Stagflace je kombinace hospodářské stagnace (nebo pomalého růstu) a setrvalé, vysoké inflace. Ještě donedávna byla spíše historickým jevem ze 70. let, o kterém se učí studenti ekonomie na vysokých školách, ale který jinak obyvatelé vyspělých ekonomik již dávno nezažili. Po roce 2000 říkal šéf amerického Fedu Ben Bernanke, že západní svět vstoupil ekonomicky do éry tzv. velkého zmírnění (great moderation). Hospodářský cyklus se prodloužil, tedy recese byly méně časté než dříve. A inflace výrazně klesla a pohybovala se obvykle blízko dvou procent, které mají za cíl centrální banky. Dekáda po finanční krizi 2008–09 byla dokonce charakterizována obavami mnoha ekonomů z toho, že inflace je až nezdravě nízká. Nyní jsme zřejmě svědky bouřlivého konce této dlouhé periody.

Stagflace 70. let přišla po ropném šoku, kdy arabské státy v roce 1973 přiškrtily dodávky ropy zbytku světa. Ropný šok byl spouštěčem, ale nebyl samotnou příčinou stagflace. Na tu bylo zaděláno hospodářskou politikou již déle. Vysoké státní výdaje a uvolněná měnová politika v západním světě vytvořily podhoubí k tomu, aby se velké množství natištěných peněz dalo při ropném šoku do pohybu a rozjelo dlouho trvající inflaci.

Nyní jako by se historie začínala opakovat. Covid-19 a restrikce proti němu také způsobily přiškrcení dodávek řady důležitých vstupů do výroby. Totéž se opakuje i při konfliktu na Ukrajině, kvůli němuž navíc dochází i na nový (byť zřejmě menší) ropný šok. Covid a válka ve východní Evropě by ale samy o sobě na celosvětovou inflaci nestačily. Spotřebitelé by vyšší ceny energií, potravin či benzinu kompenzovali omezením jiných nákupů, čímž by tlačili dolů ceny jiných položek. Fakt, že se to neděje a rostou ceny téměř všeho, ukazuje, že v pozadí za inflací stojí růst objemu peněz a tím i výdajů, které inflaci umožňují a udržují. Podobnosti se 70. lety jsou velmi nápadné.

Je pravděpodobné, že se hospodářský cyklus zkrátí, tedy že recese tu již nebudou jednou za deset let, ale častěji. A také že zvýšená inflace nebude již jen krátkodobý výkyv, ale proměnná, s níž musí spotřebitelé a firmy dlouhodobě počítat.