Zemřel známý ruský politik a poslanec Vladimir Žirinovskij. Jeho smrt podle agentury TASS oznámil šéf dolní komory parlamentu Vjačeslav Volodin. Vůdce ruské krajní pravice se léčil z nemoci covid-19. Zprávy, že chorobě podlehl, se v ruských médiích objevily už koncem března, tehdy se ale nepotvrdily.

„Po dlouhé a těžké nemoci zemřel Vladimir Žirinovskij,“ oznámil podle ruské agentury předseda Státní dumy Volodin při zasedání sněmovny. Následně poslanci památku zemřelého zakladatele a vůdce krajně pravicové a nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) uctili minutou ticha a jednání bylo přerušeno.

Deník Kommersant na webu připomněl, že Žirinovskij byl s koronavirovou nákazou přijat v moskevské Centrální klinice už 2. února. Jeho stav se zhruba od poloviny března zhoršil a podle médií lékaři pacienta kvůli tomu dokonce uvedli do umělého spánku.

Falešná zpráva o jeho smrti se rozšířila v médiích 25. března poté, co ji na sociální síti Telegram zveřejnil senátor Alexandr Proňuškin. Zanedlouho informaci ale stáhl, poté co ji popřeli Volodin a také ministerstvo zdravotnictví.

Kvůli svému podílu na anexi Krymu a krizi na východě Ukrajiny figuroval Žirinovskij už od roku 2014 na sankčním seznamu Ukrajiny a Evropské unie, který mu zakazoval vstup na území těchto států a dočasně blokoval nakládání s jeho majetkem.

V roce 2017 ukrajinská prokuratura obvinila Žirinovského z trestného činu „financování terorismu“, který měl spáchat vytvořením skupiny složené z poslanců ruské Státní dumy a členů LDPR, která organizovala peněžní sbírku na podporu separatistických republik v Doněcké a Luhanské oblasti v letech 2014 až 2017 a údajně dodala separatistům „šest nákladních automobilů ruské výroby… , z nichž některé se používaly při teroristických útocích proti vojenským a policejním jednotkám Ukrajiny“.

Žirinovskij tato obvinění odmítal a považoval je za „politické pronásledování“.

Vůdce ruské krajní pravice se v českém prostředí proslavil po debatě v televizi Rossija 1, během které Rusové reagovali na odstranění pražské sochy maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. Debaty se účastnil i starosta městské části Praha-Řeporyje Pavel Novotný (ODS). Žirinovskij tehdy uvedl, že Stalin měl do Československa poslat okupační armádu už v roce 1945 a „všem zavřít huby, aby všichni dodnes mlčeli, a ještě dalších 100 let“. Rovněž tvrdil, že Češi by měli maximálně vyrábět párky a vařit pivo, nic víc. „Bez SSSR by dnes Češi nebyli, o Ukrajině nemluvě,“ dodal za bouřlivého potlesku.

Jako vyhlášený kritik Západu v poslední době podporoval invazi Ruska na Ukrajinu. Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina o jejím zahájení 24. února označila jeho strana za „vizionářské“. „Je to mírová mise, příklad vizionářské a proaktivní politiky,“ uvedla strana LDPR v prohlášení. „Můžeme se vykašlat na názory Západu a USA!“ uvedla také k hrozbě nových západních postihů. „Protože teď jde o otázku zachování Ruska, o to, v jakém státě a s jakými právy a svobodami budou žít naše děti, o to, zda se nakonec osvobodíme od jha nekonečné stagnace, kdy nám každý rok budou napařovat další a další sankce,“ napsala strana dále v prohlášení.