Česko pomáhá vojensky Ukrajině víc než Američané nebo Britové. Slovensko je ještě lepší

Česko poslalo Ukrajině – v přepočtu na hrubý domácí produkt – víc zbraní než řada velkých zemí, například Spojené státy americké nebo Velká Británie. Vyplývá to z analýzy německého Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu. Vzhledem k velikosti své ekonomiky je Česko na pomyslném žebříčku nejaktivnějších dárců zbraní a dalšího vojenského vybavení na devátém místě.

Česká vláda Ukrajině posílá hlavně ruční zbraně nebo rakety. Podle médií ale dodala i těžkou techniku včetně samohybných houfnic Dana, salvových raketometů RM-70 Grad, tanků sovětské výroby T-72 nebo bojových vozidel pěchoty. Právě děla, jako je houfnice Dana, jsou přitom podle expertů pro průběh války rozhodující. Podle ministerstva obrany dosáhl objem české pomoci tří miliard korun. 

Vzhledem k velikosti své ekonomiky dodalo Ukrajině vůbec nejvíc zbraní Estonsko. Ještě aktivnější než Češi jsou také Slováci, kteří jsou na čtvrtém místě. Ukrajině minulý měsíc poslali například protiraketový systém S-300. V absolutních číslech, tedy bez ohledu na velikost země, poslali Kyjevu zbraně v nejvyšší hodnotě Američané.

Na Ukrajinu ovšem ze Západu neproudí jen vojenská, ale také finanční a humanitární pomoc. Česko takto poskytlo přes dvě miliardy korun. Částka neobsahuje soukromé dary a výdaje spojené s pomocí ukrajinským uprchlíkům.

„EU je jednoznačně největším podporovatelem Ukrajiny. Celkem už poskytla v přepočtu 315 miliard korun,“ uvedla Helena Truchlá, analytička projektu České zájmy v EU, který data německého Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu zpracoval pro české podmínky. Částka 315 miliard obsahuje jak pomoc od jednotlivých členských zemí unie, tak pomoc ze strany unijních institucí, jako je Evropská komise nebo Evropská investiční banka.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

EU tak Ukrajině pomáhá víc než USA, a to jak absolutně, tak při přepočtu na velikost ekonomiky. „Unie tentokrát, co do pomoci Ukrajině, nezaspala a překonala i USA. Není to obvyklé, aby unie byla při světových konfliktech takto aktivní. Je to koneckonců stále spíše ekonomický blok, který svou společnou zahraniční politiku teprve postupně tvoří,“ upozornil Nikola Hořejš, šéf projektu České zájmy v EU.

Rusko, které Ukrajinu napadlo 24. února, podle všeho očekávalo, že zemi ovládne během několika málo dní. Nedokázalo ale dobýt hlavní město Kyjev, větší úspěchy zaznamenalo pouze na jihu Ukrajiny. Následně své síly stáhlo a minulý měsíc zahájilo ofenzivu na Donbasu, tedy na ukrajinském východě. Ani tento útok ale zřejmě neprobíhá zcela přesně podle plánů.

Ruská armáda ve válce ukázala slabiny, s kterými prakticky žádný vojenský analytik nepočítal. Své jednotky například nedokázala náležitě koordinovat, v řadě případů jim chybělo palivo nebo zásoby jídla. Objevily se také časté případy selhání techniky, pravděpodobně kvůli nedostatečné údržbě. Ruští vojáci také – dle dostupných zpráv – nemají příliš dobrou bojovou morálku, podle všeho vůbec netušili, že budou vysláni bojovat na Ukrajinu, případně počítali s tím, že je tamní obyvatelé budou vítat jako osvoboditele.

Západní pomoc, a to jak vojenská, tak finanční, je pro Ukrajinu naprosto zásadní. O většinu ruských ztrát na Ukrajině se zasloužilo ukrajinské dělostřelectvo, přičemž rozhodující je v tomto směru technika dodaná západními státy. Dá se očekávat, že dělostřelectvo bude klíčové i během současných bojů na východě Ukrajiny.