Chytrá Praha: To bude třeba blok domů, které si samy vyrobí elektřinu a pošlou ji i do aut

Coby chytré město by od něj Praha dostala trojku. Není úplným propadlíkem, ale cestu za titulem smart city má ještě dlouhou. Jiří Čtyroký už 26 let pracuje v sekci prostorových informací Institutu plánování a rozvoje (IPR) a také jí šéfuje. Právě on a jeho kolegové mají za úkol, aby se pojem smart city v Praze dostal na podobnou úroveň jako třeba v Hamburku, Vídni či v Kodani. „Zastavujeme brownfieldy, sbíráme a využíváme řadu různých dat, děláme opatření, která uleví dopravě. Praze ale chybí třeba komunitní energetika,“ říká Čtyroký.

V Praze jsou k vidění chytré zastávky a lavičky, které ukážou počasí nebo nabijí mobil. Je tohle podle vás známka, že se Praha stává chytrým městem?

Může být a nemusí. Chytrá zastávka je produkt toho, jak se o chytrých městech mluví. Chytré město se ale především pozná podle toho, že je úsporné, přátelské k lidem, bezpečné a dobře dopravně dostupné. A také že rozhodování v něm se děje v určité koncepci a dlouhodobé strategii. Když se tyto věci spojí dohromady, město má perspektivu se dlouhodobě dobře rozvíjet. Mohou k tomu pomoci technologie, velmi pomáhají data a chytré plánování a pak záleží na provedení konkrétních jednotlivostí. Inteligentní zastávka, která umí pracovat a zobrazovat informace, k tomu může přispívat, anebo to může být jenom drahá hračka. Velmi záleží na tom, jak taková zastávka zapadá do koncepce města jako celku.

Kdybyste měl Prahu oznámkovat na stupnici chytrosti od jedné do pěti jako ve škole, jakou známku byste jí dal?

Dal bych jí trojku. Není úplný propadlík, řada věcí už se v Praze děje, ale pořád na tom nejsme nejlépe.

Co se v metropoli zatím povedlo?

Nejdůležitější je, že si vedení Prahy uvědomilo, že je potřeba se s městskými částmi domlouvat a rozvoj města plánovat, koordinovat se. Vzniká například Metropolitní plán Prahy, který na některých smart principech stojí. Ale fungují také koordinační projekty pro řízení procesů ve městě, a to je koncepce Smart Prague. Jako celek sice ještě Praha moc smart není, ale některé projekty už se za smart označit dají.

Buďte konkrétní…

Metropolitní plán se například snaží docílit města krátkých vzdáleností, aby to lidé neměli daleko do práce, do školy, k trávení volného času a tak dále. Snažíme se proto zastavovat brownfieldy, zintenzivňovat využití některých míst v centru města tam, kde je to možné. Bavíme se třeba o Bubnech, o Rohanském ostrově nebo o smíchovském nádraží, kde byly také brownfieldy a nová zástavba už tam vzniká. Rád bych zmínil i snižování energetické náročnosti budov, o což se Praha snaží zatím formou pilotních projektů. Jde o budovy v majetku města, už třeba vznikly první projekty na školách. Spočívají v zateplování, ale také v chytrém řízení topení ve školách, aby se v nich nepřetápělo a netopilo se v místnostech, kde nikdo není. Zatím to vede k docela zajímavým úsporám. Dále velmi pracujeme s dopravou, děláme takzvaná preferenční opatření, což znamená, že MHD má přednost před osobními auty. Když budete stát na křižovatce nebo v zácpě a sedíte v tramvaji, semafor vás pustí dřív, takže projedete křižovatkou či zácpou rychleji než v autě. Patří do toho i drobnosti, které nemusí nic moc stát, například že se oddělí pruh pro autobusy od pruhu pro auta, jako se to děje nyní ve Strakonické ulici. Takové opatření sice není vybaveno IT chytrou dovedností, ale jednoznačně podporuje užívání veřejné dopravy oproti osobní, což je pro město mnohem lepší. Ovšem ne všichni chtějí a mohou jezdit veřejnou dopravou. K téhle skupině obyvatel směřuje řada dalších opatření. Jedno z velmi povedených je získávání údajů o volných parkovacích místech napříč pražskými parkovišti. To je dobré, protože řidič se může lépe rozhodnout, kam jede, a nekrouží zbytečně kolem bloků.

Navigace na volná parkovací místa funguje jen v rámci parkovacích domů, nebo vám mobil ukáže, že třeba vedle v ulici jsou dvě volná místa?

Ta druhá možnost je náš cíl. Kolegové z Operátora ICT už pracují na sbírání dat a propojování systému parkovišť, který by neměl zahrnovat jen ta veřejná, ale také soukromá, jichž je velmi mnoho. Jsou to například parkoviště v hotelech, obchodních domech a tak dále. Máme také aplikaci Naše Praha, která už ukazuje volná místa na veřejných parkovištích v okolí. Co vím, v Písku na základě analýzy dat od mobilních operátorů odhadovali, kolik je volných parkovacích míst v ulicích, aniž by tam potřebovali instalovat snímače. A byli s tím docela úspěšní.

