V Česku se rodí plán na lepší léčbu rakoviny – účinnější prevence, analýza DNA i nové biotechnologie

Pacientovi zjistili rakovinu prostaty a onkolog má rozhodnout o co nejvhodnější léčbě. Jenže tu lze vést několika způsoby, všechny jsou správné, ale ne každý musí být vhodný pro daného pacienta. Naštěstí onkolog nerozhoduje sám, má na pomoc celý multioborový lékařský tým, v němž je také ošetřující lékař daného nemocného – například urolog nebo radioterapeut. Ten dobře zná pacientovu situaci, jeho životní cíle a potřeby. Rozhodnutí tedy není na jednom člověku, ale je společné a bude zřejmě to skutečně nejvhodnější.

Širší nasazení multidisciplinárních týmů, v nichž kromě onkologů budou nejméně tři další specialisté, je jedním z bodů Národního onkologického programu – rozsáhlého a ambiciózního plánu, který si klade za cíl výrazně zlepšit onkologickou péči v Česku.

Že jsou multioborové týmy potřeba, potvrzuje například Marek Svoboda, zkušený onkolog a ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně. „Absolvuji desítky konzultací, kdy se na mě obracejí pacienti s nově zjištěnou rakovinou prostaty. Jejich ošetřující lékař jim buď nedokázal srozumitelnou formou sdělit výhody a rizika jednotlivých způsobů léčby, nebo jim navrhuje pouze ten, kterému nejlépe rozumí. Jsou také případy, kdy měla být operační léčba upřednostněna před ozařováním a naopak,“ vysvětluje Marek Svoboda.

Plán musí být schválen do června

Národní onkologický plán ČR 2030 (NOP) má určit podobu léčby rakoviny v Česku do konce dekády. Nyní je dokončen jeho návrh, který je ve fázi závěrečného posouzení odborníky. Dále poputuje na vedení ministerstva zdravotnictví, pak do meziresortního připomínkového řízení a po vypořádání připomínek půjde ke schválení vládě. „Snažíme se, aby nastavené cíle v NOP byly reálné a splnitelné, odpovídaly skutečným potřebám občanů a zároveň byly v souladu s Evropským plánem boje proti rakovině. Vzhledem k tomu, že NOP je jedním z milníků Národního plánu obnovy, má stanovený termín schválení vládou koncem června letošního roku,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Lékaři budou více spolupracovat

Jedním z bodů plánu je například navázání úzké spolupráce mezi onkology a praktickými lékaři, která je podle Svobody extrémně důležitá, a to hlavně v prevenci a v řešení následků léčby. Stejně tak by podle plánu mělo dojít ke zrychlení procesu stanovení diagnózy a lépe by měla fungovat i spolupráce onkologů a praktiků při probíhající terapii.

„Osobně bych přivítal, kdyby součástí specializačního vzdělávání praktických lékařů byl, podobně jako v případě paliativní medicíny, i krátký povinný kurz zaměřený na onkologickou problematiku a péči o onkologické přeživší,“ je přesvědčen Svoboda.

Velký důraz klade plán i na primární prevenci (zlepšení životního stylu, pozn. red.), která podle autorů může snížit výskyt nádorů až o 40 procent. Součástí má být i personalizovaná prevence postavená na základě určení genetických predispozicí jednotlivců.

Lékařovy druhé oči. Carebot čte rentgenové snímky a hledá, co by mohli doktoři přehlédnout

19. 4. 2022 ▪ 11 min. čtení

Jsou to případy, kdy rodiny s výskytem vícečetných zhoubných nádorů nebo příbuzní člověka, který tyto nádory má a prokázala se u něj genetická porucha, budou moci dobrovolně absolvovat genetické vyšetření. Tedy analýza DNA napoví, k jakým typům nádorových onemocnění má daný člověk predispozice. Stejně tak by se podle plánu měly mnohem více do české onkologické léčby implementovat nové biotechnologie.

Už nyní se provádí genetický rozbor nádorové tkáně u celé řady zhoubněnádorových onemocnění. Dělá se to pro určení konkrétních léků vhodných pro léčbu. Příkladem mohou být třeba nádory plic, maligního melanomu, nádorů ORL nebo nádorů prsu.

„Do budoucna je předpoklad stanovování těchto faktorů prakticky napříč všemi diagnózami maligních onemocnění. Jde o přesnou specifikaci nádorové tkáně u konkrétního pacienta s určením zcela přesné účinné terapie – o takzvanou personalizovanou medicínu,“ vysvětluje Jana Prausová, přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol a předsedkyně České onkologické společnosti.

Doplňte pohled pacienta

Pacientské sdružení Hlas onkologických pacientů vůči vznikajícímu plánu namítá, že do mnoha bodů by bylo dobré doplnit úhel pohledu pacienta a pacientských organizací. „Mnohdy by stačilo doplnit několik slov či vět, které by zahrnovaly potřeby pacientů z praktického hlediska a vnesly by do dokumentu opravdové napojení na možnosti nemocných a jejich organizací, ne jen pohled lékařů,“ říká Petra Adámková, předsedkyně výboru Hlasu onkologických pacientů.

Inovace ve zdravotnictví

Stáhněte si přílohu v PDF

Dále by nemocní uvítali, pokud by na dokument navazoval akční plán s jasně danými úkoly, rozpočtem, plněním a odpovědností. Stejně tak by se podle Adámkové měl více propojovat s celou strategií ministerstva zdravotnictví a Evropské unie.

David Kolář, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, plán jako takový vítá. Především proto, že vzniká v době, kdy se diskutuje Evropský plán boje proti rakovině (Europe’s Beating Cancer Plan), což je strategická vize a politický závazek Evropské komise s cílem snížit výskyt nádorových onemocnění.

Komise jej přijala v únoru a nyní probíhají rozsáhlé konzultace a práce na realizaci jednotlivých iniciativ. „Oba dokumenty jsou postaveny na obdobných principech, například na důrazu na včasnou diagnostiku a léčbu, odstranění nerovností v dostupnosti léčby, koordinaci, multidisciplinaritě a sdílení dat. Vzájemně se proto mohou velmi dobře doplňovat ku prospěchu pacientů,“ říká Kolář.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Inovace ve zdravotnictví.