Prezident Miloš Zeman navrhl do funkce ústavního soudce brněnského advokáta Petra Poledníka. Udělal to pět měsíců poté, co Ústavní soud oslabil odchod Kateřiny Šimáčkové k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Návrh na Poledníkovo jmenování doručila prezidentská kancelář minulý týden Senátu. Ten totiž musí o prezidentově návrhu hlasovat. 

Jméno Zemanova favorita je přitom nečekané. Byť byl Poledník 15 let místopředsedou stavovské České advokátní komory, jeho jméno není příliš známé.

„Osobně ho neznám, nevím, zda se ve své dosavadní profesní kariéře věnoval ústavnímu právu ani zda v této oblasti za sebou má nějakou publikační činnost,“ reagoval předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Ten již v minulosti opakoval, že by byl rád, kdyby prezident náhradou za Šimáčkovou jmenoval opět ženu. Po jejím odchodu totiž mezi soudci zůstala pouze Milada Tomková. „V právnické veřejnosti je nepochybně celá řada kvalitních žen. Nejeví se mi jako optimální situace, kdy mezi 15 soudci Ústavního soudu bude pouze jedna žena,“ uvedl Rychetský pro ČTK. 

Překvapený byl podle svých slov i předseda ústavně právního výboru Senátu Tomáš Goláň (ODS). „Neznám ho, jeho jméno slyším poprvé,“ řekl HN Goláň. Poledníkovy šance v Senátu proto nechce předem hodnotit. „Ale například když pan prezident minule navrhoval profesora Aleše Gerlocha, věděli jsme hned, že je pro nás nepřijatelný,“ podotkl.

Poledník působil ve vedení advokátní komory od roku 2002 do roku 2020, většinou jako místopředseda. Kandidoval naposledy i loni v říjnu, tentokrát už ale neúspěšně. Zabývá se jak civilním, tak trestním právem. V minulosti například zastupoval v rozvodovém řízení o výživném manželky sociálnědemokratického expremiéra Jiřího Paroubka, nyní hájí jednoho z hlavních obžalovaných v korupční kauze Stoka.

Soudcem běžné soudní soustavy by se přitom Poledník paradoxně stát nemohl, protože loni překročil věkovou hranici 70 let. Toto věkové omezení ale u Ústavního soudu neplatí. „Představoval bych si někoho mladšího,“ připustil Goláň. A rozpačitý je i jeho kolega a předseda klubu Senátor 21 Václav Láska. „Zajímá mě, čím doloží, že zrovna on na tu funkci má. Nevím o žádné jeho odborné a publikační činnosti, která by měla být pro tuto funkci automatická,“ dodal. 

Sám Zeman přitom v minulosti prohlásil, že kandidát na ústavního soudce by měl mít kromě publikační praxe i soudcovskou zkušenost. Řekl to v roce 2012, a to paradoxně přímo v rozhovoru s Poledníkem. Ten ho s tehdejším „důchodcem“ Zemanem vedl pro odborný server epravo.cz. „Vycházel bych z jejich publikační a pedagogické činnosti a také justiční praxe, protože by do Ústavního soudu neměl přicházet právník, který je touto praxí nepolíben,“ přiblížil tehdy Zeman, jak by v případě zvolení prezidentem členy Ústavního soudu vybíral.

Ústavní soudce volí Senát většinou přítomných hlasů z návrhů, které mu předloží prezident. Naposledy Ústavní soud doplnil předloni v únoru bývalý předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. Do té doby přitom musel Ústavní soud více než rok pracovat v oslabení. Poté co senátoři odmítli jmenovat Zemanova favorita Aleše Gerlocha, prezident deset měsíců nenavrhl dalšího kandidáta.