Zemřela bývalá ministryně zahraničí USA s českými kořeny Madeleine Albrightová. Bylo jí 84 let

Bývalá ministryně zahraničí USA s českými kořeny Madeleine Albrightová zemřela na rakovinu, píše agentura AP s odkazem na její rodinu. Bylo jí 84 let. 

„Se zlomeným srdcem oznamujeme, že Dr. Madeleine K. Albrightová, 64. ministryně zahraničí Spojených států a první žena v tomto úřadě, dnes zemřela. Příčinou byla rakovina. Byla obklopena rodinou a přáteli. Ztratili jsme milující matku, babičku, sestru, tetu a přítelkyni,“ uvedla rodina ve středečním prohlášení.

Albrightová se narodila jako Marie Jana Körbelová v české židovské rodině diplomata Josefa Korbela. Německou přehlásku z příjmení rodina vypustila po válce. O svém židovském původu se Madeleine dozvěděla až ve druhé polovině devadesátých let. Už dříve prohlásila, že její rodiče s ní o smrti jejích prarodičů nehovořili. Ona sama se na to nikdy neptala a ani to nezkoumala. Částečně proto, že její kontakty s nimi skončily ve věku dvou let. Byla navíc pokřtěna i vychovávána jako katolička.

Madeleine Albrightová: Jsou to přece Rusové, kdo provokuje

8. 2. 2015 ▪ 3 min. čtení

Když její rodiče utekli v roce 1939 z Československa kvůli Hitlerově okupaci, byla teprve batole. Rodina se sice do Prahy po válce vrátila, ale po komunistickém puči v roce 1948 odešla ze země znovu.

Diplomat Josef Korbel posléze požádal pro rodinu o azyl ve Spojených státech. Postupem času se z něj stal uznávaný profesor politických věd. V roce 1996 tehdejší americký prezident Bill Clinton jmenoval jeho dceru ministryní zahraničí USA. Albrightová se tak stala první ženou, která tento post zastávala, a do té doby také nejvýše postavenou političkou v amerických dějinách.

Nadšená americká i česká patriotka, kterou pojilo přátelství s Václavem Havlem, se zasadila o vstup Česka, Polska a Maďarska do NATO. Chtěla pak, aby aliance zasáhla na Balkáně s cílem zastavit genocidu a etnické čistky odehrávající se během války v Jugoslávii. Snažila se také zamezit dalšímu zvětšování arzenálu jaderných zbraní světových mocností.

Za největší úspěch sama považovala řešení kosovského problému. Za to se ale dočkala rozporuplných reakcí. Albrightová byla podle kritiků hlavní strůjkyní a zastáncem řešení kosovského problému silou. Bělehrad trvale Albrightovou obviňoval ze zaujatosti a z nadržování albánské straně. „Myslím, že omezené použití omezené síly podporuje diplomacii. Myslím, že musíme být pružnější v použití síly,“ řekla k událostem, které vedly k bombardování Jugoslávie v roce 1999 silami NATO. Pozornost také vyvolaly zprávy srbského a chorvatského tisku o tom, že se podílela se svou firmou na odprodeji kosovského mobilního operátora.

Jako svoji prohru pociťovala fakt, že se jí nepodařilo dokončit řešení izraelsko-palestinského problému. Podle ní Clintonova vláda takovému řešení byla blízko, ale administrativa Clintonova nástupce George Bushe začala poté razit strategii ABC (All But Clinton – Vše jen ne Clinton).

Madeleine Albrightová

Dalších 5
fotografií

V článku pro americký deník The New York Times, který napsala přesně před měsícem, těsně před ruskou invazí na Ukrajinu, Albrightová uvedla, že ruský vůdce Vladimir Putin by se invazí na Ukrajinu dopustil „historické chyby“, a varovala před ničivými následky pro jeho zemi. 

„Namísto toho, aby Rusku vydláždila cestu k velikosti, invaze na Ukrajinu by Putinovi zajistila neslavný osud, protože by jeho země zůstala diplomaticky izolovaná, ekonomicky ochromená a strategicky zranitelná tváří v tvář silnější a jednotnější západní alianci,“ napsala Albrightová.

Albrightová sama sebe označovala za „pragmatickou idealistku“, která pro zahraniční politiku Clintonovy administrativy vymyslela termín „asertivní multilateralismus“ – čerpala při utváření svého světonázoru ze zkušeností, které získala, když v polovině 20. století utíkala z Evropy před nacisty i komunisty. Spojené státy považovala za „nepostradatelnou zemi“, pokud jde o kombinaci používání diplomacie a síly k obraně demokratických hodnot ve světě, upozornila televize CNN.

V roce 2012 jí americký prezident Barack Obama udělil Prezidentskou medaili svobody, což je ve Spojených státech nejvyšší civilní vyznamenání. Hned po sametové revoluci v roce 1989 byla Albrightová poradkyní Havla a v roce 1997 převzala z jeho rukou nejvyšší české státní vyznamenání – Řád bílého lva.

Rodné Česko navštěvovala poměrně často. Havlovu památku uctila spolu s Clintonovými v prosinci 2011 účastí na pohřbu. Albrightová také několikrát navštívila památník v Terezíně, v roce 2015 zde odhalila pamětní desku své rodině.

Češi oceňují podíl na přijetí do NATO

Čeští politici na Madeleine Albrightovou vzpomínají jako na noblesní dámu, připomínají její podíl na přijetí ČR do NATO.

„Patří k těm velkým světovým státníkům, kteří mají mimořádné zásluhy o Českou republiku a i o to, že se tu můžeme dnes těšit bezpečnosti díky tomu, že jsme členy Severoatlantické aliance. To je něco, za co si zaslouží náš velký obdiv a hlubokou úctu. Skláníme se před její památkou,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Je to ohromná ztráta, uvedl na Twitteru europoslanec Alexandr Vondra (ODS). „Nikdo v USA pro nás neudělal tolik co ona. Mysleme na to právě v této době, kdy nás NATO chrání před arogantní rozpínavostí Ruska,“ napsal Vondra.

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) uvedla, že jí úmrtí Albrightové velmi zasáhlo. „Má obrovskou zásluhu na tom, že je ČR pevnou součástí NATO, vždy se snažila, aby svět byl bezpečnějším místem,“ napsala.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) připomněl to, že se Albrightová velmi zasadila o přistoupení Česka, Polska a Maďarska do NATO. „Zemřela Madeleine Albrightová – žena, které Česká republika výrazně vděčí za brzký vstup do NATO. Dnes si tohoto jejího činu vážíme více než kdykoli dříve. Čest její památce!“ napsal na Twitteru.

„Odešla noblesní dáma a náš člověk ve Washingtonu,“ uvedl na stejné sociální síti poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL). Připomněl, že její židovská rodina měla kořeny v Letohradě na Orlickoústeku, tedy v kraji, z kterého Výborný pochází. Na židovské kořeny Albrightové na Twitteru vzpomněl i Památník Terezín.

Na setkání s Albrightovou vzpomněl i pardubický hejtman Martin Netolický (3PK/ČSSD). „Při našem setkání ve Washingtonu nebo pak v rodném Letohradě jsem viděl člověka s přirozenou autoritou, přitom skromného a slušného. Možná nám bude nyní chybět její nadhled i diplomatické zkušenosti,“ řekl Netolický. Albrightovou označil za významnou osobnost mezinárodní politiky a patrně nejvýznamnější Čechoameričanku současnosti. Bývalá ministryně zahraničí USA navštívila rodiště svého otce v červnu 2015.