Mariupol bez pomoci brzy padne. Rusové znovu ostřelují Kyjev i evakuační autobusy

Po více než padesáti dnech bojů je situace v ukrajinském obleženém městě Mariupol kritická. Zbytky ukrajinských sil se opevnily v tamních ocelárnách. Dochází jim ale jídlo a munice.

Velitel ukrajinské 36. brigády námořní pěchoty Serhij Volyna, jehož vojáci město brání, deníku Ukrajinska Pravda řekl, že Mariupol nyní může zachránit jedině rychlá vojenská operace, která by ukončila blokádu města, nebo politické jednání. Obránci města se podle něho nehodlají vzdát a jsou připraveni bojovat, situace se ale zhoršuje.

 Volynovi vojáci se v posledních dnech spojili s plukem Azov a opevnili  se v komplexu oceláren Azovstal, který má rozlohu jedenácti kilometrů čtverečních. Předtím se 36. brigáda námořní pěchoty snažila uhájit pozice v továrnách Azovmaš a Iljič, ale došly jí zásoby jídla i munice.

V kompletně zničeném přístavním městě Mariuopol je prý stále zhruba sto tisíc obyvatel. Těm podle šéfa Světového potravinového programu (WFP) Davida Beasleyho hrozí „vyhladovění k smrti“. Starosta Bojčenko v úterý řekl, že podle odhadů mohlo v Mariupolu zemřít více než 20 tisíc civilistů.

Aby se vyhnuli osudu obyvatel Mariupolu, Buči či Irpině, snaží se co nejvíc obyvatel opustit východní oblasti země, kam se přesouvají nejtvrdší boje poté, co byli Rusové nuceni ustoupit z území na sever od Kyjeva.

Nemají to ale jednoduché. Ukrajinská generální prokuratura dnes podle agentury AFP informovala, že ruské jednotky ostřelovaly autobusy v Charkovské oblasti, které se pokoušely obyvatele evakuovat.

„Dne 14. dubna ruská armáda střílela na evakuační autobusy s civilisty v obci Borova. Podle prvních informací bylo sedm lidí zabito a 27 utrpělo zranění,“ uvedla generální prokuratura. Zahájila vyšetřování kvůli porušení pravidel platných ve válce a úkladné vraždě.

Před týdnem zahynulo pět desítek lidí při ruském raketovém útoku na nádraží v Kramatorsku. Také oni se snažili odjet do bezpečí. Podle pátečních zpráv dochází také k útokům na Kyjev, zřejmě jde o odvetu za potopení ruského křižníku Moskva.

Rusové hledají další vojáky

Rusko se mezitím kvůli velmi vysokým ztrátám snaží co nejrychleji doplnit stavy. Od začátku března se na civilních internetových stránkách sloužících k hledání práce HeadHunter a SuperJob objevily tisíce volných míst pro vojáky, kteří uzavřou kontrakt s armádou. Píše to ruská redakce BBC na svém webu. Na základě takového inzerátu se podle jejích poznatků může budoucí „kontraktnik“ již za pár týdnů ocitnout ve válce na Ukrajině. Ministerstvo obrany se k dotazům BBC nevyjádřilo.

Na webu HeadHunter se obvykle umisťují zcela civilní pracovní příležitosti pro účetní, sekretářky, manažery či programátory. Po vypuknutí války se objevily tisíce nových míst pro profesionální vojáky.

Ruský prezident Vladimir Putin opakovaně zdůrazňoval, že armáda, která válčí na Ukrajině, se skládá z profesionálních vojáků. „Máme značné ztráty, je to pro nás obrovská tragédie,“ prohlásil před týdnem Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v rozhovoru s britskou televizí Sky News.

Kolik má Rusko nyní vojáků s kontraktem, není jasné. Předloni jich bylo 400 tisíc a plánovalo se zvýšit jejich počet na 500 tisíc. Tito vojáci se tradičně nezískávali za pomoci internetové inzerce, upozornil expert, který si z bezpečnostních důvodů nepřál být jmenován. „Obvykle se vše dělo přes vojenské správy a náborová střediska,“ vysvětlil.

V HeadHunter tvrdí, že podobná volná místa se objevovala na webu i dříve. Ale z čísel vyplývá, že od konce února jich výrazně přibylo. Za tři a půl měsíce letošního roku se na webu objevilo 6800 volných míst pro profesionální vojáky. V roce 2019 jich bylo 1100, v roce 2020 5700 a v roce 2021 asi 8300.

Na dalším oblíbeném webu Superjob vyhledávač před týdnem ukázal 18 100 volných míst pro vojáky. Takové množství server ponechal bez vysvětlení.

Dříve navíc inzeráty často nabízely místa nesouvisející s bojovými operacemi. Ministerstvo například hledalo daňové kontrolory či právníky. Inzeráty vycházely v rubrice určené vojákům v záloze.

Nyní ministerstvo hledá úplně jiné specialisty: střelce, průzkumníky, obsluhu protiletadlových zbraní, granátometů a další potenciální účastníky bojových operací.

Novináři BBC zatelefonovali na několik inzerátů a představovali se jako potenciální vojáci ve věku 25 let po dokončení školy a povinné služby v armádě, kde řídili bojová vozidla pěchoty, dokonale zdraví a bez námitek proti vyslání na Ukrajinu. V náborových střediscích se nejvíce zajímali o zkušenosti ze služby v armádě a upřesňovali detaily v životopisu, ale po telefonu obvykle odmítali prozradit podrobnosti o příští službě. Nejčastěji zvali ke schůzce hned na příští den, i když šlo o volný den. V několika případech ale přece jen „zájemci“ po telefonu řekli, kde bude sloužit a jak rychle se ocitne v boji.

Standardní kontrakt s armádou se uzavírá na období od dvou do pěti let. Opakovaný kontrakt může být od jednoho roku do deseti let. Nyní v náborových střediscích také hovořili o zjednodušeném vyřizování všech formalit.

O bezjaderném Baltu už nemůže být řeč

V případě, že se k Severoatlantické alianci připojí Švédsko a Finsko, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to ve čtvrtek napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou.

Finsko, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici, a Švédsko zvažují, že s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu podají žádost o členství v NATO. Premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Andersonová ve středu uvedly, že země o výrazné změně své zahraniční a bezpečnostní politiky rozhodnou v několika příštích týdnech.

Medveděv prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři, aby obnovilo vojenskou rovnováhu.

Medveděv také výslovně upozornil na jadernou hrozbu. Uvedl, že již nelze hovořit o „bezjaderném“ Baltu, kde má Rusko svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a Litvou. „O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu,“ řekl Medveděv, který byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012.

„Až do dnešního dne Rusko taková opatření nepřijalo a ani se k tomu nechystalo,“ řekl Medveděv. „Pokud nás k tomu dotlačíte, tak dobře... vezměte na vědomí, že jsme to nebyli my, kdo to navrhl,“ dodal.

Ruské hrozby o zvýšení vojenské přítomnosti v oblasti Baltského moře, včetně jaderných zbraní, nejsou ničím novým, reagovala na Medveděvova slova litevská premiérka Ingrid Šimonytéová. „To, že Rusko vyhrožuje, není nic nového. Kaliningrad je velmi militarizovanou zónou, je jí už mnoho let a je v Baltu,“ prohlásila.