Díky vysušení kalů můžeme získat teplo pro kraj na sedm let

Futuristicky vyhlížející skleníkový komplex, kde se má zkoumat odstranění těžkých kovů z půdy pomocí rostlin nebo autobusy na vodík. To je pouze část moderních řešení pro zlepšení života a prostředí v Moravskoslezském kraji, která region plánuje a postupně zavádí. V roce 2017 přišel se strategií a vizí Chytřejšího kraje. Ty vycházejí z konceptu chytrých měst, takzvaných smart cities, a po dobu sedmi let mají za úkol usnadňovat život v kraji, zlepšit kvalitu prostředí, ale hlavně ušetřit lidem čas a peníze.

Cílem je také vytvoření nových pracovních míst v souvislosti s ukončením těžební činnosti v kraji na konci letošního roku a zmírnění odlivu mladých lidí do větších měst. Podle náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje Jakuba Unucky (ODS), odpovědného za chytrá řešení, je důležité připravit takové projekty, které mají přesah do dalších sfér a nabízejí řešení více regionálních problémů.

Přestože pojem „smart“ vychází ze zahraničního konceptu, moravskoslezští odborníci se inspirovali reálnými potřebami kraje a jeho obyvatel. V počátcích byly zahraniční projekty dost omezené. „Když jsme začínali, vrcholem smart přístupu byla lavička s wi‑fi, která nefungovala, jak měla. Solární panel lavičky vyrábějící elektřinu se rozžhavil tak, že se na ní nedalo sedět. Výsledkem bylo spotřebování veškeré vyprodukované energie na chlazení. Touto cestou jsme jít rozhodně nechtěli,“ říká náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka.

Proto byly na jednání pozvány týmy 40 až 50 představitelů obcí, odborníků z akademického sektoru, byznysu i neziskových organizací, aby předložily konkrétní návrhy na zlepšení životního prostředí a standardu v kraji. Vznikla celá plejáda projektů z různých oborů. Cíle jsou dané: pomocí chytrých technologií vybudovat z Moravskoslezského kraje oblast pro pohodlné živobytí ohleduplné k přírodě i peněženkám obyvatel.

Poničený kraj hledá šetrné zdroje energie

Dvě stě let těžby uhlí se na prostředí Moravskoslezského kraje značně podepsalo. Nejen znečištěním ovzduší, vodních toků, ale i propady půdy. Z toho důvodu hledá vedení kraje zdroje energie, které by nezasahovaly do už tak poznamenané krajiny.

„Máme tu postavit větrné elektrárny a proměnit kraj do podoby větrníkového předměstí Vídně, abychom mohli zásobovat zelenou energií zbytek republiky? Nebo máme myslet na zdejší občany a najít pro ně alternativu, kterou by bylo možno využívat lokálně? Nám dává smysl to druhé, přestože jsme jedním ze dvou krajů, kde výstavba větrných elektráren dává smysl,“ přibližuje Unucka. Větrné elektrárny nezatracuje, jen ví, že lidé k nim budou tolerantnější, pokud z nich budou mít energii do svých podniků a domácností.

Jednou z dalších možností je přeměna odpadu na vodík. Tu zkoumá projekt Centra energetických a environmentálních studií ve spolupráci s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava. Úkolem je výroba vodíku z odpadu čističek vody, koksoven nebo jídelen. Pokud to půjde, začne už příští rok výstavba zařízení, která toto umožní a dají moravskoslezským obcím energetickou soběstačnost s ekologickým nádechem. Možností se v regionu nabízí více, třeba vysušení uhelných lagun. Z předběžné studie vyplynulo, že by se tím získala energie pro vytápění kraje na sedm let. 

Jakub Unucka

Foto: Eva Palkovičová

Podle Unucky kraj bojuje s komplexním problémem – zbavením se závislosti na zahraničních zdrojích, vypořádáním se s ukončením těžební činnosti v regionu, ale také s podvodníky nabízejícími obcím „zázračné“ zdroje energie. „Tyto ‚energetické šmejdy‘ jsme zaznamenali už před vypuknutím energetické krize na konci minulého roku, ale od té doby se počet případů znásobil. Jsou to lidé, kteří nabízejí obcím například bioplynku na třtinovou štěpku z Brazílie. Je to nevýhodný nesmysl, ale zástupci obcí tento podvod ne vždy mají možnost rozklíčovat. Proto Moravskoslezské energetické centrum, což je krajem zřízená organizace, nabízí poradenství v této oblasti, aby náš kraj byl opravdu soběstačný a stal se lídrem ve využívání alternativních zdrojů,“ vysvětluje náměstek.

