V souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině se opět vynořila otázka toho, do jaké míry je pro Česko vhodné či výhodné být členem Visegrádské skupiny. Důvodem nelibosti vůči Visegrádu jsou z velké části kroky maďarské a polské vlády směrem ke snižování demokratických standardů v jejich zemích a jejich konfrontační rétorika vůči Evropské unii. V případě maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho strany Fidesz pak vzbuzuje silná podezření i kritiku jeho dlouholetý a  nadstandardní vztah s Putinovým Ruskem.

V uplynulých 12 letech se Orbán s Putinem sešel víckrát než kterýkoliv jiný evropský politik, ať už v Moskvě nebo v Budapešti. Uzavřel s ním například tajemstvím obestřenou dohodu na dostavbu jaderné elektrárny Paks. Putinovo Rusko Orbán už v roce 2014 uvedl jako příklad úspěšné „neliberální“ společnosti coby politického nastavení, ke kterému by rád směřoval. Putinovou strategií se inspiroval, i pokud jde o zacházení s občanskou společností.

Dnes, v době války na Ukrajině, se Orbánova náklonnost k Putinovu režimu pochopitelně jeví v ještě mnohem horším světle.

Zbývá vám ještě 70 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se