S rostoucí inflací zvyšuje ČNB i úrokové sazby, oproti jiným centrálním bankám se jedná o poměrně razantní zásah. I z toho důvodu index českých vládních dluhopisů poklesl od začátku roku o 6,83 procenta. Konzervativním investorům se to může jevit jako zajímavá příležitost, protože vnímáme, že zájem o státní dluhopisy roste, například výnos u dvouletého českého státního dluhopisu je 5,30 procenta ročně, u pětiletého 4,75 procenta.

Mimo to dává smysl ukládat peněžní prostředky k ČNB na tzv. dvoutýdenní repo sazbu (základní úroková sazba). Investorům však musí být jasné, že současnou inflaci nemají šanci porazit sázením jen na české státní dluhopisy.

I z tohoto důvodu se někteří investoři toužící po vyšších výnosech, leckdy i nad 10 procent, poohlížejí po korporátních dluhopisech, kterým růst sazeb ČNB také zvětšuje výnos do splatnosti. Je ale dobré vybírat pečlivě. Firmy s vysokým zadlužením může další zvyšování úrokových sazeb děsit, i proto se snaží momentálně získat nové prostředky od investorů a financují dluh ještě větším dluhem.

Investoři by se přitom rozhodně neměli rozhodovat pouze podle razítka ČNB v marketingových letácích, to totiž nemá s kvalitou dluhopisu nic společného. Banka kontroluje pouze formální náležitosti dluhopisu, nikoliv kredibilitu emitenta či podnikatelského záměru.

Zároveň by se investoři měli zaměřit zejména na tzv. kovenanty, což jsou podmínky, které musí emitent splnit. Klíčovým faktorem je zajištění dluhopisu. V případě výnosu dluhopisu přesahujícího 10 procent většinou hledáme zajištění ve formě reálných aktiv marně. To ale neznamená, že nezajištěný dluhopis nemusí být splacen.

Pokud nepřestanou centrální bankéři ve svém boji s inflací i základní úrokovou sazbu zvyšovat, budou některé dluhopisy celkem atraktivní, jen je důležité zachovat při výběru jednotlivých emisí opatrnost.