číslech, a tak i ona nula je atraktivní výnos.

Po zveřejnění čtvrtečních údajů o únorové inflaci se tak držitelé protiinflačních dluhopisů utvrdili v tom, že nakoupili správně. Meziroční růst cen dosáhl závratných 11,1 procenta a dostal se tak na úrovně vídané v 90. letech. Vyšší byla inflace naposledy v roce 1998, kdy dosáhla 12 procent. Podle odhadů analytiků navíc bude brzy pokořena i tato hranice.

Lednový růst cen dosáhl hodnoty 9,9 procenta a investoři skutečně na svých majetkových účtech uviděli úrok v obdobné výši. Každý teď bedlivě sleduje, jak se inflace vyvíjí. Ta únorová proti loňskému roku šla nahoru hlavně kvůli růstu nákladů na bydlení, dopravu i potraviny. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,3 procenta. Inflace tak roste už osm měsíců v řadě.

Výrazně podražují energie, které Český statistický úřad počítá do oddílu bydlení. Cena elektřiny se v meziročním srovnání zvýšila o 22,6 procenta, cena zemního plynu o 28,3 procenta. Více platíme také za teplo a teplou vodu, vodné, stočné i tuhá paliva. Právě náklady na bydlení a energie mají na meziročním zrychlení únorové inflace největší podíl. Pohonné hmoty pak podražily téměř o třetinu. 

Celkově ceny služeb v únoru zrychlily zdražování z lednových 8,8 procenta na 9,6 procenta a ceny zboží pak z 10,5 procenta na 12 procent.

Do únorové inflace se přitom ještě nepromítly nové proinflační tlaky spojené se skokovým růstem cen řady komodit po ruském vpádu na Ukrajinu. „Březnová inflace tak dále zrychlí patrně nad 12 procent. Kam se letos může inflace dostat, je však v tuto chvíli nemožné odhadovat, jelikož bude záležet na celé řadě okolností,“ říká Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.

Klíčovými proměnnými jsou délka trvání konfliktu a povaha a razance sankcí. Nynější inflace patrně povede k tomu, že Česká národní banka na svém zasedání na konci března dále zvýší své úrokové sazby směrem k pětiprocentní hranici. Trh v tuto chvíli předpokládá, že by se sazby mohly dostat letos mírně nad pět procent. Guvernér ČNB Jiří Rusnok ale ve středu uvedl, že nemůže s jistotou růst sazeb potvrdit.

Centrální banka se snaží předcházet dalším inflačním tlakům intervencemi ve prospěch koruny. Česká měna v posledních týdnech kvůli geopolitické situaci významně oslabila. To zdražuje zahraniční zboží a tím dál tlačí na růst cen v ekonomice. Například růst ceny ropy nepohání jen vývoj na komoditních trzích, ale právě také oslabení koruny vůči dolaru.

Severomořská ropa Brent stojí nyní 116 dolarů za barel. Od začátku roku její cena vzrostla o více než sto procent, což čeští řidiči vidí na cenovkách u čerpacích stanic. Průměrná cena nafty v Česku se ve středu dostala na 49 korun, benzin je téměř za 47 korunách.

Při přepočtu na metodiku Evropské unie vychází aktuální meziroční růst cen na 10 procent, což je podle dat Eurostatu třetí nejvyšší hodnota v unii. Vyšší inflace je jen v Litvě a Estonsku. Dosud ale nejsou zveřejněné odhady Eurostatu pro země neplatící eurem. V lednu ale všechny tyto země vykazovaly nižší nárůst inflace než Česká republika.