Srovnání ekonomické síly Ruska a Ukrajiny připomíná Davida a Goliáše. Ruský dolarový HDP je devětkrát a v přepočtu na obyvatele dvaapůlkrát vyšší než ukrajinský. A tento rozdíl se letos ještě prohloubí, neboť ukrajinský HDP se propadne o zhruba 40 procent, zatímco ruský „jen“ o deset procent. Ukrajině navíc hrozí ztráta části území i obyvatel. Přesto může ekonomika Ukrajiny vyjít z aktuálního konfliktu posílená a dvouciferný hospodářský růst se může stát v příštím roce realitou.

Velký impulz přinese poválečná obnova zničených měst, vesnic, továren a infrastruktury a znovuzapojení za svobodu bojující Ukrajinci a vrátivší se uprchlíci do ekonomické aktivity. Ukrajina bude navíc těžit z technologické a finanční podpory západních zemí a nadnárodních organizací. Výsledkem bude „nová“ Ukrajina, která bude modernější a více propojená se Západem, než tomu bylo před válkou. To se bude bohužel týkat jen „svobodné“ části Ukrajiny, neboť Ruskem okupovaná část bude odsouzena k vyhnívání a stagnaci.

V případě Ruska se obtížně hledá pozitivní scénář, i když mu vysoké ceny plynu, ropy a dalších komodit poskytují dočasnou ochranu. Avšak už nyní klesají fyzické objemy vývozů, a to bude jenom horší díky omezení dovozů ze strany západních zemí. Rusko přitom nezachrání ani vysoké ceny komodit či vyšší vývozy do Číny a dalších zemí. Ty dokážou výpadek evropské poptávky nahradit jen částečně a za cenu velkých slev.

Odchod západních firem, ztráta přístupu k západním technologiím a dovozům omezí investice a znemožní modernizaci Ruska. Jeho ekonomika se stane více izolovanou, zaostalou, závislou na komoditách a málo atraktivní i pro samotné Rusy. Tento výhled může změnit jen velkorysá mírová dohoda s Ukrajinou umožňující odbourání západních sankcí. To se zdá být sotva akceptovatelné pro Vladimira Putina, který na realizaci svých imperiálních snů vsadil příliš mnoho. Rusku tak reálně hrozí transformace ve velkou „Severní Koreu“, která svou ekonomickou slabost bude nahrazovat vydíráním a hrozbami.