Když se podaří zmrazit rakovinu. Kryoterapie jako pilíř léčby nádorů i falešná naděje

Jeho prognózou bylo pár měsíců života strávených ošetřováním obrovských květákovitých útvarů na zádech. A tak se lékaři z dermatovenerologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze rozhodli pacientovi s metastazujícím melanomem alespoň ulevit od bolesti zmražením části nádoru. A za dva měsíce před nimi stál z rakoviny zcela uzdravený člověk.

První zdokumentovaný případ abskopálního efektu kryoterapie v klinické praxi loni vyvolal mnoho otázek, uznání, ale i falešných nadějí. Jak moc byl úspěch jen šťastnou souhrou náhod a co z něj můžeme pro budoucnost onkologické léčby vyčíst?

Když na sklonku loňského roku média zaplavily zprávy o zázračně uzdraveném pacientovi s pokročilým stadiem melanomu, lékaře z dermatovenerologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty UK v Praze zavalily e‑maily od pacientů s nádorovou problematikou.

„Bylo to šílené období, kdy se naplno projevila stinná stránka medializace. Tonoucí se stébla chytá, takže nám hromadně psali lidé s nešťastnými osudy, životními smůlami a katastrofami. V původní zprávě totiž nebyla jasně vyzdvižená zásadní věc – že tehdy šlo o kožní nádor melanom. A také, že na jiné nádory podobná léčba nelze dobře aplikovat,“ vzpomíná na náročné chvíle Ondřej Kodet, jeden z lékařů, který se na „zázračné“ léčbě pacienta podílel.

Jak zmrazit nádor

Na první pohled se tehdy také mohlo zdát, že lékaři objevili nový způsob, jak se zákeřným onemocněním bojovat. Samotná kryoterapie, tedy proces, při němž se rakovinové buňky ničí extrémním chladem, je ale v boji s nádory už léta zavedeným postupem. A navíc na ni můžeme také úplně běžně narazit třeba u ambulantního dermatologa. Je totiž také rutinní metodou při ošetřování bradavic.

„V rámci léčby kožních nádorů kryoterapii provádíme speciálním přístrojem – pistolí, která má zásobník s tekutým dusíkem o teplotě ‑196 stupňů. Ten se pomocí tlaku vypumpuje na ocelovou aplikační koncovku, jež se poté přikládá na jednotlivé části nádoru. Celý proces může podle velikosti útvaru trvat až 10 minut a většinou se opakuje vícekrát,“ přibližuje Kodet zákrok, který rozhodně není příjemný a u řady pacientů ani nemohl být kvůli bolestem dokončen.

Když poté tkáň rozmrzne, buňky odumřou a nádory, které byly zmrazeny, vytvoří strup, jenž po zahojení poškozené kůže odpadne.

V Česku se rodí plán na lepší léčbu rakoviny – účinnější prevence, analýza DNA i nové biotechnologie

27. 4. 2022 ▪ 5 min. čtení

V dermatoonkologii se kryoterapie provádí pouze povrchově, ale existují i techniky přizpůsobené k ošetření jiných typů nádorů na vnitřních orgánech, kdy se do zasažených míst zavádí kryosonda během operace nebo malým řezem v kůži. „Na podobné zákroky ale u nás v nemocnici nemáme přístroje ani zkušenosti,“ vysvětluje lékař.

Aspoň trochu ulevit

Ondřej Kodet také přiznává, že přestože například pro takzvané bazaliomy nebo spinaliomy je kryoterapie efektivní a velmi častou formou léčby, pokud jde o melanom, používá se jen tehdy, když selže veškerá technika a vyčerpají se konvenční metody léčby. „V některých případech ji využíváme u pacientů, kteří už mají opravdu velkou nádorovou masu, abychom ji byli schopni redukovat a alespoň jim tak trošku ulevit,“ popisuje.

Podobný postup lékaři zvolili právě i u tehdy dvaaosmdesátiletého pacienta, který už předtím podstoupil radioterapii, chemoterapii i onkologickou péči v rámci imunoterapie. I přesto mu však nádor metastazoval také do jater a lymfatických uzlin.

„Nález byl děsivý. Pacient měl před sebou nejvýše několik měsíců života stráveného každodenním ošetřováním obrovských a bolestivých květákovitých útvarů, které mu rostly na zádech. A samozřejmě i jiné obtíže spojené s generalizací nádoru,“ vysvětluje lékař, proč se s kolegou Lukášem Lacinou rozhodli nádorovou masu nejprve chirurgicky seříznout a poté zmrazit.