Multifunkční projekt Eden oživí Karvinsko

Jednou z nejvíce postižených oblastí kraje je Karvinsko. Dlouholetá těžba uhlí a její brzké ukončení nepříznivě ovlivňují ráz krajiny a pracovní trh. V regionu panují obavy, co nastane po skončení tamějšího hornictví. Karvinsko potřebuje nový impulz, kterým se má stát ambiciózní projekt Eden Silesia.

Jeho terčem je zkoumání nápravy člověkem zdevastované krajiny pomocí přírody. Ať už se bude jednat o rostliny se schopností z půdy vytáhnout těžké kovy nebo stromy zachytávající prach. Koncept je inspirovaný podobným dílem v Anglii, kde zaměstnává asi tři a půl tisíce lidí. Eden Silesia může nabídnout nová pracovní místa i přilákat vědecké kapacity do nově vznikajících skleníků v Karviné. Aktuálně je ve fázi zpracování studie proveditelnosti a hotov by měl být v roce 2027. Posun od těžby k uhlí ke zkoumání rostlin má potenciál s přesahem do mnohých sfér života.

Moravskoslezský kraj chce dále navázat na svoje prvenství v začlenění autobusů na zemní plyn do příměstské hromadné dopravy novým počinem – autobusy na vodíkový pohon. V současné době je kraj prvním, který vypsal tendr na zajištění veřejné dopravy vodíkovými vozidly. Jednou z podmínek, které vedení kraje má, je opět lokální udržitelnost.

„Ekologizace veřejné dopravy je v našem kraji zvlášť nutná. Chceme, aby se tu lidem dobře a dlouho žilo, aby mladí perspektivní lidé neodcházeli do jiných krajů, protože se jim nelíbí zdejší prostředí. Chceme dát příležitost místním lidem a firmám, proto v tendru hledáme a budeme hledat dodavatele, kteří budou schopni na území kraje vodíkové autobusy, vlaky a zároveň vodíkové lahve a kompresory i vyrobit. Pevně věříme, že na konci roku 2023 už bude jezdit deset vodíkových vozidel v Ostravě a dalších deset po kraji,“ nastiňuje vize vedení Jakub Unucka.

Změny v dopravě se týkají i její digitalizace. Jízdné ve veřejné dopravě lze platit ve vozech bankovní kartou. Na rozdíl od mnoha jiných MHD ta moravskoslezská nabízí chytrou funkci navíc. Pokud si během dne koupíte více jednorázových jízdenek, po půlnoci systém odečte pouze částku výhodnější celodenní jízdenky.

V projektech je myšleno i na majitele automobilů. Už nyní mohou lidé využívat volně stažitelnou mobilní aplikaci Parkování Krajský úřad MSK, která zobrazuje obsazenost parkovacích míst v okolí Krajského úřadu v Ostravě. Ve fázi testování je i možnost rezervace parkovacího místa před budovou úřadu na konkrétní datum a čas. Podél silnic byly instalovány také digitální pachové ohradníky, které mají snížit počet střetů aut se zvěří. Nové ohradníky disponují biologicky rozložitelnou pěnou s látkou přirozeného predátora. Intenzitu pachové látky lze sledovat díky webové aplikaci, kde je u každého ohradníku informace o datu posledního oživení pachové látky a jeho poloha určená GPS. Díky pachovým ohradníkům se podařilo během roku 2020 na sedmi úsecích silnic snížit počet střetů zvěře s automobily o více než polovinu.

Chytré město

Stáhněte si přílohu v PDF

Digitalizace kraje neprobíhá jen na úrovni dopravy, ale také na úřadě. Její součástí je robot Karel, automatizovaný program hrající významnou roli v elektronizaci interních procesů. Jeho cílem je zpracovávat rutinní a pro člověka zdlouhavé procesy a pomáhat s nimi, třeba s datovými zprávami a elektronickými podáními. Robot „pracuje“ i o víkendech a ušetří tisíce hodin práce, které představují finanční úsporu zhruba dva miliony korun za rok. Lidi, které by jinak bylo potřeba pro tuto agendu, bude možné zaměstnat v nově vznikajících projektech.

Další aktivitou kraje je systém sítě senzorů v rámci dotačního titulu Internet věcí. Ten byl pilotně vypsán pro obce do pěti tisíc obyvatel na nákup různých čidel, například na měření hluku, hladiny toků, kvality vzduchu, rychlosti vozidel či meteostanic. Zájem ze strany obcí předčil krajská očekávání a nakonec bylo podpořeno 16 obcí. Kouzlo celého projektu spočívá v tom, že do systému je možné přihlásit i senzory občanů. Lze tak vybudovat síť napříč obcemi a krajem pro hlídání hladiny potoků nebo hluku.

Unuckův tým počítá se zopakováním dotačního titulu, aby vznikla třeba důležitá síť hlukoměrů. Právě hluk považuje Unucka za jeden z největších problémů kraje.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Chytré město.