Ruskou agresi na Ukrajině a její dopady na mezinárodní scénu sleduje čínská vláda velmi pečlivě. Z reakcí světa totiž může odvodit, jak by se mezinárodní společenství zachovalo, kdyby se Peking pokusil násilím ovládnout Tchaj-wan, který Čína považuje za odtrženeckou provincii.
Stejně jako Moskvu, tak i komunistické vládce v Pekingu zaskočil jednotný postoj demokratických zemí, které dokázaly vytvořit „koalici ochotných“ prosazujících protiruské sankce nejen v Evropě, ale i v Asii. Tam se k USA a Evropské unii přidaly například Jižní Korea nebo Japonsko, které s obavami sledují čínskou expanzivní politiku.
Vzhledem k tomu, jak se konflikt na Ukrajině vyvíjí, nasadila čínská propaganda po několika týdnech podpory Ruska neutrálnější tón. Mezinárodní konsorcium expertů ve střední a východní Evropě, sdružené pod značkou CHOICE, které koordinuje česká Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), právě vydalo rychlou analýzu čínské propagandy vůči východnímu křídlu NATO a EU během necelých prvních dvou měsíců války na Ukrajině. Vyplývá z ní, že čínská propaganda v zemích, jako je například Bulharsko, kopírovala a podporovala ruské narativy, ale celkově si s novou situací příliš nevěděla rady. Hlavními kanály šíření čínských názorů a často i dezinformací jsou účty čínských velvyslanectví na sociálních sítích a vysílání čínského státního rozhlasu CRI v jednotlivých jazykových mutacích včetně té české.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