„Byl to milý a statečný pán, životní optimista, který i tu velkou bolest při zákroku tehdy zvládal obdivuhodně,“ vypráví Kodet. Zázrak byl vidět už po měsíci na první kontrole. Tehdy lékaři k velkému překvapení zjistili, že z nádoru zbyla pouhá třetina a neočekávaný úspěch se potvrdil i na vzorku pod mikroskopem, kde se ukázalo, že je nádor kompletně zaplaven buňkami imunitního systému, které ho likvidovaly. Tehdy se lékaři rozhodli seříznout i zbytek metastáz a spodinu opět zmrazit.

Síla imunoterapie

Za dva měsíce se pak na CT vyšetření ukázalo, že zmizely i metastázy v játrech a lymfatických uzlinách. Povedlo se tedy navodit nejen lokální odezvu imunitního systému na kůži, ale i systémovou reakci, čemuž se říká abskopální efekt (efekt mimo místo aplikace).

Tento jev navíc u kryoterapie ještě nikdy nikdo předtím dopodrobna nepopsal v rámci humánní medicíny. Jak Ondřej Kodet sám přiznává, velkou výhodou ale bylo, že pacient předem podstoupil také jednu z forem imunoterapie, která se v posledních letech využívá u nádorů plic nebo právě u melanomu. Jde v ní za pomoci léků vybudit imunitní systém, aby sám začal nádor ničit.

„Více než polovina nemocných má ale bohužel určité mechanismy, jak si na tuto podporu vytvořit rezistenci, a imunitní systém pak například nedokáže adekvátně vnímat nádor jako cizorodou tkáň. Když ale člověku s vybuzeným imunitním systémem ještě kryoterapií zničím nádorové buňky, které se ve velkém rozpadnou, a nabídnu jejich částečky tělu, mělo by je pak začít rozpoznávat jako něco špatného a začít reagovat,“ popisuje Kodet jev, který nastal právě u onoho úspěšného případu.

Celosvětová pozornost

Úspěch, který lékaři i s pomocí souhry několika náhod zaznamenali, má mezi odbornou veřejností velký význam. V zahraničí jejich práci citují a čeští i slovenští kolegové je kontaktují s celou řadou nálezů.

„Snažíme se o něco podobného také v rámci pacientek z gynekologicko‑onkologické kliniky, kde ale efekt pravděpodobně nebude dobrý, protože ne všechny nádory jsou na kryoterapii citlivé. Ale máme i dva pacienty z kliniky onkologické s jinými typy kožních nádorů i metastáz a u jednoho z nich to vypadá velmi slibně,“ myslí si Kodet.

Určit, v jakém případě by mohla kryoterapie fungovat, se ale prý nedá, protože lékaři v současné době nemají dostatek veličin, díky kterým by se reakce pacientů na léčbu dala předem posoudit. Přesto je prý ale popsaný jev pro lékařský svět obrovským přínosem.

Inovace ve zdravotnictví

Stáhněte si přílohu v PDF

„Můžeme totiž odhalovat mechanismy vzniku rezistence na moderní léčiva a alespoň malým střípkem přispět do globálního pohledu v rámci imunoonkologické problematiky a moderní léčby nádorů, což je naprosto zásadní. Nikdo totiž přesně neví, proč imunitní systém nedokáže být u některých pacientů aktivní tak, jako je u jiných,“ vysvětluje.

Během posledních let se vynikající efekt po kryoterapii dostavil u tří z deseti takto léčených pacientů. Dva z nich podle Kodetových slov stále zázračně žijí, přestože jejich nález byl katastrofický. Neměli ale metastázy rozvinuté ve vnitřních orgánech, což by jejich prognózu značně zhoršilo.

Loni zveřejněný případ tak dále zůstává naprostým unikátem, přestože pacient rok a půl po nečekaném vyléčení zemřel. „Bylo mu 85 let, večer při cestě z restaurace dostal infarkt na náměstí. Nabídli jsme mu ale opravdu kvalitní zbytek života bez jakéhokoliv zatížení nádorovou masou, která by ho bolela a obtěžovala,“ vzpomíná Ondřej Kodet na příběh, který bude asi i nadále dodávat naději mnohdy beznadějným případům.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Inovace ve zdravotnictví.