Alois Rašín, génius měnové politiky, jejíž návrat nechce nikdo. I když se k ní hlásí nový guvernér ČNB

Ke zbrzdění inflace nejvíce pomůže snížení míry zadlužování země. Méně zadlužování rovná se brzdění růstu množství peněz v ekonomice, což se rovná menší inflaci v budoucnu. Je potřeba pracovat a šetřit, jak říkal Alois Rašín, ke kterému se hrdě hlásím, prohlásil v inauguračním projevu nově jmenovaný guvernér České národní banky Aleš Michl. 

Pokud by chtěl Rašína citovat úplně, musel by ještě dodat: „Záplava peněz vede k nebezpečným jevům, rozmařilosti, k plýtvání, ke frontám nikoliv na chléb, ale na biografy a kabarety.“ Askeze, respektive důraz na úspory a uskrovnění ostatních, patřila tehdy, stejně jako dnes, při téměř patnáctiprocentní inflaci, k tradičnímu slovníku tvůrců hospodářských politik. Jen je na rozdíl od kritiky biografů aktuálním hitem v žebříčku dobrých rad svetr namísto zapnutého topení.

A pokud by se chtěl nový guvernér České národní banky Aleš Michl doopravdy hlásit k historicky prvnímu ministru financí Československa, potom by se musel smířit také s tím, že by jeho měnová politika vedla k totálnímu rozvratu hospodářství, k těžkému zadlužení a možná ještě k dalšímu prvenství. Jak na počátku roku 1922 psaly Lidové noviny, „blížíme se k zemím s největším počtem sebevražd“.