Sběr dat je celkově pro chytrá města velké téma. Jak je s tím Praha daleko?

Máme takzvanou datovou platformu, kam se sbíhají data z různých senzorů, jde tam spousta dopravních dat nebo dat ze sčítačů pěších. To je zajímavá věc – abychom věděli, jak je využíván veřejný prostor, máme na některých místech sčítače, které vyhodnocují počet pěších. Výsledkem například je, že si řekneme: Tady na tom místě se lidé příliš nezdržují. Nebo: Máme na to místo hodně stížností a víme, že je třeba jej revitalizovat, změnit jeho funkci. Díky měření třeba víme, jaká je tam intenzita zatížení, kolik tudy chodí lidí a v jaké denní době. Můžeme pak podle toho přizpůsobit návrh nového řešení. Fakulta architektury ČVUT teď například realizuje zajímavý projekt, kdy pomocí kamer vyhodnocuje, kudy chodí lidé v rámci jednoho náměstí, kde se sdružují, jak dlouho se tam zdržují a tak dále. Je to velmi užitečné, protože když se tohle naučíte číst, zjistíte, co je pro lidi atraktivní, kde se naopak necítí bezpečně a podvědomě se takovému místu vyhýbají. Díky těmto poznatkům můžete efektivněji navrhovat nově vznikající veřejné prostory.

Co se naopak Praze ještě nepovedlo?

Na rozdíl od jiných evropských měst nemá Praha žádnou koncepci, která by se týkala komunitní energetiky čtvrtí nebo využívání energie ve větších komunitách a větších prostorech, než jsou individuální domy. Například ve Vídni či v Hamburku existuje testovací čtvrť, kde fungují nově budované čtvrti a bloky s opatřeními na úsporu energií, ale také se solárními panely nebo malými větrnými elektrárnami. Celé to pracuje jako propojená jednotka.

Automobily

Parkování v Praze bude hlídat nový start-up: Nemáme nadpřirozené schopnosti, ale vidíme hodně

12. 5. 2022 ▪ 8 min. čtení

Ovšem i v Česku si přece můžete pořídit na střechu soláry…

Jistě, ale pokud instalujete panely nikoli pouze na jeden dům, ale na několik domů zároveň a energii hned v místě spotřebujete, je to mnohem efektivnější. Například ve Vídni či Hamburku můžete energii, kterou zrovna nepotřebujete, ukládat do elektromobilů, do jejich baterií. A naopak elektroauta zase mohou fungovat jako zdroj energie v případě, že jí domy mají málo. Tohle se v Praze moc neděje, ale myslím si, že vzhledem k tomu, co se odehrává ve světě, nabude komunitní energetika na důležitosti. Navíc je to i ekonomicky výhodnější. Ve standardní smlouvě od vás velké energetické společnosti vykupují elektřinu za výrazně nižší cenu, než za kterou vy ji ze sítě kupujete. Pokud byste ji však neposílali do sítě, ale spotřebovali ji v rámci bloku nebo malého území ve městě, dostali byste se na mnohem lepší cenu. Bohužel právně tohle zatím v Česku udělat nejde, ale vedení Prahy už připravuje řešení, které to v rámci stávajících možností alespoň částečně dokáže. Jednoduše uzavřete smlouvu se sousedem, že mu prodáte elektřinu za takovou a takovou výkupní cenu, a bude to výhodné pro všechny. Například v Německu už tohle začíná fungovat docela dobře.

Chytré město

Stáhněte si přílohu v PDF

Už jste zmínil koncepci Smart Prague. Co konkrétně je jejím smyslem a náplní?

Je to koordinační koncepce pražského magistrátu, která podchycuje vedle něj a organizací města také městské části. Právě ty mají schopnost plánovat a realizovat opatření ke zlepšení fungování Prahy. V celé myšlence chytrých měst je plánování důležité, už proto, že je tu někdo, kdo v pravidelných intervalech svolává pracovní skupinu, kde se setkávají manažeři jednotlivých částí, vzájemně si představují, na čem pracují, a předkládají své náměty, co by chtěli řešit. To je samo o sobě klíč a takto to má fungovat. Z těchto námětů pak vznikají návrhy na konkrétní projekty. Existuje speciální komise pro smart cities, což je poradní orgán rady města, jenž rozhoduje o tom, který z těch projektů získá od města financování nebo spolufinancování. Má to dvoukolové posuzování a každý projekt musí splňovat přesně daná kritéria toho, jak má přispět ke zlepšení prostředí Prahy, jak je udržitelný či financovatelný. Teprve když všechny podmínky splníte, získáte peníze z městského rozpočtu.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Chytré město.