Stát dostatečně nevyužívá zájem Čechů o moderní technologie. Zatímco lidé běžně platí hodinkami a používají mobilní bankovnictví, digitalizace státní správy vázne. V debatě Hospodářských novin to prohlásil Jakub Nešetřil z iniciativy Česko.Digital, která se snaží státu s přechodem do virtuálního prostředí pomáhat. Podle evropského indexu DESI zaměřeného na digitalizaci a inovace je Česko v rozvoji digitálních služeb na 18. místě v EU, zaostává i za jejím průměrem.

„Inovační potenciál české ekonomiky a společnosti je obrovský,“ říká další z účastníků debaty Richard Stonavský, viceprezident české části telekomunikační společnosti Vodafone, který má na starosti vnější vztahy a jednání s regulačními úřady. „Nahoru nás táhne lidský kapitál a integrace digitálních technologií v byznysu. Pod průměr EU nás dostává digitalizace veřejných a státních služeb,“ dodává.

Podle Stonavského je proto důležité propagovat digitalizaci na příkladech toho, v čem lidem a firmám pomáhá. Jako zemi, u níž by se Česko mohlo v digitalizaci inspirovat, vidí například Estonsko. To je dlouhodobě považováno za evropského digitálního lídra. Estonci se státem běžně komunikují online, přes internet mohou dokonce hlasovat ve volbách. Jako další pak zmiňuje britský vládní portál pro komunikaci s občany Gov.uk.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), který je zároveň vicepremiérem pro digitalizaci, by chtěl v tomto roce například začít digitalizovat stavební řízení. Vedle toho plánuje rozběhnout projekt evropské digitální identity eID, kterou se půjde nejen prokazovat, ale také bude využitelná třeba pro uzavírání obchodů v zahraničí.

Digitalizace státu se ale rodí složitě. I proto, že zaplatit schopné IT specialisty není pro úřady vůbec snadné. Například kvůli tomu, že jim komerční firmy mohou nabídnout lepší ohodnocení než ministerstva. „Potřebuji člověka, který umí dělat analýzy byznysových procesů. V korporátu dostane 100 tisíc korun měsíčně nebo i víc. A není to žádná nadstandardní platba. Já mu můžu dát 70 tisíc,“ uvedl Bartoš. Podle něj by byla třeba i změna přemýšlení o práci. „Aby to nebylo jak za Marie Terezie. Dobří lidé nepotřebují dělat od devíti do pěti. Pracují, a když mají hotovo, tak skončí,“ prohlásil ministr.

Zkombinovat přechod na digitální služby s celkovou reformou pracovní kultury ve státní správě by bylo nejefektivnější i podle šéfa Direct pojišťovny Pavla Řeháka. Ten státu pomáhal během první vlny covidové pandemie a nyní se snaží podpořit digitalizaci veřejných služeb. „Chci, abychom nemuseli kopírovat Estonsko, ale aby se Estonsko učilo od nás. Je to však složité, stejně tak je těžké zapojit lidi z byznysu, kteří chtějí vládě a státní správě pomoci,“ uvedl Řehák.

Současná generace podnikatelů přitom chce státu pomáhat. Příkladem je právě Nešetřil, zakladatel projektu Česko.Digital. Ten v minulosti vybudoval start-up Apiary, který poskytuje programátorům softwarový nástroj pro tvorbu rozhraní, aby aplikace a programy od různých výrobců a na různých zařízeních spolu dokázaly komunikovat. Nešetřil svoji firmu v roce 2017 prodal jedné z největších softwarových firem světa Oracle. O dva roky později založil Česko.Digital. Projekt například pomohl se zaváděním distanční výuky do škol během covidové pandemie.

Nešetřil tvrdí, že práce pro stát je pro mladé lidi atraktivní i proto, že na rozdíl od zaměstnání v pojišťovnách, bankách a dalších komerčních organizacích v ní snáze najdou smysl. S tím, že právě toto je velkou konkurenční výhodou státu proti soukromým firmám, souhlasí i Řehák. Podle něj by stát měl lidi s praxí v informačních technologiích shromažďovat v jednom týmu, který bude následně vykonávat práci pro různá ministerstva. Jako chybu by viděl, kdyby si každé ministerstvo vytvářelo vlastní IT týmy, které by mezi sebou nespolupracovaly.

Nešetřil s Řehákem se shodují, že největší brzdou je přetrvávající atmosféra strachu, která ve státní správě panuje. Úředníci se bojí dělat rozhodnutí, aby následně neměli problémy a nečelili například trestnímu stíhání. „Částečně je to problém veřejné poptávky. Dvacet let jsme po státu chtěli, aby hlavně šetřil a nic nezkazil. Ale když chceme, aby stát nic nezkazil, nemůže inovovat. Inovace znamená, že se občas něco nepovede,“ konstatuje Nešetřil.

Nešetřil vidí jako problém také špatně napsané zákony. Ty následně svazují ruce lidem, kteří digitalizaci připravují. Podle Bartoše však legislativa velkou překážkou není. „Zákon nemusí být psán úplně digitálně. Pokud v něm nebude vyloženě napsáno, že člověk něco odevzdává ve třech papírových kopiích, tak si s tím poradíme,“ uvádí ministr.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist