Ruskou agresi na Ukrajině a její dopady na mezinárodní scénu sleduje čínská vláda velmi pečlivě. Z reakcí světa totiž může odvodit, jak by se mezinárodní společenství zachovalo, kdyby se Peking pokusil násilím ovládnout Tchaj-wan, který Čína považuje za odtrženeckou provincii.

Stejně jako Moskvu, tak i komunistické vládce v Pekingu zaskočil jednotný postoj demokratických zemí, které dokázaly vytvořit „koalici ochotných“ prosazujících protiruské sankce nejen v Evropě, ale i v Asii. Tam se k USA a Evropské unii přidaly například Jižní Korea nebo Japonsko, které s obavami sledují čínskou expanzivní politiku.

Vzhledem k tomu, jak se konflikt na Ukrajině vyvíjí, nasadila čínská propaganda po několika týdnech podpory Ruska neutrálnější tón. Mezinárodní konsorcium expertů ve střední a východní Evropě, sdružené pod značkou CHOICE, které koordinuje česká Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), právě vydalo rychlou analýzu čínské propagandy vůči východnímu křídlu NATO a EU během necelých prvních dvou měsíců války na Ukrajině. Vyplývá z ní, že čínská propaganda v zemích, jako je například Bulharsko, kopírovala a podporovala ruské narativy, ale celkově si s novou situací příliš nevěděla rady. Hlavními kanály šíření čínských názorů a často i dezinformací jsou účty čínských velvyslanectví na sociálních sítích a vysílání čínského státního rozhlasu CRI v jednotlivých jazykových mutacích včetně té české.

Zbývá vám ještě 60 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se