Indie zvyšuje tlak na růst cen pšenice. Druhý největší producent na světě zakázal její vývoz

Kvůli rostoucím cenám pšenice na domácím trhu zakázala Indie s okamžitou platností její vývoz do zahraničí. Indie je přitom druhý největší producent pšenice na světě. Analytici se proto bojí dalšího růstu cen pšenice na mezinárodních trzích. Zvláště když dva hlavní světoví vývozci – Rusko a Ukrajina – spolu vedou už téměř tři měsíce válku. A Rusko znemožnilo vývoz ukrajinské pšenice z Černého moře.

Většina indické produkce pšenice končí na domácím trhu. Do vyhlášení zákazu se počítalo s tím, že Indie letos do světa vyveze na deset milionů tun pšenice. Ta míří na další asijské trhy, například na Filipíny, do Indonésie či Thajska. Indičtí obchodníci se chtěli kvůli přerušení vývozu z Ruska a Ukrajiny zaměřit i na trhy v Evropě, Africe či na Blízkém východě. Z přístavů v Černém moři mířila pšenice hlavně do středomořských států jako Turecko, Egypt a Libanon, ale také do Itálie a na Kypr.

Cílem opatření indické vlády je zklidnit vývoj cen na domácím trhu. Vláda se obává, že letošní sklizeň bude výrazně slabší kvůli vlně veder, jež tuto zemi zasáhla, počínajíc polovinou března. Teploty zde dosahují i 50 stupňů Celsia. Zásoby pšenice vláda potřebuje mimo jiné pro své programy potravinové pomoci, které v zemi pomáhají s výživou více než 80 milionů lidí. Ještě v únoru úřady očekávaly, že se produkce pšenice meziročně zvýší na 111 milionů tun. Později ale odhad snížily na 105 milionů tun. Analytici se nyní domnívají, že sklizeň pšenice v Indii může klesnout dokonce pod hranici 100 milionů tun.

Přístavy jsou v rukou nepřítele, na koleje i sila padají rakety. Snahou Rusů je ochromit export obilí z Ukrajiny

3. 5. 2022 ▪ 7 min. čtení

Jeden z indických obchodníků s pšenicí v Bombaji řekl agentuře Reuters, že rozhodnutí vlády je „šokující“. Trh sice očekával nějaké omezení vývozu, ale až za dva nebo tři měsíce. „Zdá se, že údaje o inflaci změnily vládní záměry,“ dodal. Podle agentury Reuters se ceny pšenice na indickém trhu dostaly v posledních týdnech na rekordní úroveň. „Nejedná se jen o pšenici. Obecný růst cen zvýšil obavy z inflace a to je důvod, proč vláda musela zakázat vývoz pšenice,“ řekl agentuře Reuters vysoký vládní činitel. 

Zákaz exportu počítá s několika výjimkami, které může udělit indická vláda. Může se tak stát, pokud vláda uzná, že dodávky pšenice slouží na pokrytí základních potravinových potřeb země, kam vývoz směřuje.

Odborníci se přesto domnívají, že postoj Indie povede k dalšímu růstu cen této komodity na mezinárodních trzích. „Nyní už na trhu není žádný další velký dodavatel,“ řekl agentuře další obchodník. Od začátku roku se ceny pšenice zvýšily již o 40 procent. Ceny přitom rostly už před ruskou agresí na Ukrajině. Důvodem bylo loňské velké horko a sucho v pěstitelských oblastech od Severní Ameriky po Ural. Proto byly nízké také zásoby ve skladech. Také OSN již několikrát varovala, že konflikt může výrazně zhoršit dostupnost potravin v chudších zemích.

Problém je, že Ukrajina i Rusko dosud patřily k největším světovým vývozcům této klíčové zemědělské komodity. Během konfliktu ale byly mnohé sklady s ukrajinskou pšenicí a obilím zničeny. Ukrajina navíc potřebuje vyprázdnit sila, aby zajistila skladovací kapacitu pro letošní sklizeň. Ukrajina může uskladnit zhruba 50 milionů tun pšenice. Podle odhadu ukrajinského ministerstva zemědělství nebude prostor na uskladnění přibližně 15 milionů tun obilí.

Význam Ukrajiny jako dodavatele zemědělských komodit v posledních letech rostl. Celkem 71 procent jejího území tvoří kvalitní a velmi úrodná zemědělská půda. „Ukrajinský vývoz obilí se dostal na rekordní úroveň a v loňské sezoně 2021/2022 se tržní podíl Ukrajiny podle odhadů zvýšil z 12 na 18 procent,“ řekl HN dříve Martin Volf, ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin.

Ukrajinskou pšenici ale v tuto chvíli není možné vyvézt, protože Rusko blokuje ukrajinské černomořské přístavy. K těm významným, z nichž se vyváželo ukrajinské obilí, patří Oděsa. Další přístav Cherson Rusové přímo okupují. A přístav Mariupol, odkud vyplouvaly menší lodě o výtlaku 10 tisíc tun, byl ruskou armádou úplně zničen. Ukrajina se sice snaží vyvézt část obilí po železnici přes Evropskou unii, ale to je jen zlomek normálu. A Rusové navíc železniční infrastrukturu ničí.