Ukrajina, sociální smír ani cenová stabilita v Česku nesmí padnout za oběti

Už více než dva měsíce sledujeme kruté boje na Ukrajině, na pultech obchodů registrujeme téměř po čtvrtstoletí nevídané zdražování a o účtech za energii se už raději nebavíme. Není pochyb, že se nacházíme v extrémně výjimečné a pro všechny i extrémně náročné situaci. Ani nyní bychom však neměli na obětní oltář položit vše, za co jsme doposud bojovali: za svobodu, bezpečnost, sociální smír, ale také cenovou, rozpočtovou a vůbec celkovou makroekonomickou stabilitu.

Pandemie covidu-19 nás zastihla nepřipravené. Inflace už tehdy pobublávala, a to v cenách nemovitostí, na přehřátém trhu práce a v rozvolněné rozpočtové politice. Tehdy i měnová politika byla výší úrokových sazeb k ekonomice až moc shovívavá.

Historii už nezměníme, ale měli bychom se z ní poučit. Pokud se shodneme, že období výpadku dodávek energií, ale i klíčových materiálů a komponent není zdaleka překonáno a že musíme počítat s výpadky výroby (snad jen občasnými), nebylo by zodpovědné znovu „zasypávat“ ekonomiku plošnou pomocí. Při očekávatelných problémech ve výrobě by to dál přiživovalo růst cen, roztáčelo inflační spirálu, vytvářelo dodatečný tlak na veřejné finance a nakonec, jak už to bývá, stejně by nebylo dost pro všechny.

Každý, kdo navrhuje další extra výdaje státu, by si měl uvědomit, že při současných nákladech na financování veřejného dluhu nás každých 10 miliard nepokrytých příjmy bude jen letos na úrocích stát 342 milionů! Za to by se pár škol a školek, popřípadě bytů či kilometrů vysokorychlostních tratí dalo pořídit.

Pokud chceme uhasit „inflační požár“, nemůžeme lít další olej do ohně. Musíme hasit. To mohou udělat ti, kteří mají finanční rezervy a zvládnou omezit či odložit spotřebu, aniž by výrazně strádali. Naopak těm, kteří nemají finanční rezervy a nemají co odložit či omezit, musíme cíleně a efektivně pomoci. A „přerozdělování“ by neměla být jediná pomoc. Stát se musí zároveň zaměřit na nejpalčivější problémy na straně nabídky. Udělat maximum pro naplnění zásobníků strategických surovin, připravit náhradní zdroje, posílit ve spolupráci se samosprávou kapacitu ve školách, školkách, ve zdravotnictví, vytvořit pružnější trh práce… Úkolů je dost.